Článek
Herečka Jitka Sedláčková je důkaz, že život skutečně začíná po padesátce. Upřímně říká, že vypadala jako „nevzhledná krabice“. A dnes má šmrnc a životní energii, kterou předává svým sledujícím a vkládá i do svých projektů. Proč má pocit, že prošvihla kus života, a co je pro ni nejdůležitější ve vztahu?
Co Jitka Sedláčková v Bublinách prozradila?
- Co považuje za nejlepší restartovací techniku? „Pár dní hladovky, pít převařenou vodu s kapkou citronu. Tři dny ještě nikomu neublížily.“
- Proč ji dojímá, že jí Irena Pavlásková napsala roli? „Nesmírně si toho vážím, nejsem na to zvyklá. Ona má o mě zájem, jako o člověka i herečku.“
- Jaké bude téma jejího podcastu? Mimo jiné mezigenerační rozdíly, předsudky a mantinely, nebo proč ona a její kolega lidem zkrátka někdy vadí.
- Jaký silný nadpřirozený zážitek má se svou čtyřletou vnučkou?
Herečka Jitka Sedláčková mluvila v podcastu Bubliny otevřeně o tom, z čeho má strach i proč vnímá, že jsou ženy po padesátce diskriminovanéFoto: Proženy.cz
Diskriminace žen ve vyšším věku
Je věk jen číslo? V podání Jitky Sedláčkové spíš ano. Ale ona by i vrátila čas. „Moje teorie je, že kdyby se věk nepočítal, tak to prostě nevíte. Ale oni nám to řekli, dali nám rodné číslo a s věkem přichází i jistá věková diskriminace,“ říká s tím, že v Česku věkový automat funguje víc než v západní Evropě. „Cítím to sama na sobě. Muži pohlíží na ženy 55+ jako na nežádoucí.“
Jako by se ty ženy měly ztratit. „V mém oboru to tak není, musíme se udržovat… Jana Paulová nebo Jana Švandová jsou takové kočky a inspirativní ženy. Neříkám ale, že bych nechtěla být mladší, brala bych zpátky padesátku a mrzí mě, že jsem prošvihla čtyřicítku.“
Kus života jsem prošvihla
Velmi těžce nesla smrt maminky, ale odmítá, že by dostala víc naloženo než ostatní. „Život jsem měla takový, jaký je, nic extrémního. Ale mezi 40 a 50 jsem trpěla blbou nadváhou a byla jsem divná.“
Zapracovala na sobě, zhubla a vylouply se její štíhlé nohy a ruce, které „byly schované pod sádlem“. Je to škoda, prošvihla prý velmi dlouhé období. „Život padesátkou ani šedesátkou nekončí, ale je to blbý. Lepší je, když je vám čtyřicet. Ale jsem ráda, že jsem na to přišla, někdo na to nepřijde nikdy.“
Můj partner mě ochraňuje
Její vztah s restauratérem Pavlem Töpferem je inspirativní. Dávají naději, že na lásku není nikdy pozdě. „Dělá mi dobře, že mě Pavel ochraňuje, to jsem nikdy v životě neměla. A smysl pro humor! Bez toho to nejde.“
Jaká je „dospělá láska“? „Na začátku jsem Pavla nechtěla. Znala jsem ho mnoho let a věděla, že se líbí ženám. Ale už byl ‚zklidněný‘, když jsme se dali dohromady. Rozhodně funguje i chemie, je to hezký mužský,“ vyjmenovává. Navíc je to muž, který rád obdarovává. „Neříkám, že mě rozmazluje, ale mám se dobře. Ale hlavně je to můj velký parťák. Nekupujeme spolu obývákovou stěnu a záclony, nešetříme na nic, prostě jen tak jsme. A starám se o něj, například když byl po vážné operaci srdce – ví, že je na mě spoleh.“
Hraju obyčejné ženy
Do padesátky se jí vyhýbaly role před kamerou. „Byla jsem nevzhledná krabice, tak co se mnou,“ vzpomíná. Pak nastal zlom. „V padesáti mě vyhodili z divadla pro nepotřebnost a nedostatek talentu. Za dva roky jsem měla nominaci na Thálii.“
Zapracovala na sobě, vymyslela i svoje projekty a začaly přicházet i filmové a seriálové role. „Hraju obyčejné ženy, žádné krasavice. A před rokem jsem zjistila, že jsem za posledních let nejobsazovanější česká herečka. Hvězdy natočí tři filmy za rok, já natočím x čurd,“ směje se s nadhledem a říká, že si uvědomuje své místo na trhu – ví, kam nepatří a zároveň se neponižuje.
