Článek
Pravidelná péče o zuby a dásně by měla patřit mezi automatické každodenní návyky. Stav chrupu není jen o estetice a úsměvu, ale také o zdraví celého organismu, s nímž souvisí mnohem víc, než si možná myslíte. Ústní dutina, ve které žijí stovky bakterií a dalších mikroorganismů, je totiž vstupní branou do vašeho těla a její stav může negativně ovlivňovat fungování všech orgánů.
Zubní kaz může přivodit dokonce infarkt
Pokud v ústech dlouhodobě probíhá zánět, například při neřešeném zubním kazu, může poškozovat cévy a je proto spojován se zvýšeným rizikem onemocnění srdce a cév, jako je infarkt nebo mozková mrtvice. Špatný stav ústní dutiny bývá také dáván do souvislosti s vysokým krevním tlakem nebo zvýšenou hladinou cholesterolu. U oslabených jedinců se navíc bakterie z ústní dutiny mohou podílet na komplikacích v oblasti dýchacích cest, včetně zápalu plic.
„Mnoho lidí si myslí, že krvácení dásní během čištění zubů je normální nebo přechodné. To ale není pravda. Pokud jej přehlížíte, otevíráte bakteriím cestu do krevního oběhu,“ vysvětluje Markéta Marušanová, hlavní dentální hygienistka kliniky Miles, a dodává: „Chronický zánět navíc představuje pro tělo dlouhodobou zátěž a je spojován se zvýšeným rizikem celkových onemocnění.“
Zuby ovlivňují celé tělo
Jakákoli bolest, citlivost zubů, otoky dásní nebo dokonce krvácení, i když je jen občasné, není v pořádku. Když budete obtíže přehlížet, hrozí rozvoj parodontitidy, která může vést až ke ztrátě chrupu. V počátečním stadiu je nemoc bezbolestná, ale mezi její příznaky mohou patřit právě oteklé, zarudlé, krvácející nebo viditelně ustupující dásně.
Dnes existuje již řada výzkumů a studií, které prokázaly spojení mezi parodontitidou a aterosklerózou, cévními a mozkovými příhodami, cukrovkou, revmatickou artritidou, plicními chorobami, chronickými onemocněními ledvin a osteoporózou. Pro těhotné ženy může parodontitida představovat také zvýšené riziko předčasných porodů a nízké porodní váhy dítěte.
Zánět dásní řešte včas
Zánět dásní probíhá nenápadně a dlouho nijak neobtěžuje, proto mu spousta lidí začne věnovat pozornost až když dospěje do pokročilejší fáze. Vzniká ve chvíli, kdy dojde k narušení rovnováhy ústního mikrobiomu, tedy systému bakterií, které žijí v ústech. Příčinou bývá nahromadění zubního plaku podél dásní, což se děje typicky při nedostatečné dentální hygieně či nevhodné stravě.
„Při chronickém zánětu dochází k narušení ochranné bariéry mezi dásní a krevním oběhem. Bakterie či jejich toxiny se pak dostávají do krve, lymfy a dalších částí těla, kde spouštějí zánětlivé reakce. Odborné časopisy tento jev popisují jako rizikový faktor vzniku aterosklerózy, zvýšené hladiny krevního cukru nebo neurodegenerativních onemocnění,“ popisuje Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka z laboratoří GHC Genetics.
Zdravé dentální návyky
Důsledná péče o zuby a dásně je snadno dostupnou investicí do udržení zdraví celého těla. Kromě pravidelného čištění minimálně dvakrát denně by měly být samozřejmostí preventivní prohlídky u stomatologa alespoň jednou ročně či odborné čištění ústní dutiny na dentální hygieně každých šest měsíců. „Při každodenní péči o zuby je důležité nezapomínat na mezizubní prostory. Ty tvoří až třetinu celkového povrchu zubů a plak se v nich hromadí nejvíce,“ zdůrazňuje dentální hygienistka Markéta Marušanová.
