Zánět dásní není banalita! Toxiny se dostávají do krve a ničí celé tělo

Záněty v ústní dutině nejsou neškodné: bakterie, které se zde množí, mohou mít závažný dopad na zdraví a souvislost s řadou onemocnění vnitřních orgánů (plic, srdce a cév nebo kloubů). V ústech má každý člověk stovky druhů bakterií. a pokud dojde k narušení rovnováhy, zvýší se riziko jejich přemnožení a rozvoje zánětu.

Nepříjemná citlivost dásní a zubů, zarudlé a oteklé dásně, zdánlivě bezvýznamné zakrvácení, kterého si všimnete při každodenním čištění zubů… To všechno jsou signály, které byste neměli přehlížet.

Zánět dásní (gingivitida) se rozvíjí plíživě, pokud si ale všimnete jakýchkoli neobvyklých obtíží, s návštěvou stomatologa neotálejte. Příčinou onemocnění je nejčastěji nedostatečná ústní hygiena, zubní kámen, kouření, nezdravý životní styl, stravovací návyky, poruchy zažívání a látkové výměny a také dlouhodobý stres, který oslabuje imunitní systém.

Ale ztráta chrupu není zdaleka jediné zdravotní riziko, které se se zánětem dásní pojí: tento stav ohrožuje celý organismus! „Při chronickém zánětu dochází k narušení ochranné bariéry mezi dásní a krevním oběhem. Bakterie či jejich toxiny se pak mohou dostat do krve a lymfy a pronikat do dalších částí těla, kde spouštějí zánětlivé reakce,“ říká Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka z GHC Genetics.

Odborné časopisy podle jejích slov tento jev opakovaně popisují jako rizikový faktor vzniku aterosklerózy, zvýšené hladiny krevního cukru nebo neurodegenerativních onemocnění. Například bakterie Porphyromonas gingivalis, která běžně kolonizuje dásňové žlábky, byla nalezena i v mozkové tkáni pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Zánět dásní (gingivitida) je zákeřný v tom, že zpočátku nebolí, a pokud není léčen včas, může přerůst v parodontitidu (parodontózu). A to je závažný stav. Projevuje se otokem a začervenáním dásní, které je často doprovázeno krvácením, hlavně při čištění zubů.

„Často se objevuje i zápach z dutiny ústní, způsobený sirovodíkem, který produkují baterie. Zánět se rozvíjí a působí bolest, pocit tlaku a brnění. Mezi zubem a dásní se vytvářejí prostory, váčky, které mohou být naplněné hnisem. Krčky zubů se odhalují, zuby se následně rozestupují a ztrácejí pevnost ukotvení. Bakterie napadají vazivo a kostní lůžko a krvácení je čím dál častější,“ vysvětluje stomatoložka Silvia Timková.

Složení ústního mikrobiomu je částečně dáno i genetickými predispozicemi – a i to hraje při zánětech a ztrátě chrupu roli. Je tedy zajímavé vědět, jaké mikroorganismy v ústech skutečně žijí. Riziko dědičné zátěže lze zjistit testováním slin, kdy se zjišťuje nejen přítomnost konkrétních mikroorganismů, ale i to, jak na ně imunitní systém reaguje.

„Vyšetření ukáže, zda v ústní dutině převažují bakterie, které podporují záněty nebo souvisejí se vznikem kazů. Zároveň dokáže identifikovat i prospěšné mikroorganismy, které sliznici naopak chrání,“ uvádí Hana Sládková Kavínová. Výsledky pak mohou být vodítkem pro včasnou změnu hygienických návyků a stravy nebo zákrok stomatologa.

Chyby při čištění zubů podle stomatologů? Příliš tlačíte a neměníte často kartáčky