Češi se rádi léčí sami. Co všechno riskujete, když užíváte léky podle nálady nebo je vynecháváte

Samoléčba, kdy si pacient podle vlastního uvážení a momentální nálady či osobního přesvědčení, že už žádné prášky nepotřebuje, upravuje lékařem předepsanou léčbu, není nijak neobvyklá. Takový přístup je ale velmi lehkovážný a může ohrozit zdraví i život.

Svévolné vynechání, poddávkování či naopak předávkování předepsaného léku může mít vážné, někdy až fatální dopady – zejména v případě chronických onemocnění.

„Běžně se setkáváme s tím, že pacienti užijí víc léků na tlak než běžně, protože si zrovna naměřili vysoké hodnoty. Anebo si naopak nevezmou žádný, když jsou výsledky v normě. To samé platí pro léčbu vyššího cholesterolu. Když odejdou z testů s dobrými výsledky, občas léky sami vysadí, protože už se cítí zdraví,“ popisuje profesor Jan Václavík, přednosta Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava a LF Ostravské univerzity.

Při onemocněních, jako je hypertenze, diabetes, srdeční choroby nebo poruchy štítné žlázy, je důležité užívat léky dlouhodobě a pravidelně. Každá látka účinkuje po určitou dobu a právě podle toho se odvíjí dávkovací schéma. Proto se některé léky podávají 1× denně, jiné 2× denně a podobně.

„Řada chronických onemocnění nebolí a zpočátku nepůsobí závažnější potíže, proto pacienti léčbu někdy podceňují a léky velmi často neužívají pravidelně, vynechávají dávky nebo je neberou vůbec. Nikdy byste si sami neměli upravovat dávkování. V případě snížení doporučené dávky může být lék neúčinný, při zvyšování může dojít k předávkování a nežádoucím účinkům,“ zdůrazňuje farmaceutka Ivana Lánová, odborná konzultantka lékáren Benu.

Výběr i způsob podávání léčiva určuje odborník podle potřeb a stavu konkrétního člověka a to je třeba respektovat. „Stejně jako skutečnost, že v průběhu let může lékař původní dávkování změnit, případně lék vysadit či nahradit. Důvodem bývá změna zdravotního stavu, modernější léčba, doporučení jiného specialisty, případně nežádoucí účinky, které se ve spojitosti s užívanými léky projeví,“ uvádí farmaceutka Hana Chudobová z rodinné lékárny Vitalpoint.

Když lékař předepíše nový lék, měl by od něj pacient získat základní informace, stejně tak i od lékárníka, který přípravek vydává. V ordinaci i lékárně se můžete dotázat i později, pokud si nejste něčím jistí, případně pozorujete neočekávané účinky.

„Každému doporučuji pročíst si příbalový leták. Ošetřující lékař i lékárník mají možnost (se souhlasem pacienta) nahlédnout do jeho digitálního lékového záznamu, kde okamžitě zjistí, jaké léky na předpis užíval v minulosti a jaké užívá aktuálně,“ vysvětluje Hana Chudobová.

Pokud někdo užívá souběžně víc léků (na předpis i volně prodejných), je nutné myslet na to, že může docházet k nežádoucím interakcím, tedy že se léčiva vzájemně ovlivňují a nepůsobí tak, jak by měla. Pozor: Interakce nevznikají jen mezi léky – může k nim dojít i v kombinaci s doplňkem stravy, jídlem či nápojem. >>>Čím zapíjet léky, abyste si neublížili?

„Časté interakce způsobuje třezalka, například s antidepresivy nebo hormonální antikoncepcí. Také grepy a grepová šťáva bývají příčinou interakcí – obsahují látku, která blokuje důležité enzymy, a může pak dojít ke zvýšení účinku daného léku, jeho delšímu působení, předávkování a nežádoucím účinkům,“ objasňuje Ivana Lánová.

Léky na bolest užívejte s rozumem. Některé způsobují závislost a mohou poškodit játra