Metabolický syndrom je zrádný a nebezpečný. Varovat může obvod pasu, žízeň i bolesti hlavy

Pohodlný způsob života, kdy je vše doslova na dosah ruky, jídelníček bohatý na tuky a cukry, vysedávání u obrazovek, nedostatek spánku a fyzické aktivity i neustálý shon a stres, to vše časem nevyhnutelně vede ke zdravotním komplikacím, jako je nadváha či dokonce obezita, hypertenze nebo vysoká hladina cholesterolu. Únavu možná připisujete přepracovanosti, plíživě přibývající kilogramy neřešíte a zvýšený tlak obvykle zjistíte až ve chvíli, kdy se objeví potíže. Jenže právě tyto zdánlivě nenápadné symptomy mohou být zdviženým prstem, který není radno ignorovat.

Jako metabolický syndrom je označován stav, kdy se u člověka současně vyskytuje několik příznaků či onemocnění, mezi které patří zejména vysoký krevní tlak, nadváha či obezita, zvýšená hladina cukru (porucha metabolismu glukózy) a krevních tuků v krvi. Všechny tyto zdravotní potíže významně zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je ateroskleróza, infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda, cukrovky i předčasného úmrtí

„V České republice postihuje metabolický syndrom přibližně třetinu mužů a čtvrtinu žen dospělé populace. Varující je nejčastěji obezita abdominálního neboli viscerálního typu (postava typu jablko), zvýšený krevní tlak se může projevovat bolestmi či točením hlavy, nezvyklou únavou nebo pocitem tlaku za očima, diabetes se mnohdy prezentuje zvýšenou únavou, častějším močením a velkou žíznivostí,“ uvádí prof. Jitka Mlíková Seidlerová, zástupkyně přednosty pro léčebnou péči II. interní kliniky LF a FN v Plzni.

„Metabolický syndrom vzniká na podkladě nezdravého životního stylu, je důsledkem sedavého způsobu života, příjmu nadměrně energetické stravy, kouření a chronického stresu, vliv mohou mít též genetické predispozice. Výskyt stoupá s postupujícím věkem i zvyšující se tělesnou hmotností. Genetika sice hraje roli, ale důležité je si uvědomit, že rodiče svým dětem předávají nejen geny, ale také je učí životnímu stylu, který hraje větší roli než případná genetická zátěž,“ vysvětluje lékařka Jitka Mlíková Seidlerová.

Absence pohybu, lenost, přejídání a konzumace sladkostí, slazených nápojů a ultra zpracovaných potravin z oblíbených fastfoodů vede bohužel k tomu, že metabolickým syndromem jsou ohroženy čím dál mladší ročníky, což je alarmující stav.

>>>Hypertenze nebolí. Vysoký krevní tlak ale poškozuje srdce, cévy, ledviny i mozek

Velmi důležitá je včasná identifikace osob trpících metabolickým syndromem, ideálně dříve, než se u nich klinicky projeví diabetes nebo hypertenze. Součástí diagnostiky je výpočet BMI indexu a změření obvodu pasu pacienta a také zjištění a pravidelná kontrola hodnot krevního tlaku.

Laboratorním vyšetřením vzorku krve se zjišťuje hladina glukózy v krvi nalačno, glykovaného hemoglobinu (parametr, který ukazuje, jaká je úroveň glukózového metabolismu za posledních 12 týdnů) a lipidový profil, tedy hladina tuků v krvi (celkového cholesterolu, LDL a HDL cholesterolu a triglyceridů).

Základem léčby jsou zejména režimová opatření, tedy zanechání kouření u kuřáků, racionální strava s nízkým obsahem živočišných tuků, preference sacharidů s nízkým glykemickým indexem, vhodné je vyvarovat se průmyslově vyráběným potravinám.

„Doporučujeme omezit konzumaci alkoholu i příjem soli a naopak zvýšit konzumaci ovoce a zeleniny, u lidí s nadváhou nebo obézních samozřejmě snížit tělesnou hmotnost. Zásadní je rovněž pravidelná fyzická aktivita, a to minimálně 150 minut týdně fyzické aerobní aktivity střední intenzity (rychlejší chůze, nordic walking, jízda na kole, plavání, práce na zahradě, domácí práce). Důležitou součástí je i silový trénink 2× až 3× týdně,“ popisuje Jitka Mlíková Seidlerová a dodává:

„Tato opatření vedou k úpravě hmotnosti a jsou nejúčinnější léčbou, vedou totiž ke zlepšení senzitivity k vlastnímu inzulinu (to znamená ke snížení inzulinové rezistence) a oddálení vzniku cukrovky i aterosklerotických kardiovaskulárních komplikací.“

Pokud jsou výše zmíněná opatření nedostatečná, musí se přistoupit k zavedení farmakoterapie jednotlivých rizikových faktorů metabolického syndromu. U pacientů s hypertenzí je zahájena léčba ke snížení krevního tlaku, u dyslipidémie jsou naordinovány léky, snižující hodnoty krevních tuků, v případě cukrovky je zahájena antidiabetická léčba.

„V současné době zahajujeme léčbu perorálními léky již u prediabetu – voleny jsou léky, které zvyšují senzitivitu buněk k inzulinu. Ta je totiž u diabetiků snížena a je hlavním patofyziologickým mechanismem. Lidé s metabolickým syndromem mají až pětkrát vyšší riziko vzniku cukrovky 2. typu a zároveň významně zvýšené riziko rozvoje přidružených chorob, například některých maligních tumorů, chronické obstrukční apnoe, steatózy jater i chronických zánětlivých chorob,“ varuje lékařka Jitka Mlíková Seidlerová.

Pět každodenních návyků, které nenápadně zvyšují hladinu cukru v krvi. Děláte je také?