Hlavní obsah

Klíšťata ve městě: je jich víc než v lese a každé čtvrté je nebezpečné!

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Neodejdete na vycházku do přírody bez toho, abyste se nastříkali odpuzovačem klíšťat a po návratu se pečlivě kontrolujete? A děláte to, i když jdete do parku ve městě? Seznamte se s prvními výsledky projektu Klíšťata ve městě.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hodně lidí má pocit, že si klíště mohou přinést jen z lesa nebo po procházce vysokou trávou na louce. V parku ve městě se proto cítí v bezpečí – ale jak se ukazuje, opak je pravdou a chránit byste se měli právě tam!

Parky ve městě plné infikovaných klíšťat?

„Výsledky průzkumu ukazují, že s klíšťaty a infekcemi, které přenášejí, se můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích. Ve městech se totiž pohybuje víc lidí a jen málokdo z nich použije repelent nebo se po návratu z parku či zahrady překontroluje, zda nemá přisáté klíště,“ vysvětluje Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře (NRL) pro lymeskou borreliózu Státního zdravotního ústavu.

Loňské výsledky prokázaly u každého čtvrtého „městského“ klíštěte bakterie způsobující lymeskou borreliózu. „Během prvních osmi měsíců jsme nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka, a 44 % bylo infikováno alespoň jednou z bakterií,“ říká vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.

Foto: CeltStudio, Shutterstock.com

Riziko nakažení od klíštěte je v městském parku dokonce vyšší než v lese nebo na louce Foto: CeltStudio, Shutterstock.com

Klíšťata ve městě

Aktivitu klíšťat sledují vědci průběžně po celý rok ve vybraných parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích a jednou za sezonu je sbírají i ve všech ostatních krajských městech. Samozřejmě nejsou výsledky všude stejné. „Větší riziko představují lesoparky s křovinami a stromy a méně udržované části parků. Na pravidelně sekaném trávníku se klíšťata vyskytují ojediněle, a to průměrně 15 aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních. „Zajímavé je, že jsme ojedinělá aktivní klíšťata našli i v teplejších dnech prosince, ledna a února,“ dodává vedoucí NRL pro dezinsekci a deratizaci Martin Kulma.

Klíšťata nahlaste i vy

Odborníci prosí i o vaši pomoc – chystají aplikaci, kam byste mohli hlásit každé přisáté klíště, které sobě nebo třeba svému psovi najdete. Vznikne tak interaktivní mapa upozorňující na nejnebezpečnější oblasti. Než bude hotová, lze výskyt klíšťat hlásit prostřednictvím webových stránek projektu.

Ideální čas na očkování

Letos bude kvůli teplejší zimě klíšťat hodně, takže se vyplatí myslet na prevenci. „Očkování proti lymeské borrelióze zatím není k dispozici, ale riziko výrazně sníží rychlé odstranění přisátého klíštěte. Očkování proti klíšťové encefalitidě je k dispozici, tak ho neváhejte využít,“ připomíná ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. A ideální čas je teď, kdy ještě není jejich aktivita tak velká. Očkování proti klíšťové encefalitidě může probíhat v základním režimu: první dávka v den 0, druhá dávka za 1-3 měsíce, třetí dávka za 5-12 měsíců. Nebo také zrychleně: první dávka den 0, druhá za 14 dní a třetí za 5-12 měsíců (některé vakcíny umožňují očkování ve dnech 0-7-21).

Dobrou zprávou je, že zdravotní pojišťovny na toto očkování přispívají – například VZP 700 Kč, stejně jako VOZP, ZPŠ až 2 100 Kč. Proto se rozhodně obraťte na tu svou a informujte se na její podmínky.

Načítám