Které nemoci nejvíce řádí v autobusech a tramvajích? Chytit tu lze nejen žloutenku, ale i meningokoka

Cestujete často hromadnou dopravou? Možná se držíte dál od pokašlávajících spolucestujících, abyste se uchránili před rýmou. Můžete ale onemocnět něčím daleko vážnějším. A nemusíte to ani chytit přímo od lidí.

V zimní sezoně je vaše imunita vystavena celé řadě virových onemocnění. Vůbec nejčastější je rýma. Způsobují ji tzv. rhinoviry, kterých je hned několik druhů a jsou velmi rozšířené. Viry při nádechu snadno proniknou do nosu a na nosní sliznici vyvolají zánět, což způsobí známé reakce: otok, ztížené dýchání, dráždění ke kýchání, vodnatý sekret. Rýmu vnímá většina lidí jako triviální onemocnění, proto s ní nezůstávají doma a šíří tak virózu dál. Pokud ji chytíte, nemoc musí bohužel sama odeznít, což trvá asi týden. 

Řada lidí mylně označuje každé virové onemocnění nebo nachlazení jako chřipku. Pravá chřipka je ale závažné onemocnění a právě v chladném období roku jsou epidemie chřipky častější. Přenáší se hlavně kapénkovou infekcí, postihnout může nosohltan, ale i oční spojivky. Virus přežívá i mimo tělo hostitele, nakazíte se tak třeba i z madla v tramvaji.

Odlišit chřipku od dalších virových onemocnění je pro laika obtížné, jistotu poskytnou jen laboratorní testy. Nemoc provází horečka, bolest svalů a kloubů, únava, úporný kašel a bolest hrdla, rýma naopak zpravidla chybí. Neobvyklý není ani průjem a zvracení, zejména u dětí. Chřipka se může při neléčení rozvinout v zánět plic, středního ucha nebo nosních dutin.

Střevní potíže může vyvolat potravinová alergie, dietní chyba i závadná potravina, ale také se můžete nakazit infekčně. To hrozí zejména dětem, které jsou náchylnější na různé rotaviry. „Při průjmech doporučuji černé uhlí a dostatek tekutin po malých dávkách. Jestliže jsou ale obtíže vyčerpávající a pacienta trápí velké křeče, měl by vyhledat lékaře,“ upozorňuje praktický lékař Ivo Procházka. Průjem by neměli podceňovat hlavně lidé s nemocným srdcem nebo ledvinami. Pozor je třeba dávat u malých dětí, u kterých rychleji hrozí dehydratace.

Pomocí kapének, tedy kýchnutím či smrkáním, se lze nakazit také meningokokovou infekcí. Bohužel se v populaci vyskytují i bezpříznakoví nosiči, kteří mají bakterii v sobě, nemoc u nich ale nepropukne, a tak šíří nevědomky nákazu dál.

„Nemůžeme předvídat, u koho onemocnění propukne, ale častým faktorem, který nemoci předchází, je pobyt ve velkém kolektivu nebo když jste nějak oslabeni – zvýšená únava, vyčerpání ze sportu či ponocování,“ varuje praktická lékařka pro děti a dorost Hana Cabrnochová. Nemoc se projevuje podobně jako jiné virózy, varováním může být světloplachost, úporná bolest hlavy a nachové skvrny na kůži.

Ne nadarmo se jí přezdívá nemoc špinavých rukou. Žloutenkou typu A se můžete nakazit od lidí akutně nemocných i bezpříznakových nosičů, kýchnutím či smrkáním, ale i z rukou, na kterých mohou ulpívat zbytky infikované stolice při nedostatečné hygieně. Virus navíc dokáže přežít mimo tělo hostitele i měsíc, třeba na madle v tramvaji. Nemoc se nemusí nijak projevit, ale často ji provází teploty, zvracení, průjem, celková slabost, bolest břicha a pravého podžebří. Postupně žloutne moč, oči a kůže. Obvykle je nutná karanténa a poté období rekonvalescence s dietou a omezením fyzické zátěže.

Nejčastější nemoci, které přicházejí po 50. roce. Na co si dát pozor, i když žijete zdravě