Článek
Migréna je chronické onemocnění, které zatím nemá přesně zjištěnou příčinu. Podle odhadů oslovených odborníků jí trpí asi 10 % populace, nejčastěji lidé mezi 25. a 60. rokem života. „Migréna vás vyřadí z běžných aktivit. Pacienti často nejsou schopni pracovat, dívat se do počítače, ale třeba i vyjít ven,“ říká Eva Medová, neuroložka a vedoucí Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy z Neurologické kliniky FN Královské Vinohrady.
Migréna vs. běžná bolest hlavy
Migréna má své charakteristické znaky: jednostrannou pulzující bolest, zhoršení bolesti při námaze, tedy při fyzické aktivitě. Pacient je citlivý nejen na světlo a hluk, ale třeba i na pachy. Někdy se přidává i tzv. aura, tedy skvrny, slepá místa nebo záblesky v zorném poli oka. Některé pacienty postihuje i ztuhlost krku a šíje. Nezabírají na ni běžné léky.
Obyčejné bolesti hlavy nebývají doprovázeny nevolností a dalšími příznaky. „Velmi často vznikají po víně, zejména červeném, nebo kávě. Roli mohou hrát také některé potraviny, například vyzrálé sýry, uzeniny nebo čokoláda, které mohou u citlivějších lidí podobné obtíže vyvolat,“ vysvětluje Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz.
Takovou bolest hlavy často zmírní pobyt na čerstvém vzduchu, odpočinek, doplnění tekutin nebo běžně dostupná analgetika. U každé bolesti hlavy ale platí, že pokud je hodně silná nebo se opakuje často, je potřeba ji konzultovat s lékařem.
Proč migréna vzniká a jak jí předcházet?
Proč někteří lidé trpí na migrénu? Odborníci se shodují na tom, že pokud jí trpí někdo v rodině, je riziko, že se bude týkat i vás, vyšší – vliv má tedy genetika. Častěji postihuje ženy, a to až třikrát více než muže. U žen mají na vznik migrény vliv hormonální výkyvy způsobené menstruačním cyklem, ovulací, klimakteriem a podobně. U těch, kteří migrénou trpí, může být spouštěčem záchvatu i nevinný podnět – třeba pocit hladu, stres, nevyspání, změna počasí nebo to, že si dají pár sklenek alkoholu.
Právě hledání spouštěče je zásadní pro to, aby pacienti mohli záchvatu předcházet. Pomáhá pravidelný režim, dostatek spánku, hydratace a sledování spouštěčů. Lékaři proto radí vést si jakýsi deník nebo kalendář bolestí hlavy, ve kterém si budou zaznamenávat, kdy záchvat přišel, jak dlouho trval a podrobnosti o tom, co mu předcházelo. Tak lze odhalit, na co si dát pozor.
Bolest hlavy a migréna nejsou totéžFoto: mkfilm, Shutterstock.com
Jak se migréna léčí?
Pokud se bolesti opakují, trvají dlouho nebo běžné léky nepomáhají, je nutné odborné vyšetření. „Moderní cílená léčba dokáže významně snížit záchvaty migrény, což vede k výraznému zlepšení kvality života pacientů,“ říká Eva Medová. Pacienti se tak mohou vrátit k práci i běžným aktivitám bez obav z dalšího záchvatu.
Cílená léčba spoléhá na biologika a gepanty, které ovlivňují v mozku bílkovinu zodpovídající za rozšiřování cév a přenos signálů bolesti během migrenózního záchvatu. Léčba migrény pak spočívá v podávání léků při akutním záchvatu, ideálně při prvních příznacích, s cílem minimalizovat nebo potlačit obtíže.
Pacienti s častými záchvaty mohou dlouhodobě užívat i preventivní léky. Ty by měly snížit frekvenci, závažnost a trvání migrenózních záchvatů. Užívají se na to léky původně určené pro jiná onemocnění, tedy antidepresiva, antiepileptika či antihypertenziva. Tyto léky se používají proto, že dokážou ovlivňovat stejné chemické procesy a nervové dráhy v mozku, které spouštějí migrénu.
