Nádory prsou: Jakou roli hraje obezita, Angelina Jolie a v čem se mamograf podobá letu do USA

Podle onkoložky profesorky Petry Tesařové dostává sebevědomí pacientek už tak dost na frak, ty opuštěné se ocitají v ještě mnohem horší situaci. „Přitom díky screeningovému programu převažují pacientky s nádorem v prvním stadiu, kde se naděje na vyléčení blíží téměř stu procentům,“ říká v novém dílu podcastu MUDr.ování známá lékařka s tím, že onkologové mohou mnoha ženám zachránit nebo významně prodloužit život, i proto o nádoru prsu hovoří s nadsázkou jako o šťastném nádoru. Jenže takový život musí mít také nějakou kvalitu. „Takže neřešíme primárně jen nádor, ale třeba těhotenství po nádoru nebo pošramocené sebevědomí.“

Profesorka Tesařová se ve své praxi věnuje primárně mladším ženám, kterých sice podle statistik onemocní více, než tomu bývalo dřív, ale tento trend není podle odbornice na úkor starších. „Stoupá sice incidence, ale úmrtnost klesá,“ říká. Jinými slovy, screening sice odhalí více případů, ale protože jsou v časném stadiu, bývají dobře léčitelné. Je tedy s podivem, že i přes tyto prokazatelně nadějné výsledky a mohutnou osvětu se pořád ještě mnoho žen mamografu obává. Nejčastější je strach z ozáření.

„Mamograf je ale obyčejný rentgen. Dávka ozáření se dá přirovnat k zámořskému letu z Prahy do New Yorku,“ uklidňuje váhající ženy Petra Tesařová, která se k profesi onkoložky dostala prý náhodou. „Tento obor mi byl kdysi z různých důvodů přidělen coby nelukrativní. Ale jak ty boží mlýny melou, stal se z toho nakonec velmi vzrušující, dynamický a zajímavý lékařský obor.“

Odbornice v podcastu také pochválila herečku Angelinu Jolie, která před dvanácti lety sdělila světu, že si nechala z preventivních důvodů odebrat obě prsní žlázy. „Ve velmi mladém věku viděla umírat svoji maminku i její sestru. Její krok byl pochopitelný a svým coming outem toho udělala pro ženy opravdu hodně.“

Nosiček mutací genu, jaký měla i Angelina Jolie, je v naší populaci asi deset procent. Není to ale tak, že každá žena je automaticky ohrožena nádorem prsu. Rizika se ale mohou sčítat. Neblahou roli hraje například obezita. „Tuk totiž produkuje estrogenní hormon, jehož nadbytek následně stimuluje prsní žlázu, takže může snadno vzniknout nádor,“ varuje lékařka. Dodává ale, že i léčba nádoru, který je nevyléčitelný, má smysl. Může totiž pacientce prodloužit život do doby, kdy léčba konkrétního druhu nádoru už bude možná.

Jaké jsou nové možnosti léčby rakoviny prsu a jak se liší přístup k nemoci u mladších a starších pacientek? A co lékařka prožívá, když do ordinace přijde maminka s nemocnou dcerou? Celý rozhovor s profesorkou Petrou Tesařovou najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali? Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc. je onkoložka a hematoložka. Pracuje a přednáší ve Všeobecní fakultní nemocnici a na Onkologické klinice 1. LF UK v Praze. Je předsedkyní Projektu 35 - programu pro ženy, jež onemocněly nádorem prsu do pětatřiceti let. Je spoluzakladatelkou sdružení Dialog Jessenius a členkou mnoha dalších odborných společností. Angažuje se v různých preventivních programech, pravidelně publikuje a přednáší.

Říjen je již tradičně měsícem prevence proti rakovině prsu. Této problematice se věnuje i nezisková organizace Loono, která upozorňuje na důležitou prevenci spojenou se samovyšetřením a chozením na pravidelné kontroly.