Mladé sestřičky často končí už po pár týdnech. Špatné podmínky i přístup kolektivu je rychle odradí

Eliška Pousková jako zdravotní sestra prošla několika odděleními, nakonec zůstala na psychiatrii a práci jinde si už nedokáže představit. „V psychiatrii sestřička léčí hlavně slovem. Tím nechci říct, že bychom nedělali klasické výkony, jako dělají na jiných pracovištích, ale primárně je to tam o tom vztahu,“ vysvětluje s tím, že právě lidský rozměr jí jinde chyběl.

Když vzpomíná na svoje začátky, zmiňuje, že už z prvních dnů na oddělení mohou být nové sestřičky demotivované. „Často přichází do prostředí, kde velmi často, bohužel, nejsou úplně vítané – a je to pro ně opravdu nepříjemný pocit. Sama na vlastní kůži jsem to zažila,“ popisuje Eliška Pousková.

Na druhou stranu si nemyslí, že by přístup lékařů k sestřičkám byl obecně nějak nadřazený. „Jsou to opravdu dvě různé profese, které se vzájemně doplňují. A jedna bez druhé by úplně nemohly fungovat.“

Nedostatek zdravotníků je bohužel výrazný na mnoha pracovištích a napříč všemi obory. „Myslím, že sestřičkám by hodně pomohlo, kdyby se obecně zlepšily celkové podmínky práce. Když je personál dlouhodobě přetížený, tak nemůže poskytovat dobrou péči,“ říká Eliška Pousková.

>>> Sebepoškozování není jen snaha o pozornost

Pomohla by také větší psychická podpora zdravotníků. „Už se alespoň více mluví o supervizích, intervizích a celkové nějaké psychosociální podpoře pro zdravotníky, ale ono je to vlastně hrozně těžké,“ vysvětluje s tím, že práce je zkrátka hodně a není dostatek času.

Přesto Eliška Pousková svou práci miluje a právě na psychiatrii našla skvělý kolektiv kolegů i možnost podílet se na smysluplném programu pro pacienty. „Psychiatrie je obor, který je krásný, veselý a není jenom o nějakých nebezpečných situacích, ale je primárně o tom, že vidíme úzdravu pacienta a vidíme, že to má smysl,“ říká.