Nedostatek spánku ničí tělo víc, než si myslíte. Riziko předčasného úmrtí je jen jedním z následků

Jedna či dvě hodiny spánku navíc a váš život se úplně změní. I tak málo stačí, aby byl člověk zdravější, v lepší psychické kondici a dokonce i déle žil. Jak prokázal rozsáhlý výzkum provedený na více než půl milionu lidí, publikovaný v časopise Nature v roce 2026, spánek ovlivňuje mnohem víc než jen mozek – jeho kvalita i délka se propisují do fungování celého těla. Nekvalitní nebo narušený spánek se podle studie významně pojí s vyšším výskytem depresí a úzkostných poruch, ale také s obezitou, diabetem 2. typu, vysokým krevním tlakem, ischemickou chorobou srdeční či srdečními arytmiemi.

Výzkum zároveň ukázal, že příliš krátký a překvapivě i příliš dlouhý spánek urychluje biologické stárnutí několika orgánových systémů najednou – od mozku přes srdce až po imunitu – a tím zvyšuje i celkové riziko předčasného úmrtí.

Za příliš krátký spánek se v této souvislosti považuje méně než 6 hodin, optimální je podle vědců 7–8, více už také neprospívá. Nedostatek spánku se ale často neprojeví hned. „První dny nebo týdny můžete mít pocit, že to zvládáte a fungujete docela normálně. Jenže pokud se nevyspání hromadí, začne se to nenápadně vkrádat do každodenního života. Postupně se zhoršuje soustředění, paměť i schopnost jasně se rozhodovat,“ říká fyziolog Radim Šlachta. A dodává, že jsme pak citlivější na stres, snadněji nás něco vyvede z míry a emoce se hůř drží na uzdě. To se pak přirozeně promítá i do vztahů – roste podrážděnost, ubývá trpělivosti a empatie.

>>> Spát s otevřeným oknem? Není to pro každého. Někdy prospívá, jindy může škodit

Chronický nedostatek spánku zasahuje celé tělo, ale některé oblasti jsou obzvlášť citlivé. „Výrazně trpí srdce a cévy – při nedostatku spánku se zvyšuje krevní tlak a dlouhodobě i riziko infarktu nebo mozkové mrtvice. Velmi citlivý je také metabolismus. Hůře se reguluje hladina cukru v krvi a zároveň dochází ke změnám hormonů, které řídí hlad a sytost,“ vysvětluje Radim Šlachta, který se udržení zdraví do vysokého věku dlouhodobě věnuje.

Jeden z dalších výzkumů na toto téma také potvrdil, že při nevyspání se zvyšuje hladina hormonu ghrelinu, který podporuje chuť k jídlu, zatímco klesá hladina leptinu, jenž signalizuje pocit sytosti. Další studie ukazuje, že už po dvou nocích se čtyřmi hodinami spánku stoupá hladina hormonu ghrelinu o 28 procent, zatímco leptin, který signalizuje sytost, klesá o 18 procent – a hlad i chuť na kalorická jídla tak prudce rostou. Takže pokud máte problém udržet si optimální zdravou váhu, podívejte se na svůj spánkový režim, s nepřiměřeným nabíráním může úzce souviset.

Únava a dlouhodobé vyčerpání se podle aktuálních mezinárodních dat stávají problémem napříč generacemi. Globální průzkum mezi více než 22 tisíci příslušníků generace Z a mileniálů ukázal, že mladší ročníky stále častěji hlásí psychickou i fyzickou únavu, přetížení a tlak na výkon, což výrazně ovlivňuje jejich každodenní fungování i pracovní rozhodování. A co je nejhorší, řeší to často naprosto nevhodným způsobem – zvýšeným pitím energetických nápojů či kávy. Namísto toho, aby šli včas do postele.

Další z rozsáhlých výzkumů navíc ukázal, že některou formou únavy trpí přibližně pětina dospělých. Ženy přitom mají zhruba o 40 % vyšší pravděpodobnost výskytu únavy než muži. Odborníci v této souvislosti upozorňují, že za tím mohou stát biologické faktory, hormonální změny, ale také vyšší psychická zátěž a kombinace pracovních a pečovatelských povinností.

Budíte se uprostřed noci plní úzkostí a černých myšlenek? Vaše podvědomí volá o pomoc