Chcete mít zdravé srdce, mozek i nervy? Choďte spát každý den ve stejnou dobu. Změnu poznáte!

Během spánku se obnovují všechny orgány i tkáně v organismu, posiluje se imunitní systém, zpomaluje dýchání, klesá tělesná teplota i krevní tlak. „Při dostatečně dlouhém a kvalitním spánku dochází k regeneraci těla i mysli, obnově nervového systému, konsolidaci paměti (upevňování vzpomínek a ukládání nových informací) a produkci důležitých hormonů,“ uvádí lékař Milan Prokop ze společnosti Mipr.

Zdravé spací návyky mají velký vliv na kvalitu zejména hlubokého spánku, který je nezbytný pro správné fungování mozku a psychiky. Pokud je spánek dlouhodobě nedostatečný, výrazně se zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu, obezity, oslabení imunity, zhoršení celkového metabolismu i rozvoje psychických onemocnění, jako je deprese či úzkostné poruchy.

Spánek je základní fyziologická potřeba, a když jej tělo postrádá, rychle se to projeví na fyzické i psychické kondici. „Zhoršují se kognitivní funkce, nedostatek spánku způsobuje zhoršenou pozornost i schopnost rozhodování, zpomaluje reakce a snižuje efektivitu práce,“ zdůrazňuje Milan Prokop. Lékař dále upozorňuje, že lidé, kteří málo spí, jsou náchylnější k úrazům a dopravním nehodám, dělají více pracovních chyb a častěji u nich dochází k výskytu špatné nálady, podrážděnosti nebo vyčerpání.

Pro duševní a fyzické zdraví by měl dospělý člověk spát sedm až devět hodin denně, i když potřeba spánku bývá individuální a s věkem klesá. „Jen správná délka však nestačí, měli bychom se věnovat i kvalitě spánku. Tu lze podpořit správnou spánkovou hygienou, to znamená dodržovat určitá pravidla,“ říká lékařka Kristina Slavíková. K těm základním patří snaha chodit spát a vstávat ve stejnou dobu každý den, a to včetně víkendů.

Pravidelná spánková rutina může významně prospívat nejen zdraví srdce a cév, ale také náladě, paměti a celkové psychické pohodě. Pokud usínáte každý večer přibližně ve stejnou dobu, ideálně s odchylkou maximálně 30 až 60 minut, pomáháte tím stabilizovat svůj cirkadiánní rytmus, což jsou vnitřní biologické hodiny, které řídí řadu fyziologických tělesných procesů. Předvídatelný denní režim pomáhá organismu tyto procesy lépe koordinovat a udržovat tak fungování v rovnováze.

Jak už bylo řečeno, správné spací návyky příznivě působí na kardiovaskulární zdraví. Pravidelný kvalitní spánek stabilizuje hladinu krevního tlaku i cukru v krvi, upravuje srdeční rytmus, snižuje riziko vzniku inzulinové rezistence a prospívá cévám. Důležitá přitom není jen doba, ve kterou večer uléháte, velký význam má také to, kdy každé ráno vstáváte. Pravidelné usínání a probouzení totiž ovlivňuje metabolismus a hospodaření organismu s energií během celého dne.

Čas vstávání určuje, kdy je organismus vystaven přirozenému dennímu světlu, kdy se začne vyplavovat kortizol, který podporuje bdělost, a zároveň ovlivňuje také večerní tvorbu melatoninu, který je nezbytný pro bezproblémové usínání.

Pravidelný režim tak přispívá k tomu, že se během dne přirozeně vytváří spánková potřeba a večer se pak tělu mnohem lépe usíná. Přispívá rovněž k produkci hormonů, jako je dopamin a serotonin, které se podílejí na regulaci emocí a nálady; a když jsou jejich hladiny vyrovnanější, je člověk psychicky odolnější a lépe zvládá každodenní stresové situace.

Spát s otevřeným oknem? Není to pro každého. Někdy prospívá, jindy může škodit