Článek
Odběr neboli punkce kostní dřeně je lékařský výkon, při kterém se pacientovi odebírá malý vzorek kostní dřeně k následujícímu laboratornímu histologickému vyšetření. Pro mnoho lidí je obávaným strašákem, jde ale o velmi důležitou diagnostickou metodu, která pomáhá odhalit příčiny různých zdravotních obtíží a umožňuje nastavit co nejvhodnější a nejúčinnější léčbu.
„Odběr kostní dřeně je indikován při podezření na onemocnění krve, které se ukáže v rámci běžného laboratorního rozboru krve (jakékoli zásadní změny v krevním obrazu) a provádí se pouze na specializovaných hematologických pracovištích. Vyšetření kostní dřeně ve většině případů nejde nahradit žádným jiným vyšetřením. Přehnané obavy ale nejsou na místě, ze zkušenosti víme, že 90 % pacientů po výkonu řekne, že se báli zbytečně a vše se dalo dobře zvládnout,“ říká lékařka Alexandra Jungová z Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní Nemocnice Plzeň.
Kdy se provádí odběr kostní dřeně
Lékařský zákrok, spočívající v odběru vzorku kostní dřeně, slouží k diagnostice různých typů hematologických poruch a onemocnění krvetvorby. Patří sem zejména anémie, leukémie, lymfomy, mnohočetný myelom, podezření na infekce nebo zánětlivé změny v kostní dřeni, a také ke zhodnocení účinnosti léčby v jejím průběhu. Ze vzorku se zjišťuje počet a zralost bílých a červených krvinek a krevních destiček v kostní dřeni.
„Obecně odběr kostní dřeně ukáže stav pacientovy kostní dřeně. Hodnotíme přítomnost jednotlivých buněk – tedy jejich tvar, množství, velikost a také vyzrávání jednotlivých krevních buněk. Především však hledáme přítomnost nezdravých (patologických) buněk,“ popisuje hematoložka Alexandra Jungová
Jak probíhá punkce kostní dřeně
Odběr kostní dřeně se nejčastěji provádí z lopaty kyčelní kosti (případně z hrudní kosti, pak jde o tzv. sternální punkci - typ odběru určuje lékař podle důvodu zákroku), a to pří lokálním znecitlivění. V některých případech je možné podat analgosedaci. Poté lékař za pomoci dlouhé tenké jehly pronikne do dřeňové dutiny a odsaje tekutý vzorek nebo kousek tkáně. Při samotném odběru může pacient cítit nepříjemný tlak a pnutí.
Zákrok je v ideálním případě velmi rychlý, hotovo je v řádu minut, proto jej většina pacientů zvládne jen v místním znecitlivění. „Analgosedace je určena pro ty, kteří hůře snáší výkony či dle zvyklostí pracoviště. Bolestivá část je většinou jen krátká (v řádu sekund), samozřejmě ale záleží na individuální toleranci,“ vysvětluje lékařka Alexandra Jungová. Před odběrem není nutná žádná speciální příprava, jen v případě odběru z hrudní kosti doporučují lékaři oholení hrudníku u mužů.
Odběr kostní dřeně se nejčastěji provádí v místním znecitlivěníFoto: Beate Panosch, Shutterstock.com
Režim a rekonvalescence po zákroku
„Po zákroku doporučujeme pacientům nepít dvě hodiny horké tekutiny, jelikož by mohlo dojít ke krvácení z rány vlivem roztažení cév. Pokud se vzorek odebírá z hrudní kosti, pacient může hned odejít, punkce z pánevní kosti (trepanobiopsie) je trochu větší zákrok a pacient ještě 15 až 30 minut po skončení leží na lůžku a má aplikován tlakový obvaz na místě vpichu,“ uvádí lékařka.
Následujících 24 hodin po punkci se pacientům doporučuje klidový režim bez fyzické námahy a sportu, místo vpichu nechat sterilně překryté, nekoupat se a nesprchovat.
