Krvácíte z nosu a trpíte na modřiny? Může jít o nemoc krve

Sem tam se vám udělá modřina, občas krvácíte z nosu, čištění zubů se neobejde bez rozedraných dásní. Důvodů může být celá řada, nevinně vyhlížející problémy mohou ale být i projevem Imunitní trombocytopenické purpury (dále ITP). Krvácivé projevy proto raději nepodceňujte a nechte se vyšetřit lékařem, ať nemoc případně odhalíte dřív, než vám způsobí vážné problémy.

Diagnózu ITP si u nás vyslechne až tisícovka pacientů ročně. Překvapivě hrozí spíše mladším ročníkům. Polovině pacientů není ještě ani patnáct let, v dospělosti nejčastěji udeří mezi 18. a 40. rokem. Zhruba třikrát častější je u žen než u mužů. Pokud patříte mezi pacienty s touto chorobou, nebezpečí, že ji budou mít i vaše děti, je padesátiprocentní.

Nemoc se řadí mezi hematologická onemocnění. „Název imunitní trombocytopenická purpura si onemocnění vysloužilo kvůli krvácení do kůže s tvorbou petechií – drobných tečkovitých krvácení a modřin. Dále dochází ke krvácení v oblasti dutiny ústní, z nosu, ženy a dívky mohou mít silnou menstruaci,“ objasňuje doktorka Veronika Fiamoli z oddělení dětské hematologie Fakultní nemocnice Brno.

To jsou komplikace nepříjemné, ale žít s nimi lze. Jenže nemoc může zaútočit i v jiných orgánech, kde už nemusí krvácení zůstat bez následků. Vzácně pacienti krvácejí do zažívacího či močového traktu, ledvin nebo dělohy, výjimečně i do mozku. Právě nitrolebeční krvácení je vůbec nejvážnější a život ohrožující.

Nemoc může být vrozená, jejím spouštěčem ale může být také předchozí prodělaná choroba, například mononukleóza, hepatitida B, virus HIV, nádorové onemocnění nebo porucha funkcí sleziny. Může být ale i následkem běžné virózy dýchacích cest či infekce zažívacího traktu. Ve 20 % případů může být její vznik spojen i s užíváním některých léků, zkoumá se dokonce její spojitost s očkováním živými vakcínami (proti příušnicím, zarděnkám, spalničkám).

Projevy onemocnění jsou zapříčiněné nesprávnou reakcí imunitního systému, který postupně ničí krevní destičky neboli trombocyty, což má za následek právě zvýšené krvácení. Krevní destičky přitom jsou pro tělo nepostradatelné, fungují jako pomyslná náplast. V případě, že se třeba říznete, pomáhají vytvořit krevní sraženinu, která ucpe poškozenou stěnu cévy, čímž zastaví krvácení.

Pokud lékař nemoc odhalí včas, dokáže tento proces zvrátit nasazením kortikosteroidů nebo imunoglobulinů, případně léků, které podporují tvorbu krevních destiček v kostní dřeni. Pomoci mohou i imunosupresiva potlačující imunitu. Pokud nepomůže medikace, lze nemoc porazit krevní transfúzí nebo odoperováním sleziny, tento krok ale lékaři volí jen v nejnutnějších případech.

Až tři čtvrtiny pacientů se z nemoci vyléčí. V řadě případů si přitom tělo poradí samo, jindy pomůže cílená medikace, s její pomocí se většina pacientů vyléčí v řádu měsíců. Až pět procent pacientů se ale potýká s chronickou podobou nemoci. Závažné krvácení do centrální nervové soustavy se naštěstí týká méně než procenta pacientů.

U nemoci také hrozí riziko recidivy, navždy se vyléčí asi pouze 20 % pacientů. Velkou roli hraje celková imunita a prevence infekčních chorob, proti kterým se vyplatí očkovat. Velkou roli hraje také zdravotní stav vaší sleziny.

Slezinu najdete pod levými žebry a slouží jako krevní filtr. Je také důležitou součástí imunitního systému. Při správném fungování pomáhá z krve odstraňovat odumřelé či poškozené červené krvinky a krevní destičky, ale také bakterie, které do krevního oběhu proniknou. Tím pomáhá vypořádat se s infekcí i usnadňovat léčení.

Lidé se špatně fungující nebo odstraněnou slezinou jsou tak mnohem náchylnější k onemocněním. Zdraví sleziny svědčí strava bohatá na jáhly, pohanku a tepelně upravenou zeleninu, škodí naopak jídlo ve stresu a přejídání. Pomohou i bylinky. „Na regeneraci sleziny se dá použít divizna, kozinec, bříza a řepík,“ radí bylinkářka Jarmila Podhorná.

Poznejte, proč se vám dělají modřiny, může to být i dietou nebo menopauzou.