Hlavní obsah

Odstranění dělohy může zachránit život. V jakých případech a co hysterektomie všechno obnáší?

Foto: Helena Nechaeva, Shutterstock.com

Foto: Helena Nechaeva, Shutterstock.com

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hysterektomie je operační zákrok, který se provádí z několika důvodů. Obvykle je to kvůli nádorovému onemocnění dělohy nebo myomům. Provádí se jen tehdy, pokud neexistují jiné možnosti řešení. Po hysterektomii už totiž žena nemůže otěhotnět.

Článek

Hysterektomie je gynekologický operační zákrok, při němž se odstraní část nebo celá děloha. Provádí se ve chvíli, kdy není jiná možnost léčby. Jde ovšem o jednu z nejčastějších operací, které se v gynekologii provádějí. V případě, kdy je žena ještě v plodném věku, po hysterektomii přestává menstruovat a nemůže mít děti. U žen v plodném věku se k operaci tedy přistupuje obvykle až jako k poslední možnosti.

Proč se hysterektomie provádí

Důvodem k hysterektomii jsou následující stavy:

  • Nádorová a přednádorová onemocnění: Patří sem rakovina dělohy (sarkom, karcinom děložní sliznice), nádorová onemocnění děložního čípku, vaječníků, vejcovodu, prekancerózy endometria a děložního hrdla.
  • U žen, které mají takzvaný Lynchův syndrom (dědičné onemocnění, které zvyšuje riziko vzniku různých typů nádorů, zejména rakoviny tlustého střeva a konečníku). V takovém případě se doporučuje ženám, aby nejprve porodily, pak až si nechaly dělohu preventivně odstranit.
  • Nezhoubná onemocnění: Myomy, závažné poruchy menstruačního cyklu, endometrióza (adenomyóza), výhřez dělohy, neřešitelné krvácení vlivem porodu či nehody, placenta accreta (porodní komplikace, kdy je placenta vrostlá do dělohy), chronická bolest pánve.

Druhy hysterektomie

Typ operace volí lékaři podle toho, z jakých důvodů se děloha musí odstranit. Rozhoduje také o tom, jak velká část dělohy se musí odstranit a jakou část lze zachovat.

I proto se rozlišuje:

  • Částečná hysterektomie, kdy se odstraní velká část dělohy nad děložním čípkem a děložní hrdlo zůstává na místě. Tato operace se dnes u nás téměř neprovádí, v některých zemích zažívá ale renesanci. Je technicky jednodušší, prováděla se například při indikaci děložního myomu nebo nepravidelného či silného krvácení. Nevýhodou bylo ponechání děložního čípku a s tím spojená nutnost kontrolovat čípek i po operaci v rámci klasické gynekologické prevence. Když čípek není, nemůže žena dostat rakovinu.
  • Totální hysterektomie, při které se děloha odstraní úplně celá včetně děložního hrdla. Jde o standardní operaci, která se provádí v podstatě u všech neonkologických stavů, jako jsou myomy, adenomyózy (nenádorové onemocnění dělohy), nepravidelné krvácení a podobně.
  • Radikální hysterektomie, v tomto případě se odstraní nejen děloha a děložní hrdlo, ale také část pochvy s pojivovou tkání. Typů radikální hysterektomie je několik, provádějí se při onkogynekologických stavech, jako jsou nádory děložního čípku či dělohy.
Foto: megaflopp, Shutterstock.com

Děloha je pro ženu v reprodukčním období důležitá, bez ní nemůže donosit dítě. Proto se k jejímu odstranění přistupuje jen v těch nejzávažnějších důvodechFoto: megaflopp, Shutterstock.com

Výběr chirurgické metody

Odstranění dělohy lze provést několika možnými metodami, které se liší primárně tím, kudy se vede řez. To, kterou metodu operující lékař zvolí, je individuální, záleží to na indikaci a zdravotním stavu ženy. Existují tyto možnosti:

  • Abdominální hysterektomie. Otevřená operace, kdy je nutný řez břišní stěnou. Nejčastěji se vede příčně zhruba v úrovni okraje pubického ochlupení. Děloha se pak odstraní skrze řez v břišní dutině. Dalším typem řezu je takzvaná dolní střední laparotomie, kdy je řez veden od pupku k horní straně stydké spony. Užívá se především v případě onkologického nálezu nebo když je děloha objemově příliš velká.
  • Vaginální hysterektomie. Děloha se v tomto případě odstraňuje skrze pochvu, takže na břiše není žádný řez ani jizva. Lze ho provést v celkové nebo svodné anestezii (pacientka je při vědomí a obvykle se injekčně aplikuje malé množství anestetika do páteřního kanálu a následně dojde k znecitlivění dolní poloviny těla). Jde o šetrnější zákrok, který pro ženu znamená kratší dobu pobytu v nemocnici a také rychlejší rekonvalescenci. Někdy ji ale nejde provést kvůli velikosti a tvaru dělohy.
  • Totální laparoskopická hysterektomie. Děloha se odstraňuje pomocí speciálních nástrojů s optikou bez nutnosti vést břišní řez. Provádí se v celkové anestezii, kdy se do břišní dutiny zavede optický přístroj s několika chirurgickými nástroji skrze několik drobných řezů. Děloha se pak uvolní a oddělí od pochvy a ostatních tkání. To se provádí totožně jako u abdominální hysterektomie. Z těla se děloha dostává skrze pochvu, která se pak sešije vstřebatelnými stehy.

V některých nemocnicích se používá při operaci robot, jehož pohyby vede chirurg pomocí počítače. Často se provádí ještě tzv. laparoskopická asistovaná vaginální hysterektomie (zkratka LAVH).

Co se děje po operaci

Nekomplikovaná operace obvykle trvá asi hodinu. Po operaci je žena 4–5 dnů hospitalizovaná. Samozřejmě záleží na mnoha faktorech. V pooperačním období má žena zavedenou do močové trubice cévku a z břišní dutiny mohou být vyvedeny dreny, které odvádějí krevní sekrety z dutiny břišní. K zamezení vzniku trombózy se po dobu 5–7 dnů podává jednou denně injekce léku, který snižuje srážlivost krve. Před operací nebo během ní dostává také žena infuzi s antibiotiky, aby se zabránilo bakteriální infekci.

Jak dlouho trvá rekonvalescence

Rekonvalescence záleží na typu provedené operace. V případě vaginální nebo laparoskopické operace jde o tři až čtyři týdny. Pokud se prováděla břišní hysterektomie, rekonvalescence je delší. Kompletně v pořádku by měla žena být za čtyři až šest týdnů. Během regenerace je nutné vyvarovat se nošení, tažení nebo zvedání těžkých předmětů, ohýbání se a pohlavnímu styku.

Hysterektomie

  • Jiný název: odstranění dělohy, operační odstranění dělohy
  • Důvody k zákroku: provádí se v případě nádorového či přednádorového onemocnění, v případě myomů, závažných poruchách menstruačního cyklu, výhřezu dělohy či neřešitelném krvácení po porodu.
  • Komplikace: poškození vývodových cest močových, cév v malé pánvi, tenkého a tlustého střeva, inkontinence.

Odborná konzultace: MUDr. Radek Müller, zástupce primáře, Gynekologicko-porodnická klinika, nemocnice Jilemnice

Načítám