Článek
Pro jednoho je to svoboda, pro druhého spíš vězení, ve kterém mříže představuje strach. Z toho, že se rozhodnete špatně, že uděláte chybu. Protože v životě každý činí nepřeberné množství méně či více důležitých voleb a jsou lidé, které to vyčerpává, což může v nejtěžších případech vést až ke vzniku decidofobie – chorobného strachu z rozhodování, který pramení z obavy z odpovědnosti za špatnou volbu.
Nic není nemožné
Skoro by se chtělo říct, že v dnešní době nic není nemožné, stačí se jen rozhodnout. Jenže právě to je pro mnohé nejtěžší…
Od chvíle, kdy otevřete ráno oči, až do chvíle, kdy je večer zase zavřete, děláte jedno rozhodnutí za druhým. Nejdete jen pro jahodový jogurt, musíte si vybrat, zda chcete nízkotučný, plnotučný, bezlaktózový, proteinový… V elektru na vás nečeká jedna televize, ale musíte se probrat širokou nabídkou, prozkoumat technické parametry, porovnat ceny v jednotlivých obchodech. To jsou stovky malých rozhodnutí dnes a denně.
A pak jsou tu rozhodnutí zásadní. Když si pořizujete bydlení, do jaké školky dáte svoje dítě, zda přijmete novou pracovní nabídku. To je svoboda, ale také nápor na nervový systém. „Z pohledu psychiky lidí a práce s nervovým systémem je to často přesně naopak. Příliš mnoho možností totiž náš mozek nevnímá jako svobodu, ale jako zátěž,“ potvrzuje životní koučka Lenka Procházka.
Jsme zahlcení
Nepřeberná nabídka všeho může u některých lidí vést až k rozhodovací paralýze – stavu, kdy jste tak moc zahlceni nabídkou a informacemi, že si prostě nejste schopni vybrat. Volbu odkládáte, prokrastinujete, necháváte to na jiných, jste apatičtí.
„Čím víc variant máte, tím hůř se rozhodujete. Aktivuje se stresová reakce, protože každá volba zároveň znamená ztrátu všech ostatních možností. A to ve vás spouští pocit tlaku – co když si vyberu špatně? Výsledkem je únava, pochybnosti o sobě a odkládání rozhodnutí,“ vysvětluje Lenka Procházka. A paralýza může přerůst v decidofobii, která způsobuje skutečnou neschopnost se rozhodnout o čemkoli a ztrácíte kontrolu nad svým životem.
Nekonečné možnosti neznamenají jen svobodu, ale i nápor na nervový systémFoto: Srdjan Randjelovic, Shutterstock.com
Kdo je nejvíc ohrožen
Stát se to může každému, ale ve větším ohrožení jsou tito lidé:
- Lidé s logickým myšlením: Ti, co se v životě řídí především rozumem, logikou, rozhodují se na základě dat a informací, rozum je pro ně víc než emoce. Protože ví, že nikdy nebudou mít všechny dostupné informace, vždycky bude možnost, že je někde něco lepšího, výhodnějšího.
- Lidé s nízkým sebevědomím: Nevěří svému úsudku, pochybují o sobě a svých rozhodnutích. Možná se v minulosti špatně rozhodli, zaplatili za to a trauma si v sobě stále nesou. Nebo byli vychováni tak, že chyby se neodpouští.
- Perfekcionisté: Lidé, kteří mají na sebe i na své okolí až nezdravě vysoké nároky, se logicky bojí, že jejich rozhodnutí nebude dokonalé.
Naučte se rozhodovat
Prvním krokem je samozřejmě práce s vlastním sebevědomím, protože dokud si nebudete zdravě věřit, těžko budete věřit svému úsudku. A tady jsou praktické rady:
- Zjednodušte si to: Místo do obrovských supermarketů nakupujte v malých potravinách, kde si nebudete vybírat z padesáti jogurtů, ale ze tří. Omezte nákupy na internetu, kde je nabídka gigantická. Snažte se prostě zužovat možnosti výběru.
- Představte si, že chybujete: Co nejhoršího se stane, když se rozhodnete špatně? Představte si to. Většinou totiž zjistíte, že vždy existuje řešení. Když se vašemu dítěti ve vybrané školce nebude líbit, najdete mu jinou...
- Sepisujte: Zkuste si na papír napsat plusy a minusy jednotlivých variant. Buď vám z toho vyleze jasný výsledek, nebo zjistíte, že rozdíly jsou tak miniaturní, že vlastně o nic nejde.
