Hlavní obsah

Stres je strašák 21. století: Jak poznat, že vás opravdu ohrožuje, a nejsou to jen obyčejné starosti

Foto: Basicdog, Shutterstock.com

Foto: Basicdog, Shutterstock.com

O stresu se v poslední době mluví často. Baví se o něm kolegyně, kamarádky, rodiče v důchodu, vaše dospívající ratolest i vy sami. Co je ale doopravdy stres a co jen běžné starosti či nervozita? Jak poznat, že už je toho na vás opravdu hodně?

Článek

Mnoho odborníků varuje, že stres je v moderní společnosti, která cílí na úspěch a výkon, funguje rychle, neodpouští chyby, propaguje sílu, zdraví a mládí, jedním z největších zdravotních rizik. Co je ale skutečný stres a co jen normální únava či starosti, které k životu patří? Podle čeho poznat, že zrovna vy (nebo vaši blízcí) jste opravdu ohroženi?

Stres podle WHO

O tom, že stres je strašákem 21. století, svědčí i fakt, že se mu věnuje Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO). Podle její definice je stres „jakýkoli typ změny, která způsobuje fyzickou, emocionální nebo psychickou zátěž. Je to reakce vašeho těla na cokoli, co vyžaduje pozornost nebo akci“.

Stres je například nervozita studentů během maturity, ale i bolest hlavy, nebo když uvíznete v dopravní zácpě a hrozí, že nestihnete důležitou obchodní schůzku. Prožívají ho i malé děti, třeba když poprvé vyráží na prázdniny bez maminky a tatínka. „Je to odpověď vašeho těla na nějakou pro vás zátěžovou situaci, ať už krátkodobou nebo dlouhodobou,“ upřesňuje životní koučka Lucie Mucalová.

Běžný stres je prospěšný

Běžný stres ale k životu patří a dokonce je v určité míře prospěšný. Jeho malá dávka vás žene k lepšímu výkonu, takzvaně vás vybičuje. Problém nastává ve chvíli, kdy je dlouhodobý.

Ten krátkodobý totiž rychle odezní a zdravý člověk se s ním umí vypořádat (to je ten důvod, proč z vás třeba veškeré napětí vyprchá, jakmile máte za sebou náročnou pracovní prezentaci či jednání). „Jednoduše řečeno, není stres jako stres, podstatná je především délka jeho trvání,“ potvrzuje Lucie Mucalová.

I drobné zátěže se ale sčítají, a když je jich hodně, může z toho být průšvih. Jednou za čas se s náročnější situací snadno vypořádá téměř každý, pokud jim ale čelíte obden, je jen otázka času, kdy vám to přeroste přes hlavu. A jestliže jste pod tlakem denně, a navíc dlouhodobě, hrozí vám to nejvážnější – chronický stres. Ten vás může srazit na kolena a bez odborné pomoci se pak obejde jen málokdo.

Foto: Milan Ilic Photographer, Shutterstock.com

Nárazový stres není na škodu, problém je ten dlouhodobýFoto: Milan Ilic Photographer, Shutterstock.com

Stres jako ohrožení

Logicky se tak nabízí otázka, podle čeho poznat, že jste v ohrožení. Čeho si všímat, abyste včas poznali, že je ve vašem životě stresu až příliš? Zásadní jsou především následující signály:

  1. Náladovost – Vaše emoce jsou jako na horské dráze. Jste nevyrovnaní, náladoví, nejspíš nerozumíte sami sobě.
  2. Spánkové změny – Dřív jste chodili spát o půlnoci, ale teď už v osm padáte únavou. Spávali jste jako dudci, ale nyní se budíte několikrát za noc. Klidné sny nahradily noční můry. Máte problémy s usínáním, i když dřív to šlo samo.
  3. Regenerace nefunguje – Každý má něco, co mu funguje, když má den blbec či ne zrovna pohodové období. Sport, saunu, knížku, vypovídání se nejlepší kamarádce. Ale pokud to najednou nepomáhá, je jasné, že něco není v pořádku. Stres vyhrává.
  4. Problémy s jídlem – Buď trpíte nechutenstvím a hubnete, nebo naopak stres zajídáte a přibíráte na váze. To jsou dva nejběžnější signály, že vaše psychika opravdu trpí.
  5. Časté negativní pocity – Skoro neustále máte pocit zmaru, že nic nemá smysl, vytrácí se životní radost, máloco (nebo nic) vám dokáže zvednout náladu. Často s tím souvisí i uzavírání se do sebe, stranění se společnosti, izolování se od světa.
  6. Fyzické problémy – Hlava a tělo jsou propojeny, takže psychické problémy se projevují i fyzicky. A nejčastějším projevem těžkého stresu jsou časté (a bezdůvodné) bolesti hlavy, žaludku či zad.

Reklama