Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dnešní doba je velmi rychlá, zaměřená na výkon a úspěch, chyby se neodpouští, slabost je zakázaná. A tak řada z nás čelí opravdu neúnosnému a zdraví nebezpečnému stresu. Ale také se stává, že za stres zaměňujeme běžné starosti, únavu, nervozitu a podobně. Podle čeho poznat, že zrovna vy (nebo vaši blízcí) jste opravdu ohroženi?
Stres podle WHO
O tom, že stres je strašákem 21. století, svědčí i fakt, že se mu věnuje Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO). Podle její definice je stres „jakýkoli typ změny, která způsobuje fyzickou, emocionální nebo psychickou zátěž. Je to reakce vašeho těla na cokoli, co vyžaduje pozornost nebo akci“.
Stres je tedy například nervozita studentů během maturity, ale i bolest hlavy, nebo když uváznete v dopravní zácpě a hrozí, že nestihnete důležitou obchodní schůzku. Prožívají ho i malé děti, třeba když poprvé vyráží na prázdniny bez maminky a tatínka. „Je to odpověď vašeho těla na nějakou pro vás zátěžovou situaci, ať už krátkodobou nebo dlouhodobou,“ upřesňuje životní koučka Lucie Horká.
Běžný stres je prospěšný
To byl ale výčet běžných stresových situací, které nejenže k životu patří, ale dokonce jsou v určité míře prospěšné. Malá dávka takového stresu vás totiž žene k lepšímu výkonu, takzvaně vás vybičuje. Problém nastává ve chvíli, kdy je stres dlouhodobý.
Ten krátkodobý totiž rychle odezní a zdravý člověk se s ním umí vypořádat (to je ten důvod, proč z vás třeba veškeré napětí vyprchá, jakmile máte za sebou náročnou pracovní prezentaci či jednání). „Jednoduše řečeno, není stres jako stres, podstatná je především délka jeho trvání,“ potvrzuje Lucie Horká.
I drobné zátěže se ale sčítají, a když je jich hodně, může z toho být průšvih. Jednou začas se s náročnější situací snadno vypořádá téměř každý, pokud jim ale čelíte obden, je jen otázka času, kdy vám to přeroste přes hlavu. A jestliže jste pod tlakem denně, a navíc dlouhodobě, hrozí vám to nejvážnější – chronický stres. Ten vás může srazit na kolena a bez odborné pomoci se pak obejde jen málokdo.
Nárazový stres není na škodu, problém je ten dlouhodobýFoto: Milan Ilic Photographer, Shutterstock.com
Stres jako ohrožení
Logicky se tak nabízí otázka, podle čeho poznat, že jste v ohrožení. Čeho si všímat, abyste včas rozeznali, že je ve vašem životě stresu až příliš? Zásadní jsou především následující signály:
- Náladovost – Vaše emoce jsou jako na horské dráze. Jste nevyrovnaní, náladoví, nejspíš nerozumíte sami sobě.
- Spánkové změny – Dřív jste chodili spát o půlnoci, ale teď už v osm padáte únavou. Spávali jste jako dudci, ale nyní se budíte několikrát za noc. Klidné sny nahradily noční můry. Máte problémy s usínáním, i když dřív to šlo samo.
- Regenerace nefunguje – Každý má něco, co mu zabírá, když má den blbec či ne zrovna pohodové období. Sport, saunu, knížku, vypovídání se nejlepší kamarádce. Ale pokud to najednou nepomáhá, je jasné, že něco není v pořádku. Stres vyhrává.
- Problémy s jídlem – Buď trpíte nechutenstvím a hubnete, nebo naopak stres zajídáte a přibíráte na váze. To jsou dva nejběžnější signály, že vaše psychika opravdu trpí.
- Časté negativní pocity – Skoro neustále máte pocit zmaru, že nic nemá smysl, vytrácí se životní radost, máloco (nebo nic) vám dokáže zvednout náladu. Často s tím souvisí i uzavírání se do sebe, stranění se společnosti, izolování se od světa.
- Fyzické problémy – Hlava a tělo jsou propojeny, takže psychické problémy se projevují i fyzicky. A nejčastějším projevem těžkého stresu jsou časté (a bezdůvodné) bolesti hlavy, žaludku či zad.
Na odbourání dlouhodobého stresu je samozřejmě potřeba pracovat, ale když je ouvej, existuje i jakási první pomoc. Jak se zbavit stresu za pár minut? Podrobný návod, jak pomůže dech, grounding i příroda
