Vyhřezlá ploténka může překvapit i mladé lidi. Potíže vznikají nenápadně. Na co si dát pozor?

Degenerativní onemocnění páteře, jehož hlavním příznakem jsou bolesti zad, může mít řadu příčin, od věkem podmíněného zhoršení výživy plotének přes mechanické přetěžování až po faktory, jako jsou některá onemocnění, například cukrovka, nebo také nadváha a kouření.

Meziobratlová ploténka je pružná struktura, která se nachází mezi dvěma sousedními obratli a funguje jako tlumič nárazů. Pomáhá rozkládat zatížení páteře při chůzi, běhu nebo zvedání břemen a zároveň umožňuje její pohyb. Výhřez obvykle souvisí s jejím postupným opotřebováním a degenerací, nevzniká náhle jako důsledek jediného špatného pohybu.

„Nejdůležitějším rizikovým faktorem je porucha transportu živin a odpadních látek z ploténky, která se s věkem zhoršuje. Dochází k akumulaci kyseliny mléčné a snížení pH, což vede ke spuštění degenerace a bolesti. Další příčinou je mechanické přetěžování plotének, ať už statické, například kvůli skolióze, nebo dynamické při zvýšené pohybové aktivitě,“ popisuje neurolog Pavol Kostka, vedoucí lékař Kliniky impedanční terapie.

Vyhřezlá ploténka se nemusí vždy projevit jen bolestí v bedrech, potíže závisí především na tom, zda a jak výrazně dráždí nebo utlačuje nervy. Je důležité rozlišovat mezi běžným přetížením a stavem, který už by měl člověk řešit s lékařem. Varovným signálem bývá hlavně bolest, která nezůstává jen v bedrech nebo v zádech, ale vyzařuje do končetin.

„Právě tento příznak může ukazovat na problém s ploténkou víc než samotná ztuhlost nebo únava po dlouhém dni. Je dobré zpozornět ve chvíli, kdy se bolest začne šířit dál než do místa původního přetížení. To už obvykle nepatří mezi potíže, které stačí rozchodit během víkendu,“ varuje neurolog.

Mezi další varovné signály patří pálení, brnění a mravenčení nebo snížená citlivost horních či dolních končetin, případně svalová slabost, například potíže s tím postavit se na špičky, zvednout chodidlo nebo udržet ruce v určité poloze.

Výhřez vzniká postupně a předchází mu dlouhodobý proces degenerativních změn v oblasti bederní páteře, při nichž ploténka postupně ztrácí odolnost a pružnost. Když je poté vystavena nevhodnému pohybu nebo většímu tlaku, může dojít k jejímu vyklenutí – výhřezu.

V některých případech o sobě nemusí dávat vědět výraznými obtížemi a bývá odhalen až za pomoci zobrazovacích metod (rentgen, magnetická rezonance nebo CT), které lékař pro konečnou diagnózu porovnává s výsledky klinických vyšetření.

Nejčastějším řešením akutních i chronických stavů je chirurgický zákrok. Někdy se ovšem i po prodělané operaci může problém s výhřezem ploténky opakovat. Zásadní roli v léčbě proto hraje fyzioterapie, která zlepšuje hybnost, posiluje stabilizaci páteře a do jisté míry napravuje nesprávné pohybové návyky. Svou úlohu má i při diagnostice.

„Fyzioterapeutické vyšetření analyzuje pohybový aparát, odhaluje příčiny bolesti a pomáhá nastavit individuální cvičební plán. Je jednou z klíčových součástí terapie vyhřezlé ploténky, podporuje a doplňuje proces regenerace k dosažení trvalého zdraví i odstranění bolesti,“ vysvětluje fyzioterapeutka Kristina Gašpercová.

K dispozici jsou také speciální metody, které ale nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Jednou z nich je impedanční terapie, která nevyžaduje chirurgický zákrok. „Metoda se opírá o terapii suchou jehlou v kombinaci se svalovou stimulací. Tím se mění odpor kůže, čímž jsou ovlivněny procesy v analytických částech mozku souvisejících se svalovou kontrolou a podpořeny regenerační mechanismy v těle,“ popisuje neurolog Pavol Kostka.

Patní ostruha nesnesitelně bolí. Jak se jí zbavit i bez operace?