Článek
Martě je 34 let a svého muže potkala, když jí bylo dvacet. Byl fajn, zábavný a milý a asi tak jako každý se občas napil. Po třech letech chození se za něj Marta vdala a brzy přišlo na svět jejich první dítě. „Syna manžel zapíjel tři dny. Sice se mi to moc nelíbilo, ale říkala jsem si, že je to první dítě, a navíc syn,“ vzpomíná na první větší varovný signál Marta. Pak samozřejmě začal klasický kolotoč kolem miminka a Marta si v podstatě ani nevšimla, že její muž je častěji v hospodě s kamarády než doma. „Navíc jsem brzy zase byla těhotná a narodila se nám holčička,“ popisuje Marta. Tu její muž zapíjel zhruba týden. „Ani mě nepřivezl z porodnice, to udělali rodiče, nikdo totiž nevěděl, kde je,“ vzdychá Marta a říká, že přesně v této chvíli začalo to skutečné peklo.
Občasné popíjení s kamarády se může ošklivě zvrtnoutFoto: Thinkstock
Její muž denně pil, chodil domů v příšerném stavu, peněz najednou ubývalo, takže si Marta leckdy musela od rodičů půjčovat i na plenky. „Nebyla s ním řeč, když jsem náhodou vychytala okamžik, kdy byl střízlivý, a chtěla to s ním řešit, naštval se a odešel do hospody,“ vysvětluje Marta. Ta nějak přežila mateřskou, vrátila se do práce a své vydělané peníze schovávala, jak to šlo, aby je manžel nepropil. A takhle je to dodnes, kdy už obě její děti chodí do školy. „Já vím, že život s ním je šílený. Že to ubližuje mně, ale hlavně dětem. Mám jasno v tom, co bych měla dělat, ale nedokážu to. Prostě se nemohu odhodlat k tomu, abych ho opustila,“ uzavírá smutně Marta.
Jak je tohle možné? Proč je žena, která je dostatečně silná, aby přežila léta vedle alkoholika, dokázala sama živit rodinu se dvěma dětmi, ve skutečnosti takhle slabá?
Emoce jsou silnější než mozek
Logika je fajn věc, ale pocity a emoce bohužel porazit nedokáže. A v tom je ten problém! Mozek vám může tisíckrát říkat „odejdi od něj, uteč, zmiz, nech ho plavat“, ale pokud emoce uložené hluboko ve vás křičí „zůstaň, nerozbíjej rodinu a neber dětem otce“, tak tahle varianta vítězí.
Navíc to, jakého si vyberete partnera, není žádná náhoda! I v tomto případě má rozum tak trochu smůlu, protože opět mají navrch emoce a emoční rovnice, které vznikaly už ve vašem dětství. A to během prvních osmi let vašeho života! Souvisí to s vaším sebevědomím, s tím, co jste v dětství okoukaly, jak jste byly vychovávány, jaký obraz rodiny vám byl naprogramován.
Tip redakce:Jak ten špatný výběr mužů prolomit, se dočtete v článku Máte smůlu na chlapy? Změňte to!.
V alkoholikovi se mnohdy probudí násilníkFoto: Thinkstock
Zapracujte na sobě
Podle odborníků existuje jediný způsob, jak z toho ven. Je potřeba zapracovat sama na sobě, a získat tak odvahu k rozchodu. A k tomu je potřeba dostatečné sebevědomí, aby žena ani na chvíli nepochybovala, že to zvládne a bude žít mnohem lepší život. „Ženy si mnohdy nevěří a nemají vybudovaný svůj stabilní emoční svět. Takže je v prvé řadě potřeba zapracovat na vlastním sebevědomí, až pak se pustit do opouštění partnera,“ radí Lenka Černá. Pomoci může položit si pár otázek a odpovědět si na ně:
• Co dává můj partner dětem? V čem je jim přínosem?
• Kdo živí a zabezpečuje rodinu?
• Kdo se s dětmi učí, řeší jejich problémy a bolístky?
• Kdo je jim stále nablízku, a kdo je stále pryč?
• Díky komu domácnost funguje?
Odpovědi jsou nejspíš jasné a vyplývá z nich, že žena žijící s alkoholikem je mnohem silnější, než si o sobě myslí. Přesto to nemusí stačit a v tu chvíli je nutné vyhledat pomoc odborníka. Ten bude vědět, jak vaše sebevědomí posílit a dokáže i „přeprogramovat" vaše emoční rovnice, které vám rozchod znemožňují.
Další nutností je ale zapomenout na jakékoli výčitky svědomí! Ženy, které jsou od přírody tak trochu opatrovatelky a strážkyně rodinného tepla, mohou mít strach a výčitky, co s nebohým alkoholikem po jejich odchodu bude. Podle kouče partnerských vztahů Lenky Černé je ale zcela nesmyslné na tohle myslet. „Já tvrdím, že každý svého štěstí strůjcem a já nejsem zodpovědná za ostatní. Mnoho lidí má tendenci s námi manipulovat a my se chováme dle jejich představ jen proto, že máme strach z pocitů viny. V tomto případě je potřeba si říci, že jsem pro danou potřebu udělala maximum a nejsem zodpovědná za život druhého,“ říká Lenka Černá z portálu Mujvztah.cz.
Když zodpovědnost, tak hlavně za děti
Navíc, jestli má žena matka za někoho skutečnou zodpovědnost, jsou to její děti. Na ty musí myslet především! A všichni víme, že život v nefungující rodině, s vystresovanou maminkou a věčně opilým tatínkem, není pro děti vůbec dobrý. „Život v takovém prostředí má na děti fatální a negativní vliv. Rodiče svým chováním ukazují dětem svět, tedy, co je v něm normální. Pokud jim ukazují hádky, alkohol, neporozumění, jejich děti si právě do svého emočního podvědomí zapíší negativní emoční rovnice, které ovlivní jejich následující dospělý život,“ vysvětluje Lenka Černá. Dítě tak může žít například v domnění, že láska neexistuje, hádky jsou úplně normální, táta nemá mámu rád, a je to v pořádku, alkohol je běžný a není na něm nic špatného. A to asi nejsou rovnice, podle nichž bychom si přáli, aby naše děti žily…
Tip redakce: Jak může výchova a prostředí, v němž vyrůstají, zkomplikovat vašim dětem život, se dočtete v článku Za tyhle chyby může naše dětství!.
Je to samozřejmě těžké, ale nic asi není těžší než život s někým, kdo se utápí v lahvi a ničí vás i vaše děti…
Žily jste s alkoholikem? Dokázaly jste ho opustit? Zapojte se do diskuse pod článkem, třeba vaše zkušenosti dodají odvahu jiným ženám!
