Článek
Slepé střevo je slepý výběžek tlustého střeva nacházející se v pravé jámě kyčelní. Mohou se v něm zachycovat natrávené zbytky potravy, v nichž se pak množí bakterie a vzniká zánět. K ucpání slepého střeva může dojít také důsledkem uvízlé stolice, příčinou zánětu mohou být i parazité, nejčastěji škrkavky.
Příznaky zánětu slepého střeva
Při akutním zánětu slepého střeva si většina lidí stěžuje na bolest břicha, která začíná v nadbřišku, případně v oblasti pupku. Později se rozšiřuje až do oblasti podbřišku. Téměř vždy provází akutní zánět nevolnost a zvracení, někdy také průjem. Objevují se horečky, celková schvácenost. Dítě se také může vyhýbat zátěži a při chůzi vybočuje pravou nohu.
Zánět slepého střeva
- Popis onemocnění - Zánět červovitého přívěsku slepého střeva, apendicitida
- Příznaky – bolest břicha, nevolnost a zvracení, někdy také průjem, horečky, celková schvácenost. Dítě se také může vyhýbat zátěži a při chůzi vybočuje pravou nohu.
- Inkubační doba - Individuální
- Léčba - Zánět je sice možné částečně „zklidnit“, ale hrozí, že se jednak stane chronickým, v případě akutního zánětu může dojít k protržení. Dříve léčba probíhala ledováním, ale dnes je jedinou správnou volbou operace, buď klasicky, nebo laparoskopicky. Typ metody určí lékař, ale záleží i na konkrétním chirurgickém oddělení.
- Prevence - Riziko zánětu můžete snížit zdravou životosprávou a dostatkem pohybu.
