Zánět slepého střeva u dětí: Nejen bolest břicha a zvracení, ale i zvláštní chůze!

Slepé střevo je slepý výběžek tlustého střeva nacházející se v pravé jámě kyčelní. Nachází se v něm lymfatická tkáň, která se podílí na imunitě. Funkce tohoto orgánu ale není přesně objasněna, tudíž případné odstranění nemá negativní vliv na zdraví člověka.

Při akutním zánětu slepého střeva si děti stěžují většinou na bolest břicha, která začíná v nadbřišku, případně v oblasti pupku. Později se rozšiřuje až do oblasti podbřišku.

Poloha apendixu může být různá a tedy i lokalizace bolesti se může lišit. Téměř vždy provází akutní zánět nevolnost a zvracení, někdy také průjem. Objevují se horečky, celková schvácenost. Dítě se také může vyhýbat zátěži a při chůzi vybočuje pravou nohu. Typický průběh bývá u dětí předškolního a školního věku, nejzrádnější na diagnózu bývá u novorozenců, kojenců a batolat, kdy je průběh atypický.

Protože je apendix slepě zakončený, mohou se v něm zachycovat natrávené zbytky potravy, v nichž se pak množí bakterie a vzniká zánět. Ten může proniknout do břišní dutiny a způsobit komplikace v podobě zánětu pobřišnice. K ucpání slepého střeva může dojít také důsledkem uvízlé stolice, příčinou zánětu mohou být i parazité, nejčastěji škrkavky.

Existují dvě formy zánětu slepého střeva. Akutní, při němž se příznaky rozvíjí rychle, během několika dnů. Druhým typem je chronický zánět, u něhož jsou typické dlouhodobé bolesti břicha, únava a další symptomy.

Zánět je sice možné částečně „zklidnit“, ale hrozí, že se jednak stane chronickým, v případě akutního zánětu může dojít k protržení, kdy se sice postiženému uleví, ale jen na chvíli. Při protržení slepého střeva hrozí, že se do břišní dutiny dostane hnis a způsobí závažný zánět pobřišnice. Dříve léčba probíhala ledováním, ale dnes je jedinou správnou volbou operace.

Pokud dítě bolí břicho a nepolevuje, je vhodné navštívit pediatra nebo jet na pohotovost. Při vyšetření břicha je u zánětu slepého střeva pravý podbřišek bolestivý, a to nejen při stlačení, ale i při poklepu na protější břišní straně. Bolest se projeví i při uvolnění tlaku po stlačení břicha. Při podezření na apendicitidu je břicho na pohmat tvrdé.

Je vhodné provést laboratorní vyšetření krve, případně ultrazvukové vyšetření. V případě pochybností je lepší dítě hospitalizovat a každé dvě až čtyři hodiny znova vyšetřit. Pokud je bolest břicha například v noci nesnesitelná, je lepší odjet na pohotovost nebo zavolat 155.

Jde o jeden z nejčastějších zákroků s nízkou mírou komplikací. Operace se provádí buď klasicky, z takzvaného krátkého řezu v pravém podbřišku, nebo laparoskopicky, kdy se operační nástroje vsunou do břišní dutiny pouze třemi drobnými otvory. Laparoskopická metoda je šetrnější. Typ metody určí lékař, ale záleží i na konkrétním chirurgickém oddělení. Při nekomplikovaném průběhu operace trvá kolem třiceti minut.

Po nekomplikovaném průběhu klasické operace trvá rekonvalescence šest až osm týdnů, po laparoskopické dva až tři týdny. Fyzická aktivita se dětem doporučuje zhruba po šesti týdnech, kdy je břišní stěna zahojená.

Jizvy je vhodné mazat lokálními přípravky na podporu hojení. Lékaři také doporučují po operaci odlehčený jídelníček, zpočátku kašovitou stravu s nízkým obsahem vlákniny. Nutné je vyhýbat se dráždivým potravinám a smaženým jídlům.

Odborná konzultace: MUDr. Jaroslava Čiefová, praktická lékařka pro dospělé, EUC Klinika, Praha