5 signálů, že stárnete moudře aneb Do těch džín už nezhubnu, no a co?

Přibývající léta nejsou žádná ostuda, koneckonců příroda v tomto směru měří všem stejně. A že se říká, že ženy stárnou, kdežto muži zrají? Ale no tak, řekněte to pánovi, který ráno nemůže vstát z postele, protože jeho klouby jsou možná až moc přezrálé.

Stárneme prostě všichni, ale kouzlo je v tom, dělat to moudře a každý rok navíc si užít. A ženy, které tohle kouzlo ovládají, poznáte třeba podle následujících věcí.

Dávno jste přišly na to, že nepotřebujete šest rtěnek nejrůznějších odstínů, že bez tyrkysových a fialových očních stínů se rozhodně obejdete, protože stejně ty hnědé jsou nejlepší, a laky na nehty nemusejí zaplnit celý jeden šuplík.

Čím jste starší (a moudřejší), tím méně dekorativní kosmetiky máte. Zároveň ale roste potřeba kosmetiky pečující. Tak jako jste si ve dvaceti nedovedly představit život bez tuny líčidel, dnes se děsíte toho, že by vám došel krém na obličej, na oční okolí, na ruce a na tělo.

Už moc dobře víte, jak to v životě chodí, a proto nemáte potřebu skladovat deset let staré džíny s tím, že do nich zhubnete. Nezhubnete a už vás nebaví se obelhávat! Proto tyhle kousky, které jsou jen připomínkou „hubenějších“ časů, neskladujete. Život přece přináší mnoho smutných chvil, tak proč jejich počet zbytečně zvyšovat.

Na ulici potkáváte krásné mladé slečny, jak vrávorají na vysokých podpatcích, cupitají v upnutých sukýnkách a na ujíždějící tramvaj jen smutně hledí, protože pokus ji doběhnout by skončil minimálně trapasem, v horším případě sádrou na noze.

Vás se to netýká. Ne že byste zanevřely na styl a bylo vám všechno jedno, ale věk vás naučil dělat kompromisy. Víte, že móda může být slušivá a krásná, ale zároveň nositelná a pohodlná. Na co patnácticentimetrové jehly, i menší a širší podpatek vám udělá službu – a navíc na něm v případě potřeby předběhnete kdejakou dvacítku.

Tohle je snad na přibývajících letech nejkrásnější. Prostě víte, jaká jste, co vám sluší a co naopak vůbec. A tak se nemusíte trápit žádnými módními experimenty, jdete na jistotu.

Vám se jednoduše už nestane, že před večírkem, na který se dva měsíce těšíte, přijdete od kadeřníka a hodiny pláčete u zrcadla, protože v té nové barvě a střihu vypadáte jako idiot. A nalíčená jste za deset minut – už to děláte tak dlouho, že byste to zvládla poslepu i s pokročilou formou parkinsona.

Bohužel, doby, kdy jste se po bujarém večírku pár hodinek prospala a mohla jste jít řádit dál, jsou dávno pryč. Vaše kocoviny trvají možná i několik dnů a snad ještě horší než alkohol je nedostatek spánku. Vrásky se prohlubují, pleť je šedá, kruhy pod očima takové, že by se na nich opice mohly houpat...

Naštěstí se vám to stane jen velmi výjimečně. Už totiž netrpíte tím mladickým pocitem, že vám nesmí nic utéct, že každý mejdan či večírek, kterých se nezúčastníte, bude vaší společenskou smrtí. Umíte si velmi dobře spočítat, která akce opravdu stojí za tu děsnou kocovinu a která ne.

Navíc už ve svém věku umíte říkat „ne“. Ne, děkuji, tvrdý alkohol nepiji. Ne, děkuji, další drink si nedám, vystačím si s vodou.

No není to stárnutí vlastně krása?!

A jak to máte s přibývajícími roky vy? Umíte si je užít?