Na co máte u stomatologa nárok, kdy jsou plomby zdarma a je povinná dentální hygiena?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Návštěva zubního lékaře může být pro spoustu lidí stresující nejen kvůli obavám z bolesti, ale také z finanční částky, která bude na účtence. Málokdo se přesně vyzná v tom, na co má jako pojištěnec (plátce zdravotního pojištění v ČR) nárok, jaké zákroky, pomůcky a ošetření mu hradí nebo na ně finančně přispívá jeho zdravotní pojišťovna a kdy si musí připlácet z vlastní kapsy nebo které služby a ošetření jsou považována za „nadstandardní“.

„Zdravotní pojišťovny hradí veškeré stomatologické výkony, které jsou obsaženy v úhradové vyhlášce platné pro příslušné období (pozn.: výčet takto hrazených výkonů nestanoví zdravotní pojišťovny, ale definují je předpisy vydávané Ministerstvem zdravotnictví). Jedná se o seznam diagnostických a léčebných postupů za použití standardních materiálů a výše úhrady je pro všechny poskytovatele v segmentu ambulantní stomatologické péče stejná,“ uvádí Viktorie Plívová, tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Seznam stomatologických výkonů, placených z veřejného zdravotního pojištění pro příslušný rok, najdete ZDE.

Dospělým jsou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny dvě zubní prohlídky ročně, přičemž jedna je preventivní a druhá je tzv. prohlídka registrovaného pojištěnce od 18 let věku, která navazuje v případě potřeby na provedenou preventivní prohlídku.

Preventivní zubní prohlídku může dospělý pojištěnec absolvovat po uplynutí 11 měsíců od poslední zubní preventivní prohlídky. Druhá zubní prohlídka je možná nejdříve pět měsíců od preventivního vyšetření. Pokud je pojištěnec ke druhé prohlídce stomatologem indikován, jelikož to vyžaduje jeho zdravotní stav, je též hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Těhotné ženy mohou během jednoho roku podstoupit dvě preventivní stomatologické prohlídky v průběhu těhotenství, přičemž časový odstup mezi nimi musí být nejméně tři měsíce.

Při pravidelné preventivní prohlídce by měl lékař vyšetřit stav celého chrupu a parodontu (závěsný aparát zubu, tedy tkáně, které obklopují zuby a drží ho v čelisti), sliznice a dalších tkání, pátrá po anomáliích v postavení zubů a čelistí, kontroluje, zda nejsou přítomny přednádorové či nádorové změny, a celkově se zaměřuje na identifikaci potenciálně rizikových změn v ústní dutině.

Dříve byli lidé zvyklí, že součástí prohlídky bylo rovněž odstraňování zubního kamene, což dnes již zcela neplatí. „Odstranění zubního kamene není automatickou součástí preventivní prohlídky. Je-li ale zubní kámen takového rozsahu, že by mohl způsobit zánět nebo jiný problém, může být jeho odstranění součástí hrazeného výkonu v rámci léčby. Odstranění zubního kamene je zpravidla samoplátcovský výkon (nehrazený z veřejného zdravotní pojištění) nebo ho provádí dentální hygienista,“ uvádí František Tlapák, tiskový mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny (OZP).

Pokud jde o dospělé nad 18 let, hradí zdravotní pojišťovny výplně ze samopolymerujícího kompozitu (bílá výplň) v rozsahu řezáků a špičáků a z dozovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu.

Úhradová vyhláška, kterou vydává každý rok Ministerstvo zdravotnictví ČR, stanovuje omezení frekvence úhrady zubní výplně, která je stanovena u jednoho zubu na 1× za 365 dní. Toto omezení se netýká případů, kdy je zhotovována opakovaná výplň kvůli komplikacím po ošetření zubního kazu nebo úrazu daného zubu.

„Nicméně došlo ke konsenzu zdravotních pojišťoven a zástupců stomatologů na úhradě pro rok 2026. Předmětem dohody jsou především výkony, které souvisejí i s ukončením možnosti využití amalgámových výplní (od 1. 7. 2026). Změny se konkrétně týkají zejména úhrady výplní a endodontických vyšetření. Tato vyšetření budou plně hrazena u pojištěnců ve věku do 18 let. U osob od 18 let věku je pak definována plně hrazená varianta s následnou spoluúčastí (pokud se jedná o větší výplň nebo o jinou metodu endodontického vyšetření),“ upřesňuje Viktorie Plívová.

„Ošetření či preventivní prohlídku u stomatologa nelze podmiňovat absolvováním dentální hygieny. Dentální hygiena je výkon, který si pacient hradí sám, přičemž většina zdravotních pojišťoven poskytuje finanční příspěvek na profesionální dentální hygienu dětem i dospělým,“ říká Viktorie Plívová.

„Z pohledu zákona není povinné absolvovat ošetření na dentální hygieně. Stomatolog si může stanovit vlastní podmínky přijetí pacientů do péče, nemůže ale vymáhat zákonně nenařízené výkony. V praxi se ale může stát, že zubní lékař dentální hygienu vyžaduje jako podmínku pro přijetí z důvodu zajištění kvalitní péče. Má na to právo. A pacient má právo takovou podmínku odmítnout a vyhledat jiného lékaře,“ upřesňuje František Tlapák.

Pět otázek, na které byste měli znát odpověď dřív, než vás začnou bolet zuby