Hlavní obsah

Překvapivé důvody, proč jít na dentální hygienu

Foto: didesign021, Shutterstock.com

Foto: didesign021, Shutterstock.com

Chodíte pravidelně k zubaři a na dentální hygienu? Rozhodně byste měli, a to z mnoha důvodů. Zdaleka totiž nejde jen o zářivý úsměv. Možná vás překvapí, kolik zdravotních komplikací a nemocí mohou zubní kazy způsobit. Zvyšují riziko vzniku cukrovky, rakoviny i nemocí cév!

Článek

Bolest zkaženého zubu je velmi nepříjemná. Zrovna tak vrtání. Přesto je to jen špička ledovce – infekce ze zubu může totiž proniknout do organismu. Toxické látky se rozšíří, napadnou orgány a pak hrozí otrava krve, revmatické nemoci, nebo dokonce infarkt. A tomu všemu může zabránit zubní kartáček. Co získáte, když navštívíte aspoň jednou dentální hygienu a nacvičíte si pořádné čištění zubů a dásní?

1. Zdravější dásně a prevence zánětů

Zubní kaz je infekce, která poškozuje zubní tkáň, tedy samotný zub. Zanedbaná ústní hygiena má ale dopad i na další části chrupu: bakteriální infekce dásní, vaziva a kostí nesoucích zuby se nazývá parodontitida (parodont = závěsný aparát zubu) a může vést až k trvalé ztrátě chrupu. Nemoc způsobuje usazování plaku a kamene u dásní. Zpočátku se projevuje „jen“ jako krvácení dásní, což podle studie WHO trápí osmdesát až devadesát procent Čechů. V případě, že infekce následně pronikne až do krve, může způsobit otravu. (Víte, co hrozí při zánětu dásně?)

2. Silnější srdce a orgány

Když se škodlivé mikroorganismy z postiženého chrupu dostanou do krve a kolují po celém těle, mohou způsobit řadu potíží a navíc negativně ovlivňují již vzniklé zdravotní problémy – snadno totiž napadnou jakékoliv oslabené místo. Vážně nemocné lidi může  obyčejný zubní kaz dokonce ohrozit na životě, obzvlášť při operacích. Proto, z preventivních důvodů a ve výjimečných případech, může zubní lékař doporučit trhání nakaženého zubu, u kterého není jisté, zda je zcela bez infekce. Předejde se tím přechodu bakterií do krevního oběhu. Případná otrava krve by totiž pacienta mohla stát život.

Foto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com

Zdravé zuby a dásně vám významně pomohou, aby vaše srdce zůstalo zdravéFoto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com

3. Nižší riziko mrtvice i předčasného porodu

Neléčené potíže se zuby a dásněmi ohrožují každého. „Onemocnění parodontu dvakrát zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a mrtvice a až pětkrát cukrovky i chronických respiračních onemocnění. Také až sedmkrát zvyšuje riziko předčasného porodu, vede ke snížení porodní váhy i imunity novorozence,“ upozorňuje Hana Kučová, dentální hygienistka z kliniky EUC Premium. Parondititida je i jednou z příčin závažné revmatoidní artritidy.

4. Menší pravděpodobnost rakoviny

Toxické organismy z úst mohou dokonce vyvolat i karcinogenní změny v buňkách trávicího ústrojí. Podle odborníků je u lidí s onemocněním parodontu zvýšený výskyt rakoviny až o 15 procent –  přestože z těchto studií byli vyloučeni kuřáci. Jde především o rakovinu jícnu, jazyka, žaludku, slinivky, střev nebo konečníku.

Foto: Minerva Studio, Shutterstock.com

Návštěva zubaře není příjemná. Ale je důležité, aby stav chrupu občas posoudil odborníkFoto: Minerva Studio, Shutterstock.com

Jak se starat o zuby

Je tedy jasné, že pečovat o chrup byste měli každý den. Během čištění je důležité spíš jemně masírovat dásně než drbat zuby silou – tím si jen poškodíte sklovinu. Kazy se dělají nejčastěji na bočních stranách, proto se neobejdete bez mezizubního kartáčku. Zcela zásadní je technika čištění – a tu vás naučí na dentální hygieně. Navíc vás tam zbaví zubního kamene a zredukují počet bakterií, který přispívá k infekcím a vzniku paradontitidy.

Jak často chodit na dentální hygienu

Na zubní hygienu byste měli podle odborníků zajít jednou za půl roku, zvlášť pokud máte sklony k onemocnění parodontu. Domácí čištění není tak efektivní a běžnou ústní hygienou se nečistot ani bakterií často nezbavíte. „Četnost návštěv je samozřejmě individuální, ale u ‚vzorných‘ pacientů je běžná dvakrát za rok. U pacientů, kteří mají z jakéhokoliv důvodu sníženou schopnost pečovat o chrup, například lidé s omezenou manuální zručností, senioři, hendikepovaní nebo malé děti, mohou chodit i častěji, třeba jednou za tři měsíce,“ uvádí zubní lékař Ondřej Šrámek z Dentální kliniky Hradčanská.

Reklama

Související témata: