Sklizeň a skladování drobného ovoce: Jak uchovat maximum chuti a živin v jahodách, rybízu či angreštu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Drobné ovoce patří mezi nejoblíbenější letní pochoutky. Kromě osvěžující chuti nabízí i řadu cenných látek, které prospívají našemu zdraví. Jahody, maliny, rybíz, angrešt, borůvky či ostružiny jsou vítaným zpestřením jídelníčku a zdrojem vitaminů, minerálů i antioxidantů. Díky své jemné struktuře a vysokému obsahu vody jsou však tyto plody velmi náchylné k poškození a rychle podléhají zkáze. Klíčovou roli proto hraje nejen správný čas sklizně, ale také vhodný způsob skladování, který rozhoduje o tom, jak dlouho si čerstvé ovoce uchová své vlastnosti.

Každý druh drobného ovoce má svá specifika týkající se doby sklizně i citlivosti na tlak a mikroorganismy. Jahody je nejlepší sklízet plně zralé s rovnoměrně červenou barvou, protože po utržení už dále nedozrávají. Maliny se sbírají ve chvíli, kdy jdou snadno oddělit od lůžka, jinak bývají nezralé a kyselé. Rybíz a angrešt lze sbírat i mírně pod zralostí, pokud je cílem jejich delší skladování nebo zpracování, například na marmeládu. Borůvky dozrávají postupně, a proto je důležité, aby byly sytě modré i u stopky. Ostružiny by měly být při sběru lesklé, černé a měkké na dotek, jinak mohou být trpké. Nejvhodnější dobou ke sklizni je brzké ráno, kdy jsou plody chladné a méně náchylné k otlačení.

Při sklizni drobného ovoce je důležitá opatrnost. Většina plodů se sbírá ručně, aby se minimalizovalo riziko otlačení. Nejvhodnější jsou mělké nádoby, například plastové nebo proutěné košíky, kde se plody nemačkají vlastní vahou. U rybízu lze sklízet celé hrozny, u malin a borůvek je nutné sbírat jednotlivé plody. Každý kousek je třeba vkládat s péčí do nádoby, protože spěch a házení plodů může vést k jejich poškození.

Drobné ovoce je mimořádně citlivé na teplo a mechanické poškození, proto je nutné s ním zacházet šetrně a zchladit ho co nejdříve po sklizni. Pro krátkodobé skladování je ideální teplota v lednici kolem 2–5 °C. Plody by měly být rozloženy v jedné vrstvě v nízkých nádobách a neměly by být zakryty neprodyšným plastem, aby se nezapařily a nezačaly plesnivět.

Pro delší uchování je nejvhodnější metodou zmrazování. Omyté a osušené plody je vhodné nejprve rozložit na tác a zmrazit volně, až poté je přesypat do sáčků, čímž se zabrání jejich slepení. Alternativou je zavařování, sušení nebo výroba džemů a sirupů.

Každý druh ovoce má odlišnou trvanlivost. Borůvky a rybíz vydrží v chladu i týden, zatímco maliny a jahody je vhodné zkonzumovat nebo zpracovat do dvou až tří dnů. Při skladování platí, že plody by se neměly omývat před uložením, pokud to není nezbytné, protože voda urychluje rozklad a podporuje vznik plísní. Omyjte je až těsně před konzumací. Pokud mezi sklizeným ovocem objevíte poškozené nebo nahnilé kusy, je nutné je ihned odstranit, jinak mohou zkazit zbytek sklizně.

Sušení je jednou z osvědčených metod, jak prodloužit trvanlivost drobného ovoce a využít úrodu i mimo sezonu. Správně usušené plody si uchovávají nejen výraznou chuť, ale i část cenných živin. Po usušení je důležité ovoce skladovat ve vzduchotěsných nádobách, které brání přístupu vlhkosti a vzduchu. Takto uložené sušené jahody, maliny, borůvky nebo rybíz zůstávají dlouho chutné a odolné vůči plesnivění i napadení škůdci. Ideální je uchovávat je na chladném, suchém a tmavém místě.

Největší chyby při sušení ovoce. Děláte je také?