Hlavní obsah

Alzheimer útočí už i na třicátníky! Sedmičkový test vám ukáže, jak na tom jste

Foto: Image Point Fr, Shutterstock.com

Nechali jste fén v zásuvce a často někde hledáte klíče? Možná jde jen o projevy běžné zapomětlivosti. Jak ji ale rozpoznat od vážnější Alzheimerovy choroby? Napovědět může i jednoduchý test.

Článek

„Ten Němec už mi zase všechno schoval.“ Například tímto způsobem řada lidí vtipkuje o své zapomětlivosti. Jenže humor nemusí být vždy na místě. Opravdu totiž může jít o Alzheimerovu nemoc, a ani na to nemusíte mít věk.

Alzheimerova choroba představuje degenerativní onemocnění mozku, které se projevuje zhoršením kognitivních funkcí, tedy zejména myšlení, paměti a úsudku. Jedná se o nejčastější typ demence, v České republice tvoří více než 60 procent případů z odhadovaného počtu asi 150 tisíc nemocných.

Z obliga nejsou ani mladší

Tato nemoc je sice spojována se stářím, protože většina nemocných je starší osmdesáti let, ale zcela se nevyhýbá ani mladším ročníkům. Postihnout může i osoby v produktivním věku kolem třiceti nebo padesáti let. Vinu na tom má v těchto případech podle odborníků i prokletí moderní doby – všudypřítomný stres, který provází nedostatek duševního odpočinku.

U mladších lidí je navíc rizikové, že často přehlížejí příznaky, takže se na nemoc mnohdy přijde až v pokročilém stadiu.

Toto onemocnění mozku je zrádné také v tom, že jeho přesné příčiny dosud lékaři nestanovili. Rizikových faktorů, které přicházejí v úvahu, je mnoho. Kromě věku a pohlaví (častější je u žen) jsou to genetické dispozice, deprese, kouření, vysoký krevní tlak i cholesterol, hormonální poruchy (například cukrovka), nedostatek živin a další.

Foto: ViDi Studio, Shutterstock.com

Kouření je jedním z rizikových faktorů

Vzhledem k roli genetických faktorů vám může výskyt nemoci u více blízkých příbuzných rozsvítit červenou kontrolku v hlavě. Nemáte-li ale zatím žádné příznaky, nezbývá nic jiného než čekat. Maximálně se můžete o něco více pozorovat.

„Často se setkávám s dotazem, zda je možné zjistit, zda má člověk ve věku například čtyřiceti let dispozice pro Alzheimerovu demenci, tedy za předpokladu, že jí trpěl někdo z rodičů. V tuto chvíli v praxi není dostupná možnost, jak zdravého člověka vyšetřit na možné riziko demence v budoucnosti. Sklony k Alzheimerově chorobě se předem zjistit nedají, v současnosti neexistuje ani žádná preventivní léčba,“ komentuje lékařka Ilona Divácká z psychiatrické ambulance Vodopád.

Kdy zpozornět?

Na svou přítomnost Alzheimer většinou upozorní několika způsoby. Mezi nejčastější projevy se řadí:

  • Časté zapomínání
  • Prudké změny nálad bez zjevné příčiny
  • Časová a místní dezorientace
  • Poruchy spánku
  • Problémy v komunikaci a neschopnost vybavit si slova
  • Roztržitost při vykonávání běžných činností
  • Nelogické a nevhodné chování na veřejnosti
  • Špatná motorika
  • Problémy s jinak běžnými aktivitami, jako je ovládání mobilního telefonu
  • Ukládání věcí na podivná místa, kam vůbec nepatří
  • Změny osobnosti například v podobě přílišné podezíravosti
  • Pasivita a ztráta zájmu o cokoli
Foto: HBRH, Shutterstock.com

Ani relativně mladí lidé nejsou mimo nebezpečí

Hodinový nebo sedmičkový test může napovědět

Pokud jste u sebe vysledovali některé z výše uvedených příznaků, před návštěvou lékaře si můžete vyzkoušet třeba jeden z jednoduchých testů narušení kognitivních schopností – hodinový nebo sedmičkový. Požádejte o pomoc někoho z blízkých nebo se navzájem otestujte s kolegy v práci.

„Test kreslení hodin spočívá v tom, že osoba má za úkol nakreslit ciferník, jednotlivá čísla a umístit ručičky tak, aby ukazovaly požadovaný čas – například deset hodin a deset minut. Následně se hodnotí správnost obrázku včetně prostorového uspořádání, podoby ručiček, jejich různé délky a nastavení. Mezi významné chyby patří špatný čas, chybějící ručičky a čísla nebo záměna či opakování čísel,“ vysvětluje Ilona Divácká.

Další možností je podle lékařky takzvaný sedmičkový test. Testovaná osoba je při něm požádána, aby od čísla 100 postupně odečítala číslo 7, a to nejméně pětkrát za sebou.

Přesnější vyšetření lze absolvovat na specializovaných pracovištích. „Při podezření na poruchu krátkodobé paměti, pozornosti nebo snížené schopnosti se vyjadřovat je vhodné tyto obtíže konzultovat s praktickým lékařem nebo vyhledat pomoc České alzheimerovské společnosti a nechat si bezplatně vyšetřit paměť. Může tak učinit i někdo z rodiny člověka, který zapomíná,“ doporučuje psycholožka Eva Jarolímová z České alzheimerovské společnosti.

Vyzkoušíte některý z uvedených testů?

ynezorPumanzeSaNyknalC