Hlavní obsah

Co váš vztah neunese? Zjistěte, do jaké skupiny patříte

Foto: sakkmesterke, Shutterstock.com

Představte si, že vás váš bývalý přítel pozve na večeři. Nebo že vašeho stávajícího partnera začne svádět kolegyně v práci, která se dvoří způsobem, který se příteli zamlouvá. Jsou tohle případy, kvůli kterým je nutné dělat „dusno“? Názory se různí!

Článek

Morální hranice ve vztahu. Kde jsou a jak je kdo má nastavené? Psycholog Dylan Selterman z Marylandské univerzity se přesně tohle pokusil zdokumentovat a rozklíčovat. Proto se rozhodl posoudit postoje 1082 osob k různým možným morálním pokušením.

Každý z dobrovolníků tak dostal seznam 31 položek, které měly být hodnoceny na stupnici od jedné do pěti, přičemž jednička signalizovala nepřípustné chování za každých okolností, pětka naopak nezávadné chování – vždy a všude. Mezi těmito možnostmi stála ještě například varianta „někdy v pořádku, záleží na okolnostech“.

A co seznam otázek? Ten konkrétně obsahoval dotazy typu: „Je v pořádku mít sex s bývalým přítelem? Pokud jste ve vážném vztahu, je vhodné provozovat cybersex? A považujete za běžné přijímat nahé obrázky od někoho třetího?“ Celý experiment dopadl tak, že lidé se ve svých reakcích značně lišili. Kdo s větší pravděpodobností má striktně nastavené morální hranice?

Foto: Mladen Zivkovic, Shutterstock.com

Kdo jí asi napsal, že se tak spokojeně usmívá?

Záleží na povaze člověka?

Podle tohoto výzkumu úzkostné osoby považují za emoční hrozbu již pouhé přátelství svých partnerů s jejich bývalými. Jeden od druhého si ani nemůže půjčit peníze! Za vším hned vidí nevěru buď reálnou, nebo virtuální. Úzkostní lidé za prohřešek považují třeba i přátelství v práci. Častěji žárlí, zveličují a dokonce si i vymýšlejí, jen aby stávajícího partnera zahnali do úzkých. To bohémské „existence“, které vztah sice považují za příjemný, ale ne nejdůležitější na světě, to mají přesně obráceně.

Lidé, kteří se sami nebrání navázání jiných sexuálních kontaktů a jsou družní a přelétaví, bývají více tolerantní k možným morálním pokušením. „Večeře s ex? Jen si jdi, zlato!“ Stejná volnost se však očekává i na druhé straně. Jakmile volnomyšlenkářskému a pohodovému partnerovi narušíte soukromí, prohledáváte mu věci, sledujete ho, nebo jej snad z něčeho přímo podezříváte, přestanete být jeho „kamarád“.

Mě rohlíkem neopiješ, panáčku!

Studie zároveň prokázala, že co týče prohřešků vůči partnerství, ať už se jedná o lež či nevěru, ženy jsou na něco takového mnohem citlivější než muži. Dylan Selterman se domnívá, že za tím stojí vyšší stupeň empatie dam, které „nejdřív tuší, pak i vědí“.

Pokud jim je dlouhé týdny sdělováno, že se nic neděje (kolegyně z práce přece potřebuje pomoci a sousedka to teď má tak těžké), a následně se prokáže milostný poměr mezi jejich partnery a podezřívanou slečnou či paní, je jejich bolest dvojnásobně větší. Tento jev zmiňovaného psychologa zaujal natolik, že se pro odborný magazín Journal of Experimental Social Psychology, ve kterém byla studie uveřejněna, zmínil o svém návrhu na budoucí výzkum, který by zkoumal genderové rozdíly v morálním uvažování. Na jeho výsledky však čekat nemusíte.

Jak se nedostat do problémů?

Stručně řečeno, pokud jste zvědaví, jaké chování je špatné nebo dobré, odpověď je jednoduchá. Vše záleží na oku pozorovatele. Lidské morální úsudky týkající se chování v partnerství závisí na profilu jejich vlastní osobnosti. Proto si i vy ve vztahu ujasněte, co je vhodné a nevhodné.

Budoucí výzkum by sice mohl na toto téma přinést jasnější odpovědi, nicméně není nad osobní názory a „mantinely“ nastavené oběma partnery. Jestli v tomto směru stále nemáte jasno, snažte se svého partnera vyptávat a nechte ho hodnotit, co si myslí o chování ostatních. Získáte tak jasný přehled o tom, kde jsou jeho morální hranice. Ostatně, vyjádřete i ty svoje, ať je jednou provždy jasno.

A co vy, jste tolerantní k morálním pokušením?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama