Hlavní obsah

Covid a černá houba. Jak spolu souvisí?

Foto: r.classen, Shutterstock.com

V Indii vedl covid k rozšíření potencionálně smrtelné infekce známé jako „černá houba“. Jde o vzácné onemocnění, které je nebezpečné pro oslabené lidi. Po sociálních sítích kolují mýty, které celý problém ještě zveličují. Co je a co není pravda?

Článek

Koncem května způsobil covid-19 v Indii prudký nárůst plísňové infekce známé jako mukormykóza, lidově černá houba. Způsobuje ho plíseň z řádu Mucorales, který zahrnuje druhy, jež se typicky vyskytují v půdě, prachu, rozkládajícím se jídle, jako je chléb, ovoce a zelenina, a ve zvířecím trusu. Jedná se o vzácné onemocnění, plíseň většinou člověka přímo nenapadá. Pokud ano, imunita si s ní poradí. Přesto jsou některé z mýtů, které o ní kolují na sociálních sítích, nadnesené a nepravdivé. Čemu byste měli a neměli věřit?

Černá houba je nebezpečná pro oslabené jedince

K napadení touto plísní u zdravého člověka nedochází. Infekce černou houbou je vzácná, ohroženi jsou oslabení jedinci, například kvůli podvýživě nebo léčbě potlačující imunitu (například při transplantaci nebo u onkologických pacientů). V Indii se objevila v souvislosti s epidemií covidu u pacientů s oslabeným imunitním systémem a s dalšími chorobami, především s cukrovkou. V České republice není hlášen ani jeden případ.

Infekce se u napadených šíří z nosu a dutin do obličeje, čelistí, očí a mozku. Blokuje průtok krve, čímž zabíjí napadenou tkáň a ta získává typickou černou barvu, právě zde vznikl název černá houba.

„Samotné onemocnění je léčitelné, vyžaduje však včasnou diagnostiku a léčbu,“ říká doktorka Alica Chroňáková z Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR. Bez okamžité léčby protiplísňovými léky (jichž je bohužel v Indii nedostatek) a chirurgického zákroku k odstranění mrtvé tkáně končí mukormykóza často smrtí.

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Černá houba člověka běžně nenapadá

Člověk člověka nenakazí

K nakažení dochází dýchacími cestami, nemoc se nepřenáší z člověka na člověka. Plíseň se podle některých zdrojů mohla v Indii vyskytovat v nemocničních kyslíkových lahvích, pokud nebyly vyrobeny a skladovány v hygienickém prostředí. Podle odborníků jde ale jen o spekulace, které zatím nebyly vědecky prokázány.

Černá houba není součástí pleťových masek

Jedním z častých mýtů kolujících na sociálních sítích je zpráva, že tuto plíseň obsahují i černé pleťové masky. Ve skutečnosti jediné, co mají s nemocí společného, je černá barva. „Černá barva těchto masek je způsobena obsahem aktivního uhlí většinou rostlinného původu,“ vysvětluje Marie Finsterlová, dermatoložka z Čáslavi.

Foto: Rawpixel.com, Shutterstock.com

Za tmavou barvu pleťových masek může černé uhlí, ne černá houba

Viníkem opravdu není cibule

Další populární teorií je, že černá plíseň, která se někdy objeví na cibuli, je tou nebezpečnou černou houbou, a proto je potenciálním zdrojem infekce. Avšak sama černá houba (z řádu Mucorales) nemá černé zbarvení, černá je až tkáň, kterou zbaví houba přísunu kyslíku. „Navíc plíseň, která napadá cibuli nebo česnek, je většinou druhu Aspergillus niger, řád Eurotiales, jsou to velmi odlišné mikroorganizmy,“ říká doktorka Chroňáková.

Odvar z kurkumy neléčí

Po sociálních sítích kolovalo video s návodem, jak vyrobit odvar z hořčičného oleje, kamenné soli a kurkumy, který mukormykózu spolehlivě vyléčí. Jedinou osvědčenou léčbou je ale operativní odstranění mrtvé tkáně a protiplísňové léčivo. Lékaři také léčí základní příčiny oslabené imunity, zejména špatně léčenou cukrovku a nadužívání kortikosteroidů.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek