Hlavní obsah

Dětské nemoci podle čísel: Co je první, druhá či sedmá?

Foto: Aleksandra Suzi, Shutterstock.com

Jakmile začne dítě chodit do školky a školy, je třeba počítat s tím, že si sem tam donese domů méně či více nepříjemné onemocnění. Víte, jaké zdravotní patálie nesou označení první, druhá nebo třeba pátá nemoc? A jak je rozpoznat?

Článek

Číslování dětských nemocí pochází z doby, kdy se ještě moc nevědělo, co je způsobuje. V současné pediatrické praxi se jako hlavní název používá pouze pátá a šestá nemoc, ostatním chorobám se dnes častěji říká jinak.

Vyrážka jako společný jmenovatel

Čísly od jedničky do sedmičky se označují infekční dětské nemoci, které se vyznačují výsevem vyrážky. S ní jsou spojené i plané neštovice, ale ty své číslo historicky nezískaly. „Očíslované“ choroby většinou postihují děti předškolního věku, ale jsou přenosné i na dospělé.

Kromě spály, kterou mají na svědomí bakterie, jsou všechny uvedené nemoci virového původu. Šíří se kapénkově a jsou vysoce infekční. Léčba je většinou symptomatická – snižuje se teplota apod. Pozitivní je, že prodělání spalniček, zarděnek, třídenní horečky a páté i šesté nemoci vede obvykle k získání doživotní imunity. U spály se vytvoří imunita jen na kmen streptokoka, který ji způsobil, takže v případě setkání s jiným typem může nemoc opět propuknout.

Očkování není na všechno

Očkuje se pouze proti dvěma ze sedmi uvedených nemocí. Existuje kombinovaná vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (ty mezi sedm očíslovaných nemocí nepatří), ovšem spalničky se v poslední době opět rozšiřují. Podle hlavní hygieničky ČR Evy Gottwaldové je na vině nižší proočkovanost: „K šíření napomáhají i neočkované osoby. Ideální pro dosažení kolektivní imunity je minimálně 95% proočkovanost dvěma dávkami vakcíny.“ K nákaze nepřispívají jen neočkované děti, rizikovou skupinu tvoří i dospělí bez vakcinace, popřípadě s jednou dávkou vakcíny (používala se do roku 1975).

První: spalničky

U spalniček se nejprve objevuje vysoká teplota spolu s rýmou a kašlem, šedé skvrny v ústech a slzící oči. Zhruba po třech až pěti dnech se přidává vyrážka – nejprve za ušima a na zadní straně hlavy, poté pokračuje na obličej, krk, tělo a nohy.

Druhá: spála 

Spála o sobě dává vědět teplotou, bolestí v krku, zduřenými uzlinami – zkrátka projevy podobnými angíně. Na jazyku se objevuje povlak malinové barvy. Po jednom či dvou dnech přichází na řadu drobná vyrážka. Postihuje podbřišek, boky, podpaží či vnitřní stranu stehen. Protože nemoc způsobují bakterie, léčí se antibiotiky.

Foto: Yuganov Konstantin, Shutterstock.com

Spála se ohlašuje bolestí v krku a horečkou, později se přidá vyrážka

Třetí: zarděnky

Zarděnky u nás nejsou díky očkování nijak rozšířené. Ohlašují se zimnicí, oteklými uzlinami a vyrážkou – začíná na obličeji a postupně se šíří na zbytek těla. Mimořádně nebezpečné jsou pro neočkované těhotné ženy: hrozí těžké fyzické i mentální poškození plodu.

Čtvrtá: pseudospála 

V literatuře najdeme zmínky o čtvrté dětské nemoci, takzvané pseudospále. Dnes už se ovšem za samostatné onemocnění nepovažuje. Stejné viry totiž způsobují syndrom ruka–noha–ústa, tedy sedmou nemoc. V tomto případě je tedy číslování dětských chorob poněkud nejasné.

Pátá: infekční erytém

Pro pátou dětskou nemoc se nejčastěji užívá latinský název erythema infectiosum. (Erytém je označení pro zarudnutí kůže v podobě vyrážky.) Příznaky jsou velmi podobné jako u předchozích chorob, tedy teplota, bolest hlavy a svalů. Posléze se objeví vyrážka, nejprve na obličeji, kde vypadá jako by dotyčný dostal facku. Šíří se na trup, na vnitřní stranu končetin, napadnout může i chodidla a dlaně.

Foto: Antonio Guillem, Shutterstock.com

U všech dětských nemocí se obvykle objevuje zvýšená teplota, často i horečka se zimnicí

Šestá: třídenní horečka 

Šestá nemoc neboli třídenní horečka postihne skoro každé dítě. Spočívá ve vysokých teplotách kolem 39 °C. Po jejich odeznění přichází na řadu tři až pět dní trvající vyrážka, hlavně na trupu, krku a rukou.

Sedmá: syndrom ruka–noha–ústa

Číselnou řadu dětských nemocí uzavírá sedmička, syndrom ruka–noha–ústa, jehož název napovídá, kde se vyrážka objeví. Drobné puchýřky postihují zejména chodidla, dlaně, prsty a okolí úst. V ústech se objevují afty. Choroba začíná zvýšenou teplotou, bolestí hlavy a krku a dítě si může stěžovat i na bolest břicha.

Zachovejte klid

Diagnostika uvedených nemocí bývá někdy komplikovaná i pro lékaře. Musejí vzít v úvahu mnoho faktorů, vyrážku, která je hlavním znamením, totiž mohou způsobovat i některé léky či alergie. Většina zmíněných chorob ale není nijak závažná a nepříjemné příznaky po pár dnech většinou samy odezní. Riziko představují především zarděnky pro těhotné a případný rozvoj druhotných problémů u spalniček. „Velmi nebezpečné jsou časté komplikace, a to až ve třetině případů. Představují infekce ucha, kde může hrozit ztráta sluchu, zápal plic, vážná onemocnění očí s možným následkem oslepnutí, nebo dokonce zánět mozku,“ uvádí MUDr. Petr Podroužek z EUC Laboratoří.

Máte s těmito dětskými nemocemi nějaké zkušenosti?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama