Hlavní obsah

Dieta pro nekuřačku aneb Šéfka nehulí 3

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Před třinácti dny jsem řekla: Dost!

3. díl - Nekouřím. Ale tloustnu!!! Přesto, musím se vám, co sledujete moje úsilí přestat kouřit, pochlubit. Od mého minulého poklesku, kdy mě dostala návštěva exekutora do takových obrátek, že jsem vybánila hned dvě cigarety, se držím. Mám tedy za sebou 13 dní bez jediného šluku a za poslední čtyři týdny mám na kontě jen ty dva zpropadené kousky. Na kuřáka s patnáctiletou kariérou, který ve společnosti bez problémů vytáhl i dvě krabičky, to není špatný výkon, no ne? Jenže…

Článek

„Vy se z toho, že nekouříte, málo radujete!!! Na tom musíte zapracovat,“ vytkla mi na kontrole v Centru léčby závislosti na tabáku doktorka Eva Králíková. Jenže těžko chodit s úsměvem od ucha k uchu, když se začínají vyplňovat mé nejčernější vize. Každá kontrola začíná torturou spočívající v přeměření tlaku, tepu (no dobře, to se dá přežít v pohodě), zjištěním, kolik máte dehtu v plících (to jestli náhodu doktorky „nelakujete“ a za bukem dál nebáníte), a na závěr přichází ta nejstrašnější věta: „Vyskočte si na váhu.“

Z vážení mám trauma celý život. A když mi sukně už pár týdnů signalizuje prasknutím švů, že je něco špatně, už jen z té představy, že mám na váhu vylézt a uvidím tam tu strašnou číslici, se potím až za ušima. A ano - po pouhých 14 dnech bez cigarety jsem přibrala skoro tři kila… Suma sumárum už teď mám 17 kg navrch od váhy, kterou pro sebe považuji za optimální a kdy se cítím ve svém těle dobře. Teď si připadám jako prasnice těsně před porážkou a jestli to tak půjde dál, uvažuji, že snad zase začnu kouřit… Doktorka Králíková brzdí mé temné úvahy a objednává mě na konzultaci k obezitologovi.

„Nepanikařte. S MUDr. Suchomelem proberete vaše stravovací návyky, pohybové aktivity a možnost léčby antiobezitiky. Ve vašem případě zřejmě budou vhodná, když už jste minule, když jste poprvé přestala na tři a půl roku kouřit, přibrala 15 kilogramů,“ uklidňuje mě lékařka s tím, že antiobezitika jsou skutečné léky, které pomohou, na rozdíl od „zázračných“ potravních doplňků z reklam. Dokážou totiž znovu rozhýbat můj metabolismus, který až doposud zrychlovaly cigarety. „Jen tím, že nekouříte, se může u ženy v extrémních případech zvýšit denní příjem až o 800 kilojoulů. Když k tomu přidáte to, že se mnozí kuřáci snaží chuť na cigaretu zajíst, a zpomalený bazální metabolismus, není divu, že přibíráte.“

Po tom všem jsem dostala velkou chuť zapálit si, ale pomohlo mi přečíst si krásný dopis, který napsal Voskovec Werichovi. Kousek vám z něj ocituji:

Na rande s obezitologem se už upřímně těším, i když mu předchází velká nepříjemnost. Každý den si musím zapisovat do sešitku, co jsem snědla. A můj argument, že vlastně nic nejím, tak jak to, že přibírám, rychle bere za své. Namátkou zápisek z 1. srpna - obložená bageta, dva banány, kuřecí rizoto se sýrem, dva kopečky zmrzliny, chléb se salámem, dvě nektarinky, čtyři piva, pytel křupek a krabička lentilek - hovoří za vše. Takhle hezky černé na bílém vám to pomůže uvědomit si, kde děláte chybu, a stydím se. Zvlášť po tom, co si mou figuru v upnutých rajtkách včera dlouze prohlížel kovář, který přijel nakovat mého koně, a do ticha pronesl: „Unese tě vůbec ještě ta kobyla?“

Foto: archiv autorky

Kobylka mě zatím unese...

Jak říká paní doktorka Králíková, každý čerstvý nekuřák by si měl najít novou radost ze života bez oblaku cigaretového kouře. Každý z nás ji hledá jinak. Na společném sezení v Centru se tak například dozvídám od entuziastické blondýnky, že vždycky, když dostane chuť zapálit si, vytáhne švihadlo a vesele si zaskotačí. Už se vidím, jak si touto kratochvílí krátím čekání na tramvaj nebo se rozhupsám uprostřed jednání v kanceláři před zírajícími kolegy v čele s říďou Jourinem. Ten už si o mně i bez toho myslí, že jsem blázen….:-)))) Další odvykající kolega se pro změnu olepil nikotinovými náplastmi tak vehementně, že připomíná indiánského náčelníka na válečné stezce, a dáma v letech nás s jiskrou v oku přesvědčuje, že nekouří díky tomu, že žvýká jakýsi zázračný kořen z Peru, který vás prý kromě závislosti na nikotinu zbaví i chuti na alkohol a zmírní potíže související s menopauzou.

No, zkusím se spíš spolehnout na zdravý rozum. Každý druhý kuřák zemře na následky svého kouření. To není nějaká hloupá agitka, to je bohužel fakt. A pro ty z vás, kteří mají podobně jako já tendenci vzpomínat s nostalgií na svou „drahou přítelkyni“ cigaretku jako na něco, co jim dávalo krásné chvilky pohody a sblížení s ostatními příznivci nikotinových dýchánků, tady mám pár „veselých“ čísel:

Švihadlo na mě nezabere (to bych se snad na něm dřív oběsila, než bych uvěřila, že je to pro mě radostná adekvátní náhrada za cigaretku) a na pojídání zázračných kořenů z peruánských pralesů nevěřím. Nic naplat, budu se prostě muset spolehnout na pevnou vůli. A jdu žvýkat nikotinovou žvýkačku.

Hezký zbytek prázdnin vám všem, ať už hulíte, či nehulíte.

P. S.: A pozor - máte posledních pár dní na to, abyste se přihlásily do naší nekuřácké soutěže! Třem z vás zaplatíme kompletní odvykací kúru, stačí, když mi napíšete na eva@prozeny.cz důvod, proč chcete přestat. Hlásit se můžete do pondělí 17. 8. do 12.00 hod. Tak neváhejte!

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama