Hlavní obsah

Dům po povodni - začněte od sklepa!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Vysoušení musí začít od nejspodnější části

3. díl - Když už vás postihla povodeň a vy se pustíte do vysoušení, je třeba začít od sklepa. Můžete se inspirovat radami z předchozího dílu, který objasňuje proces vysoušení zdiva. V žádném případě tyto postupy neuspěchejte.

Článek

Po zkušenostech s povodněmi z minulých let, kdy byla celá řada domů klasifikována jako lehce zatopené a na základě tohoto rozhodnutí se i vyplácely pojistky, byli mnozí majitelé nemovitostí překvapeni, když po zimním období muselo dojít i u těchto domů k demolici.

Pro dobro věci musíte hodně obětovat

A proč? Mráz, voda a podcenění klasických fyzikálních zákonů dokážou své. Postup vysoušení je náročný a drahý, přesto ho nepodceňujte. Pokud je např. možné ve sklepě topit v kamnech, neváhejte a udělejte to. I když bude dům „vysušen“ nahoře, může tuto práci zhatit spodní voda v základech. Při vysoušecích pracech je často třeba narušit i povrchy, na kterých není vlhkost zcela patrná. Máte-li vlhké dřevěné podlahy, nebojte se na několika místech dřevo podélně prořezat (okružní pilou), aby mohla podlahová krytina větrat. Pak přichází na řadu vytápění. Až bude krytina suchá, můžete jednotlivé průřezy zakrýt nebo natřít nátěrem. Vyhnete se tak vzniku plísně nebo houby, která jde zničit velmi těžko a objeví se až za několik let. Nehledě na to, že způsobují nemalé zdravotní potíže.

Zaručená rada z minulých povodní

Na některých místech se v minulosti osvědčilo i vysoušení bez toho, aby se musely osekávat omítky. Není ani stoprocentně nutné používat vysoušeče. A co lidem tak zázračně pomohlo? K vysoušení je možné použít teplovzdušné agregáty na propan-butan. Ty by měly zahřívat dům na cca 60 stupňů Celsia, a to po dobu asi 10-12 hodin. Okna by po celou dobu měla být zavřená. Až po uplynutí této doby se mají okna zcela otevřít a průvanem (možno i s pomocí větráků) vyvětrat. Celý postup se opakuje zhruba 10 dní. Poté už je potřeba jen klasicky topit a střídavě větrat.

Foto: stado.cz

Někde musíte odstranit i omítku

Jak řešit vlhkost ve sklepě

Máte-li sklep umístěn hluboko a teplota v něm se prakticky nemění a ani není možné v tomto prostoru větrat, máte několik možností. Buď použijete kondenzační odvlhčovač vzduchu, který vytvoří stálou teplotu kolem 20 stupňů Celsia a více. Okolní zdivo je tak dlouhou dobu vysoušeno rychlostí úměrnou vytvořenému teplotnímu rozdílu a nižší relativní vlhkosti vzduchu. Nebo je možné použít i teplovzdušný agregát. Výběr je na vás, přičemž otázkou je, kolik chcete vydat za energii a jak moc je třeba vysoušet. Za účinnou se považuje kombinace kondenzačního odvlhčovače vzduchu (použijte na základní vysušení) a lokální dosušení pomocí sálavého panelu (vysvětlení viz níže).

Vysoušeče versus odvlhčovače

Jestliže se rozhodnete pro přístrojové vysoušení, ujasněte si základní pojmy. Pomocí odvlhčovače se zbavíte vlhkosti vzduchu, čímž se vyhnete možnému vzniku plísní. Nejčastěji se používají v interiérech, sklepech, ale i garážích, zkrátka všude tam, kde je třeba zvítězit nad nadměrnou vlhkostí. Nejefektivněji to zvládnete pomocí kondenzačního odvlhčovače. Nejenže urychlí proces vysoušení, ale současně vám ušetří až 70 procent nákladů na energii. Rozdělení odvlhčovačů je odvozeno podle jejich přímého využití.

Vysoušeče se také používají v případě, že se chcete zbavit nežádoucí vlhkosti. Na rozdíl od odvlhčovače, dokážou udržet určitou hodnotu vlhkosti na předem nastavené hodnotě. Současně také zamezují kondenzaci par. Stejně jako odvlhčovače se rozdělují podle způsobu použití. Nejčastěji se využívají tam, kde je zdroj vlhkosti trvalý (sklepy, koupelny, kuchyně, vysoušení novostaveb, vysoušení po malování apod). Díky nim můžete ušetřit náklady na vytápění a mít doma pohodu, přičemž se nemusí nutně větrat. Jejich další výhodou je i zvýšení životnosti stavby.

Třetí varianta pro vlhké sklepy - sálavý panel

Sálavý panel pracuje tak, že ohřívá přímo vlhké zdivo ze vzdálenosti asi 6-12 cm. Díky tomu se zde vytváří tzv. teplotní spád, protože na ohřívaném vnitřním povrchu zdi se teplota pohybuje okolo 30-40 stupňů Celsia a na venkovním povrchu zdi kolem bodu mrazu. Vlhkost ve zdivu postupuje k teplejšímu povrchu a vystupující vodní páry jsou v prostoru mezi sálavým panelem a zdivem rychle odváděny do prostoru. Při vysoušení je dobré zajistit alespoň nějaké odvětrání. Sálavý panel vysouší tu část plochy, kterou ohřívá.

Ať už bude proces vysoušení jakkoli dlouhý a nákladný, přeji vám všem brzké navrácení do normálního života.

ynezorPumanzeSaNyknalC