Hlavní obsah

Filofobie aneb únik z citových pout za každou cenu

Foto: patronestaff, Shutterstock.com

Foto: patronestaff, Shutterstock.com

Reklama

Pro jedny představuje zamilování úžasný výlet na růžovém jednorožci, pro jiné může znamenat noční můru plnou strachu a nejistoty. Proč se někteří lidé snaží vymanit z pout lásky za každou cenu?

Článek

Filofobie nemá nic společného se strachem z filozofie. Jde o strach z lásky nebo z citového pouta. Obava, že zamilování znamená zranění, opuštění nebo nejistý terén, vede některé jedince k tomu, že se vztahům a lásce vyhýbají za každou cenu. Jak poznat filofoba a dá se s tím něco dělat?

Nejslavnější filofobka

Za jednu z nejslavnějších osobností trpících filofobií je považována anglická královna Alžběta I. Říká se, že důvodem, proč se nikdy neprovdala, byla krutá smrt její matky Anny Boleynové. Tu nechal popravit Alžbětin otec král Jindřich VIII. mimo jiné i proto, že měla údajně řadu milenců. Spojení lásky a smrti mělo být důvodem, proč si Alžběta I. nedokázala představit svůj život spojený s jinou osobou a proč – jak prý sama tvrdila – ze svého života raději vyloučila lásku.

Foto: Profimedia.cz

Měla řadu milenců, ale nikdy se prý nezamilovalaFoto: Profimedia.cz

Jak vzniká fobie z lásky?

Traumatické zážitky z dětství, jako například domácí násilí, nevěry či rozvod rodičů, jsou podle francouzské Asociace pro vědecké informace (AFIS) jednou z možných příčin, proč se u někoho strach z citové vazby rozvine. Člověk se podvědomě brání tomu, aby se dostal do nějaké podobné zraňující situace.

Podobným spouštěčem může být podle psychologů i selhání ve vlastních dřívějších vztazích. Pokud někteří zažili nepříjemný rozchod, mohou si vypěstovat strach z odmítnutí a raději se začnou vyhýbat jakékoliv možnosti, že by se něco podobného mohlo opakovat. Filofob může být i člověk, který se bojí ztráty vlastní individuality nebo má rád věci zcela ve své režii. A zamilování je opravdu něco, co se pod kontrolou udržuje jen velmi těžko.

Každému z nás asi občas prolétlo hlavou, že je snad lepší být sám, než absolvovat vztah a riskovat rozchod, odmítnutí nebo bolest. Jak se ale chová filofob?

Vše pod kontrolou

Za normálních okolností v období zamilovanosti vypínáte kontrolky a necháte se nést na vlně emocí. To však filofob rozhodně nepřipustí. Nikdy neimprovizuje, pevně rozhoduje „co, kdy, jak a proč”, aby neupadl do osidel lásky. A pokud se přes všechny ochranné okruhy „omylem” zamiluje, může prožívat i tělesné pocity podobné panické úzkosti, jako je tíseň na hrudi, nemožnost se nadechnout či bušení srdce. Výjimkou není, že se z takového člověka stane nesnesitelně dusivý milenec, od kterého nakonec utečete úprkem. Což jen potvrdí jeho nastavení, protože si nakonec může říci, že měl pravdu: prostě není stvořen k lásce!

Načasovaný konec příběhu

Filofob nemusí být přeborníkem v jasnovidectví, ale jedno ví jistě: jeho romantický vztah směřuje k neúspěchu. Takový člověk je přesvědčený o blízkém konci partnerství, aniž by se pokusil o jeho zdárný průběh. Jde zkáze naproti, neinvestuje do vztahu a jeho chování se klidně ještě vyostří, pokud jeho partner ukáže své city. Toho se děsí ze všeho nejvíc.

A často také vztah při první příležitosti ukončí. Protože on musí být „ten první“, a moc dlouho tedy nehodlá riskovat, že ho jeho protějšek náhodou předběhne.

Foto: Andrey_Popov, Shutterstock.com

Filofob má na začátku vztahu jednu jistotu: brzy bude všechno špatněFoto: Andrey_Popov, Shutterstock.com

Chyby druhých především

Jednou z osvědčených strategií filofobů, jak se nezamilovat, je vidět svůj protějšek stále v kritickém světle. Co nejčastěji ho hodnotit jako hloupého, ošklivého, tlustého, sobeckého, lakomého, ustaraného, nudného či namyšleného... Pokud se někdo zaměřuje pouze chyby druhých, zdůrazňuje je a přehání jejich význam nebo si je dokonce vymýšlí, pak má opět všechny důvody k rychlému rozchodu.

Jak naučit milovat zatvrzelé filofoby?

Filofobie se dá považovat za druh sociální fobie, a pokud se jí chce člověk zbavit, je to běh na dlouhou trať. Vše záleží pochopitelně na tom, jak je intenzívní. Pokud byste měli pocit, že se problém může týkat vás, není od věci svěřit se do péče terapeuta. S ním můžete prozkoumat příčiny nebo spouštěče vašeho strachu a podle toho zvolit další strategii.

V léčbě se uplatňují různé postupy, které dotyčnému pomohou, aby nalezl způsob, jak získat větší kontrolu nad prožíváním takových situací. Může jít o psychoterapii, kognitivně-behaviorální terapii, fungovat může i takzvaná „expoziční terapie“, při které s pomocí terapeuta „prožijete“ určité situace, které se naučíte lépe zvládat.

Někdy je ale potřeba nasadit i léky, zvláště pokud osoba již trpí sociální izolací nebo vysokou úzkostí. Důležité ale je svůj strach identifikovat a připustit si, že existuje. To je první krok na cestě k tomu, aby další zamilování už mohlo proběhnout bez zábran a strachu.

A jak poznat, že fungující vztah už máte? Těchto 10 znamení vám napoví, jestli to u vás funguje!

Reklama

Související témata:

Načítám