Hlavní obsah

Obyčejné obejmutí potřebujeme všichni -dotyky dokážou malé zázraky od miminek po dospěláky

Foto: Profimedia

Obyčejné láskyplné obejmutí od někoho, kdo vás má rád, je velmi důležitéFoto: Profimedia

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Berete jako samozřejmost, že vás příbuzní nebo přátelé na přivítanou obejmou? Že dostanete pusu na tvář od švagra nebo dospělého bráchy, se kterými jste se dlouho neviděli? Že vás někdo z blízkých jen tak pohladí? Všechny tyto doteky bez sexuálního podtextu od lidí, ke kterým máte nějaký vztah, jsou životně důležité!

Článek

Dotek je jedna z nejzákladnějších lidských potřeb. Jde o projev lásky, náklonnosti, ale dalo by se říct, že je to i lék. „Dotknout se člověka znamená dotknout se jeho duše. Když se příjemně a jemně někoho dotknete, mění se vaše fyziologie. Klesá hladina stresových hormonů, snižuje se napětí nervové soustavy, zlepšuje se stav imunitního systému a celková emocionální rovnováha,“ vysvětluje psychoterapeutka Lucie Mucalová.

Od miminka po dospěláka

Touhu po fyzickém kontaktu mají lidé od narození. Skrz dotek se ta nejmenší miminka cítí bezpečně, milovaně. Proto se utiší, když je pochováte, proto jsou tak spokojená v náruči rodičů. „Naopak děti, které trpí nedostatkem doteků od matky, trpí daleko více úzkostmi a pocity strachu či sevření, což má dopad na celoživotní vývoj jedince,“ říká koučka partnerských vztahů Kateřina Matláková ze Školy pro ženy.

Lidé, kteří neměli v dětství dostatečný fyzický kontakt s rodiči, si tohle zatížení sebou většinou nesou i v dospělosti. Projevuje se nejčastěji dvěma možnými způsoby:

  • Bojácní a uzavření – Vnitřně po dotycích touží, i oni je potřebují, ale nejsou na takový druh kontaktu zvyklí, proto je děsí. Bývají to samotáři, kteří se neumí otevřít. Jsou odtažití, mohou působit nepříjemným, až chladným dojmem.
  • Extrémně toužící – Na dotecích druhých a jakémkoli fyzickém kontaktu jsou doslova závislí. „Jsou to například ženy, které prahnou po dotycích muže, vynucují si je. Ale tenhle nátlak vede k tomu, že se od nich partneři spíš odtahují,“ popisuje Kateřina Matláková.
Foto: Profimedia

Potřebu doteků mají lidé od narození. Proto se miminka utiší, když je pochováteFoto: Profimedia

Když není s kým

Co se tedy stane s dospělým člověkem, když tahle potřeba není naplněna? Když jednoduše není nikdo, kdo by vás objal, kdo by vám trochu té fyzické přízně věnoval? „Je to samozřejmě velmi frustrující. Takový člověk se necítí milovaný. Má pocit, že je na všechno sám,“ tvrdí Kateřina Matláková.

Obecně ale platí, že pokud vy sami budete k lidem otevření, překonáte třeba svůj stud nebo vzorce z dětství, ve kterém se fyzické blízkosti moc neholdovalo, bude se okolí podobně chovat i k vám. Řekla kolegyně v práci něco vtipného či milého? Tak ji s úsměvem obejměte, poděkujte jí za to, že vás rozesmála. Příště to třeba udělá ona.

Ale můžete se alespoň na čas obejít i bez doteků jiných lidí. „V podobných případech doporučuji, aby lidé alespoň občas objímali sami sebe a představili si, že objímají nejlepšího přítele. Pomáhá i zajít třeba na nějakou léčivou či relaxační masáž,“ radí Kateřina Matláková.

Foto: Profimedia

Relaxační masáž může být dobrou náhražkou doteků, kterých se vám jinak nedostáváFoto: Profimedia

Když je s kým

Bohužel ale lidé podceňují sílu doteků, i když vedle sebe mají člověka, kterého milují. Přitom je to něco, co velmi upevňuje váš vztah. Nebuďte slepí k pokladu, který máte přímo pod nosem. „Objímejte často toho, koho milujete, jenom tak, bez sexuálního podtextu. Držte se třeba jen za ruce, dotýkejte se, když vedle sebe jen tak sedíte na gauči a každý si čtete svoji knihu,“ radí Lucie Mucalová.

Související témata:

Načítám