Hlavní obsah

Léčba mlaskáním, halucinogennímu houbami i čipem v mozku: Bude takhle jednou vypadat boj s depresí?

Foto: Stock-Asso, Shutterstock.com

Depresivní nálada, úzkosti i poruchy spánku patří k nejčastějším duševním problémům a občas se s nimi setká v nějaké formě téměř každý člověk. Jak si můžete zkusit účinně pomoct sami a kam směřuje vývoj léčby?

Článek

Už dávno je jasné, že vyrovnaná psychika je pro kvalitu života stejně zásadní jako fyzické zdraví – a možná i víc. Proto je potřeba se o ni souvisle starat, naplňovat duševní potřeby, relaxovat, kompenzovat pracovní vypětí i dlouhodobý stres. Ty totiž patří k zásadním spouštěčům duševních poruch, které se už bez pravidelné terapie, případně léků, jen těžko obejdou. Nenechte to zajít tak daleko a starejte se o své duševní blaho.

1. Rozchoďte to

Pravidelný pohyb pomáhá proti nadváze, nemocem srdce a cév a je důležitý také v prevenci i léčbě duševních poruch a depresí. Cvičení pomáhá vyplavovat hormony štěstí a umí zastavit plíživé chmury. Pohybem okysličené tělo lépe reaguje na stres – v mozku se snáz přenášejí vzruchy mezi neurony. Odborníci doporučují cvičit pětkrát týdně s menší fyzickou zátěží nebo obden, pokud holdujete intenzivnějšímu tréninku. Zdá se vám to moc? Na boj s depresí stačí i hodina pohybu týdně!

2. Rozsviťte si

Zhorší se vám nálada, když trávíte čas v zšeřelém prostoru a nedostanete se během dne na čerstvý vzduch a denní světlo? Všimli si toho i odborníci a naučili se využívat léčbu jasným světlem nejen v boji se sezonními depresemi, ale i s výkyvy nálad nebo poruchami spánku. Fototerapie úspěšně pomáhá již více než sto let a stále se rozvíjí. Přístroje pro světelnou terapii jsou také dostupnější, svítit si můžete klidně i doma. Přesto si ale snažte dopřát především pohyb na denním světle – ideálně hned ráno. Ranní procházka pomáhá předejít rozšířené sezonní afektivní poruše (SAD).

Foto: Salov Evgeniy, Shutterstock.com

Dnešní přístroje dokážou izolovat jen žádoucí části světla, aby neměly negativní dopad, třeba na zdraví kůže nebo očí

3. Dejte šanci divným zvukům

Běhá vám mráz po zádech, když někdo zaskřípe křídou o tabuli? Stejně jako některé zvuky zneklidňují, jiné mohou vyvolávat stav blaženosti. Správně nahrané mlaskání, šeptání či pročesávání vlasů vzbuzují v mnoha posluchačích příjemné mrazení. Poptávka po videích se zvuky, které navozují podle některých uživatelů až „orgasmus mozku”, vytvořila před pár lety fenomén nazvaný ASMR. Na YouTube najdete desetitisíce videí s tímto zaměřením. Při poslechu se uvolní tělo i mysl a mohou vám tak rychle pomoci při boji s úzkostí, nespavostí, napětím i depresivní náladou.

Foto: YuliaLisitsa, Shutterstock.com

Stačí se zaposlouchat do zvuku, jako je mačkání papíru nebo dýchání do mikrofonu, a mozek „přepne“... Existuje také mnoho videí, kde vám ASMR umělec umyje vlasy, provede masáž nebo vás nalíčí

4. Chatování s robotem

Vše výše uvedené pro sebe můžete udělat hned teď. A vědci pracují na dalších možnostech, jak pomáhat lidem s trápením, zvlášť pokud není odborná pomoc v dosahu. V době covidu se mimořádně rozmohla dříve spíš okrajová on-line terapie. A může se stát, že brzy na druhé straně nebude kvalifikovaný terapeut, ale virtuální realita. Umělého chatovacího terapeuta se snaží vyvinout řada pracovišť. Ještě to má své mouchy, ale závěry ukazují, že i takové chatování přináší zmírnění depresivních projevů.

5. LSD a houbičky

Výzkumy se neobracejí jen k novým technologiím, ohlížejí se i k dávno známým látkám a zkoumají se jejich možné nové způsoby užití. Na scénu se tak dostává znovu droga LSD, ropuší sliz či lysohlávky. Ukázalo se totiž, že v nich obsažené psychedelické alkaloidy mohou mít v boji s depresí účinky srovnatelné s užíváním antidepresiv. Klinické studie s psychotropními látkami se zaměřují zejména na pacienty s velmi silnými depresemi nebo rezistentní vůči běžné medikaci.

6. Elektrošoky znovu a jinak

I léčba elektrošoky už tu byla, dnešní medicína ale může jít dál. Pomocí magnetické rezonance dokážou vědci odhalit, jaké části mozku jsou aktivní, když vás přepadne záchvat úzkosti. Japonští vědci zkusili pomocí slabého elektrického proudu testovaným dobrovolníkům tuto oblast v okamžiku, kdy se cítili pod tlakem, vyřadit a zjistili, že si pak lidé s nastalou situací dokázali poradit lépe.

7. Čip přímo do mozku

V čínské Šanghaji šli ještě dál a zkusili do hlavy dobrovolníků nainstalovat čip, který by dokázal reagovat na aktuální stav a dle potřeby by uměl elektrickými impulsy činnost nervového systému zvýšit, nebo naopak potlačit. Nejsou zdaleka první, kdo jdou cestou implantátů přímo v mozku. V současnosti pomáhá hloubková mozková stimulace například nemocným s Parkinsonovou chorobou.

Deprese nemusí být nutně jen zlo. Zkuste se na ni podívat jako na cestu k sobě, jako na přirozený mechanismus, jímž organismus na něco reaguje. A jděte dál...

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek