Hlavní obsah

Úzkost z dění kolem koronaviru? Pomůže zadržet dech!

Foto: Marcos Mesa Sam Wordley, Shutterstock.com

Karanténa, strach z onemocnění covid-19, ale i obava, zda nepřijdete o práci nebo vyjdete s penězi… Není to zrovna lehké období a starosti se mohou začít podepisovat i na vaší psychice. Co dělat, pokud vás přepadá úzkost?

Článek

V poslední době se to sype ze všech stran – strach z nákazy koronavirem, riziko ztráty zaměstnání nebo obavy z nedostatku financí. Není divu, že občas můžete trpět úzkostí. Jak to poznáte a co se s tím dá dělat?

Jak poznáte úzkostný stav

Úzkost je jiná emoce než strach – ten mívá zcela konkrétní příčinu, úzkost reaguje na neurčitou hrozbu a vychází z pocitu ohrožení. Pokud trvá déle, tak narůstá a člověka ochromuje. „Fyzickým příznakem je i bušení srdce, třes, blednutí, červenání, pocení či průjem, často také nespavost,“ vysvětluje prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. Z úzkosti může vzniknout i vážná panická ataka.

Foto: Antonio Guillem, Shutterstock.com

Záchvaty úzkosti mohou být dost dramatické

Jak zvládat a překonat úzkost

Nejlepší by bylo vyvarovat se toho, co ve vás úzkost vyvolává. „Omezte sledování zpráv, přemíra negativních informací psychice nepomůže. Nastavte si stálý životní rytmus, odpočívejte, udržujte pravidelný, alespoň telefonický, kontakt s rodinou a přáteli a nezapomínejte na kvalitní spánek,“ radí viceprezident lékárnické komory Martin Kopecký. Co vám pomůže, pokud vás úzkost přece jen přepadne?

1. Dýchejte zhluboka

Když vás sevře úzkost, zhluboka dýchejte a před nadechnutím vždy zadržte na pár sekund dech. Pokračujte tak dlouho, dokud vás nesnesitelný pocit neopustí. S překonáním úzkosti pomůže i pohyb – nejlépe takový, který vás baví, a naučte se také stimulovat bloudivý nerv. Nezkoušejte se ale „léčit“ alkoholem: až jeho účinky odezní, úzkost se ještě prohloubí.

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Úzkost vychází z vás, tak se s ní učte pracovat

2. Mluvte o tom

Cítíte úzkost? Přemýšlejte o ní a najděte příčinu: Co vás doopravdy znepokojuje? Když to dokážete pojmenovat, proměníte úzkost na strach z něčeho konkrétního a s tím už se dá rozumově pracovat – můžete si o tom promluvit s někým blízkým. Odbornou radu a první psychologickou pomoc můžete dostat třeba i na lince 1212.

3. Nasaďte bylinky

Cítíte, že byste potřebovali pomoct? Zajděte do lékárny pro léky bez předpisu. „Lékárník vám pomůže s výběrem léčivých přípravků s prokázaným účinkem, nejčastěji ve formě tablet nebo čajové směsi,“ říká Martin Kopecký. Mezi osvědčené bylinky na úzkost patří levandule, meduňka, mučenka, chmel, kozlík či třezalka.

„Hlavně si ohlídejte, abyste je nekombinovali s povzbuzujícími látkami – kávou, zeleným i černým čajem, energetickým nápojem nebo přípravky na bolest s obsahem kofeinu,“ varuje lékárnice Michaela Bažantová.  Při poradě s lékárníkem nezapomeňte uvést, jaké jiné zdravotní potíže máte a jaké léky užíváte. Které bylinky si hlídat, aby vám neublížily?

Foto: almaje, Shutterstock.com

Levandule vás uvolní a zaplaší úzkostné pocity

4. Oslovte odborníky

S léčbou úzkostných stavů pomůže i praktický lékař. Možná vás odkáže na psychologa či psychiatra, ale počítejte s tím, že čekací lhůty jsou u nich velmi dlouhé. Lze vyhledat i pomoc psychoterapeuta, kterou si budete hradit ze svého. Psychoterapie má odhalit a „přepsat“ podvědomé vzorce chování a myšlení. Navazuje na ni nácvik technik, kterými úzkost ovládnete.

První psychologickou pomoc nabízejí i bezplatné linky, například Linka první psychické pomoci 116 123, Modrá linka 731 197 477, Pražská linka důvěry 222 580 697, Linka psychopomoci (ČAPZ) 224 214 214 a 777 783 146 aj.

5. Neděste se léků

Těžší stavy se neobejdou bez prášků. Musejí se vybírat velmi pečlivě, protože anxiolytika, tedy léky tlumící úzkost, stejně jako sedativa, tedy uklidňující léky, vyvolávají závislost. Proto je zásadní dodržovat dávkování a délku léčby stanovenou lékařem!

Další skupinou medikamentů, kterými lze léčit úzkostné stavy a závislost nevyvolávají, jsou antidepresiva. „Délka nástupu jejich účinku se pohybuje obvykle v rozmezí dvou až šesti týdnů. V počátku je většinou nutné je kombinovat i s léčivy s anxiolytickým nebo sedativním účinkem – a ty mohou být, jak bylo řečeno, návykové. V případě antidepresiv počítejte s tím, že se užívají dlouhou dobu, zpravidla měsíce, někdy i roky. V okamžiku, kdy lékař rozhodne, že se stav zlepšil a nemusíte antidepresiva užívat, je nutné je vysazovat pozvolna, nikoli skokově,“ vysvětluje Aleš Krebs.

Svoje pocity máte z velké části ve svých rukou. Naordinujte si štěstí! 4 triky, s nimiž se vám to povede.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.