Jak může pobyt v přírodě ovlivnit duševní zdraví seniorů?

Výsledky výzkumů ukazují, že nechtěná osamělost zkracuje délku produktivního života a její negativní dopad na zdraví může být srovnatelný s kouřením nebo obezitou. Vědci osamělost jako stav mysli přirovnávají k pocitům hladu: stejně jako lačníte po jídle, můžete lačnit po společnosti. A nedostatek sociálních interakcí může vést k přejídání, nadváze, obezitě, úzkostem a depresím.

Jaké dopady má osamělost na lidské zdraví?

Řešení se snaží najít mezinárodní projekt Recetas (= španělsky recepty) koordinovaný Barcelonským institutem pro globální zdraví ISGlobal. Zahájen byl letos v březnu a zkoumá, jak může odborné doporučování sociálních aktivit v přírodě zmírnit osamělost, kterou řada seniorů v městském prostředí zažívá.

Šest studií v šesti městech (Barcelona, Marseille, Praha, Helsinky, Cucenca a Melbourne) má podpořit teorii, že častý pobyt v přírodě má potenciál zmírnit negativní dopady nechtěné samoty. Docentka Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra a hlavní řešitelka české části projektu, popisuje iniciativu jako návrat ke kořenům medicíny, kde je stěžejní péče o zdraví jako celek.

V rámci projektu spojí síly odborníci z různých oblastí, jako je veřejné zdraví, psychologie, antropologie, klinická medicína, inženýrství, ekonomika, obchod či právo. Budou analyzovat sociální sítě, zkoumat ekonomickou proveditelnost navrhovaného postupu i jaký bude mít dopad na přetížené zdravotnické systémy. To vše by mělo vést k uvědomění, že si člověk od smutku, úzkosti a depresivních rozlad může pomoci i sám, a právě k tomu by ho měli odborníci vést. Hlavní roli v tom má hrát pohyb v přírodě.

Projekt by měl nabídnout nové poznatky nejen poskytovatelům zdravotní péče, ale i organizacím sociálních služeb a komunitám. Tyto informace by měly pomoci účinněji zmírňovat osamělost a zlepšovat celkové, tedy duševní i tělesné, zdraví.

Hlavní metoda je „předepisování“ pobytu v přírodě, tedy doporučení a vysvětlení, jak člověk vlastní aktivitou zlepší své zdraví a pohodu. Od klientů i odborníků to sice vyžaduje více úsilí než prosté napsání receptu, ale ukazuje se to být stejně a možná i více účinné než pilulky. Příroda může být přínosem a prostředkem pro zlepšení zdraví i sociálních interakcí.

Organizování například hromadných vycházek a setkávání na lesních stezkách nebo v parcích může spojit benefity sociálních interakcí (které jsou mimo jiné určitou prevencí demence a degenerace poznávacích funkcí mozku) a pobytu v přírodě – čerstvý vzduch okysličí a prokrví tělo, pročistí plíce, zeleň působí relaxačně, mysl si odpočine, tělo se protáhne.

Nejúčinnější způsob, jak se zbavit stresu? Stačí 20 minut přírody denně!

Proto jsou pro města důležité investice do zlepšení přírodního prostředí a vytváření zelené infrastruktury. Je potřeba zmírnit negativní dopady urbanizace, a to zejména ve složitých dobách, jak ukázala i pandemie covidu-19.

Ta měla podle Alžběty Bártkové, doktorandky Studií dlouhověkosti na FHS UK, která se podílí na koordinování projektu, na tělesné i duševní zdraví dopad nejen jako infekce: „Lidé se méně hýbali, měli méně sociálních kontaktů. Proto si myslím, že veškeré iniciativy, které budou propojovat pohyb a pobyt v přírodě a navíc přinesou i sociální kontakty a možnost navázání nových vztahů a přátelství, mohou být důležité, a to nejen pro starší lidi, na které se náš projekt zaměřuje primárně.“

Jak rodičům a prarodičům usnadnit stárnutí?