Hlavní obsah

Jak může pobyt v přírodě ovlivnit duševní zdraví seniorů?

Foto: Halfpoint, Shutterstock.com

Ukazuje se, že nechtěná samota dopadá především na seniory a jejich nepříjemné pocity osamění a izolace podpořila navíc i covidová pandemie. Může situaci zlepšit předepisování sociálních aktivit a pobyt přírodě místo léků?

Článek

Výsledky výzkumů ukazují, že nechtěná osamělost zkracuje délku produktivního života a její negativní dopad na zdraví může být srovnatelný s kouřením nebo obezitou. Vědci osamělost jako stav mysli přirovnávají k pocitům hladu: stejně jako lačníte po jídle, můžete lačnit po společnosti. A nedostatek sociálních interakcí může vést k přejídání, nadváze, obezitě, úzkostem a depresím.

Proč je zdraví víc než medicína

Řešení se snaží najít mezinárodní projekt Recetas (= španělsky recepty) koordinovaný Barcelonským institutem pro globální zdraví ISGlobal. Zahájen byl letos v březnu a zkoumá, jak může odborné doporučování sociálních aktivit v přírodě zmírnit osamělost, kterou řada seniorů v městském prostředí zažívá.

Šest studií v šesti městech (Barcelona, Marseille, Praha, Helsinky, Cucenca a Melbourne) má podpořit teorii, že častý pobyt v přírodě má potenciál zmírnit negativní dopady nechtěné samoty. Docentka Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra a hlavní řešitelka české části projektu, popisuje iniciativu jako návrat ke kořenům medicíny, kde je stěžejní péče o zdraví jako celek.

Pomocná ruka na konci tvého ramene

V rámci projektu spojí síly odborníci z různých oblastí, jako je veřejné zdraví, psychologie, antropologie, klinická medicína, inženýrství, ekonomika, obchod či právo. Budou analyzovat sociální sítě, zkoumat ekonomickou proveditelnost navrhovaného postupu i jaký bude mít dopad na přetížené zdravotnické systémy. To vše by mělo vést k uvědomění, že si člověk od smutku, úzkosti a depresivních rozlad může pomoci i sám, a právě k tomu by ho měli odborníci vést. Hlavní roli v tom má hrát pohyb v přírodě.

Foto: ESB Professional, Shutterstock.com

Přírodní zeleň působí relaxačně na tělo i duši

Aktivně řešit své problémy

Projekt by měl nabídnout nové poznatky nejen poskytovatelům zdravotní péče, ale i organizacím sociálních služeb a komunitám. Tyto informace by měly pomoci účinněji zmírňovat osamělost a zlepšovat celkové, tedy duševní i tělesné, zdraví.

Hlavní metoda je „předepisování“ pobytu v přírodě, tedy doporučení a vysvětlení, jak člověk vlastní aktivitou zlepší své zdraví a pohodu. Od klientů i odborníků to sice vyžaduje více úsilí než prosté napsání receptu, ale ukazuje se to být stejně a možná i více účinné než pilulky. Příroda může být přínosem a prostředkem pro zlepšení zdraví i sociálních interakcí.

Pohyb a relaxace v jednom

Organizování například hromadných vycházek a setkávání na lesních stezkách nebo v parcích může spojit benefity sociálních interakcí (které jsou mimo jiné určitou prevencí demence a degenerace poznávacích funkcí mozku) a pobytu v přírodě – čerstvý vzduch okysličí a prokrví tělo, pročistí plíce, zeleň působí relaxačně, mysl si odpočine, tělo se protáhne.

Foto: Halfpoint, Shutterstock.com

Výlety do přírody místo léků? To je návrat ke kořenům medicíny

Investice, která se vyplatí

Proto jsou pro města důležité investice do zlepšení přírodního prostředí a vytváření zelené infrastruktury. Je potřeba zmírnit negativní dopady urbanizace, a to zejména ve složitých dobách, jak ukázala i pandemie covidu-19.

Ta měla podle Alžběty Bártkové, doktorandky Studií dlouhověkosti na FHS UK, která se podílí na koordinování projektu, na tělesné i duševní zdraví dopad nejen jako infekce: „Lidé se méně hýbali, měli méně sociálních kontaktů. Proto si myslím, že veškeré iniciativy, které budou propojovat pohyb a pobyt v přírodě a navíc přinesou i sociální kontakty a možnost navázání nových vztahů a přátelství, mohou být důležité, a to nejen pro starší lidi, na které se náš projekt zaměřuje primárně.“

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek