Článek
Čtenářka Adéla (29) nám poslala na jaktovidichlap@firma.seznam.cz svůj dotaz:
Vážený pane Hausmanne,
prosím, poraďte mi. S partnerem jsme spolu čtyři měsíce, seznámili jsme se na seznamce. Zatím jsme se viděli naživo pouze pětkrát, bohužel kvůli koronaviru jsme to nezvládli častěji, i když bychom oba chtěli. Ale já si začínám říkat, zda za tím není i něco jiného, a to to, že můj partner je opravdu malinký tam dole.
Bylo mi divné, že jsem k sexu musela pobídnout partnera já, i když doposud líbání a mazlení začínal on. Ale vždy to skončilo jen u toho, dál jsme nepokročili. Až posledně jsem to už nevydržela a svlékla ho a viděla... Jako má ho fakt malého. Jinak ale vše funguje, jak má, a orální sex s ním byl naprosto skvělý, tak dobrý jsem snad nezažila.
Potíž je v tom, že on uspokojit nechtěl, pořád si ho schovával, otáčel se ode mě, a tak jsem ho k ničemu dál nenutila. Ale říkám si, jak to bude dál. Může to být naší neznalostí? Vím, že chlapi tohle hodně řeší, ale já ho miluji i s malým. Co můžu udělat, aby se se mnou cítil být mužem? Strašně moc bych ho chtěla podpořit. Mám totiž pocit, že jsem potkala muže, se kterým si umím představit naši společnou budoucnost, rodinu, děti. Ještě bych ráda dodala, že mně je 29 a jemu 35 let, takže i věkově ideální.
Děkuji vám moc, Adéla.
Vážená slečno Adélo,
opakovaně zde zdůrazňuji, že povolání sexuologa by mě převelice bavilo, ale bohužel jsem se jím nevyučil. Odpovědět vám proto mohu jen v rovině selského rozumu, o což se ostatně pokouším pokaždé.
O tom, co je „malý“ a co ne, se vedou jalové spory už hodně dlouho. To, co třeba vy považujete za „malý“, je u 60 milionů Japonců běžný standard. Existuje i spousta vtipů na téma „velké divadlo s malým kašpárkem“, které se na jisté pravdě zakládají. Otázku, jak velké má být pánské přirození, asi nejtrefněji ilustroval jeden (opravdový) sexuolog na příkladu jistého anglického politika malého vzrůstem. Když se ho nějaký novinář jedovatě zeptal: „Jak dlouhé nohy má mít člověk?“, odvětil tento: „Tak, aby dosáhly od těla na zem.“
Jinak jedno z relativně nejmenších přirození v poměru k celkové hmotnosti těla má ten nejslavnější ploditel – býk.
Bylo by dobře, kdyby se tohle všechno nějak šikovně a bez sloních šlápot v porcelánu dozvěděl váš partner. Hlavně mu toho neříkejte moc najednou, ze začátku raději vůbec nic, v posteli dělejte jakoby nic. Z vašeho podání se zdá, že partner je fyziologicky v pořádku, takže vlastně odpadá i to „jakoby“. Nesnažte se o žádný nátlak, čas vše urovná, i průběh postelového scénáře ponechte v jeho režii, po malých krůčcích a bez spěchu ho nakonec dostanete, kam potřebujete. Dávejte (přirozeně!) najevo, že jste naprosto spokojená a nic vám neschází. Mějte na paměti, že jediným neopatrným slovem proneseným třeba ve vzteku můžete všechno zazdít. A ať vás ani nenapadne mu k vánocům nebo k narozeninám koupit nějaké ty podvodné pilulky na prodloužení penisu!
Možná, že ze snahy po stručnosti se váš dotaz omezuje jen na jádro problému, takže můj dojem, že těžiště vašeho vztahu spočívá v sexu, může být klamný. Kdyby přesto na mé domněnce bylo něco pravdy, snažte se spolu pěstovat i další aktivity (sport, kultura, hudba, společenské hry...), čímž se sex stane jen jedním z mnoha článků vašeho soužití a nebude třeba se jím tak dopodrobna zabývat.
