Hlavní obsah

Kam doma ukrýt kalorické bomby, abyste je hned nesnědli?

Foto: Thinkstock

Množství jídla, které máte doma, může vyvolávat pokušení

Uklidit do sklepa? Dát pod zámek? Nechat zmrznout na kost? Pokud se nemůžete spolehnout na svoji pevnou vůli, musíte vynaložit o to větší úsilí, abyste nebezpečné dobroty odstranili ze svého dosahu!

Článek

Jediné jídlo, které nemůžete sníst, je to, které doma nemáte. To je jasné. Nemůžete ale trvale žít s prázdnou lednicí a vysmýčenou spíží. Jak sami před sebou ochráníte lákavé, ale vysoce kalorické potraviny?

Co neuteče, to zbodnu

Možná vám připadá taková otázka nesmyslná. Proč něco schovávat, říkáte si, co chci, to sním, co nechci, nechám být. V tom případě patříte k těm šťastnějším. Lidé, kteří trpí například závislostí na cukru nebo některou z poruch příjmu potravy, si musejí dávat pořádný pozor na to, co mají v dosahu. Jedním z nejčastějších problémů je záchvatovité přejídání, při kterém se člověk (většinou o samotě) nacpe tak, až je mu špatně, sice bez hladu, ale zato s pocity viny.

„Také člověk postižený kontinuálním jedením ztrácí kontrolu nad svým stravováním. Neustále něco uzobává, malé množství, ale vlastně nepřetržitě. A nemůže přestat,“ popisuje další poruchu Šárka Slabá, psycholožka a obezitoložka z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Foto: Thinkstock

Průhledné obaly mohou být zákeřné v tom, že vyvolávají chutě

Příroda nám velí: jez!

Nemusí ale jít přímo o poruchu. Touha sníst to, co je dostupné, je vlastně přirozená. „Po většinu své historie se lidé pohybovali pod hranicí hladu. Dva miliony let jsou nastavení na ,jez, jez, jez´, a teď jim někdo říká ,hubni, hubni, hubni´,“ vysvětluje psycholog Jeroným Klimeš. Nevystavovat se pokušení je tedy jednodušší než snažit se změnit svoje instinkty.

Jak na to? Vyzkoušejte tyhle finty:

  • To, co vás láká, jsou vaše smysly: nejenom chuťové buňky, ale i oči a nos. Nebezpečné dobroty (třeba suché salámy a tučné sýry) zabalte do alobalu a uložte do uzavíratelných krabic. Ať nejsou vidět a není cítit ani jejich vůně.
  • K vyvolání podmíněného reflexu stačí i pohled na důvěrně známý obal. Ukládejte potraviny tak, aby nebyly obaly vidět – nechte je v igelitové tašce nebo zavřete do nadepsané krabice (pro jistotu ji můžete ještě přelepit izolepou).
  • Talířky a misky s buráky, chipsy, bonbony, sušenkami a podobnými lákadly volně položené na konferenčním stolku? Takovou školáckou chybu byste snad neudělali! Schovejte je a vyndejte teprve tehdy, když přijde návštěva (nebo když si budete chtít vědomě dopřát pečlivě odměřenou porci).
Foto: Thinkstock

Koupě nezdravých smažených tučných pochutin se snažte vyvarovat

  • Trvanlivé potraviny, které se dají snadno a bez úpravy sníst (piškoty, sušenky, rozinky, oříšky, kompoty), skladujte ve spíži na nejvyšších policích. Pokud musíte vylézt na schůdky, tím lépe!
  • Kdo chce mlsat, ať vám s tím nechodí na oči! Pokud se partner nechce vzdát svých drobných neřestí, nechť si udělá vlastní „úložiště“ a nenechává je ve společných prostorách.
  • Co je zmrzlé, nedá se sníst, aspoň ne okamžitě (samozřejmě kromě zmrzliny). Rozmrazování je natolik otravné, že si to dvakrát rozmyslíte.
  • Čím pestřejší výběr, tím větší spotřeba. Pokud budete mít doma jediný druh oplatek, omrzí vás mnohem dřív, než když je můžete střídat.
  • Nekupujte si obří balení potravin. Pokud chcete ušetřit, alespoň rodinné balení před uložením rozdělte do menších sáčků nebo krabiček.
  • Nejezte rovnou z krabic, zavařovaček, sáčků, vaniček a podobně. Když si jídlo vyndáte, oddělte si na talířek množství, které chcete sníst, a zbytek pečlivě uložte. Teprve potom si ho vychutnejte.

Samozřejmě na skutečně beznadějné případy ani tyhle metody nezabírají. Patříte k nim?

ynezorPumanzeSaNyknalC