Článek
V kavárně sedí dvě matky, jedna otírá vlhčeným ubrouskem vše, čeho by se její batole mohlo dotknout, druhá pronásleduje dvouletého chlapce: „Nesahej na to, copak nevíš, kolik je kolem bacilů?!“ Podobný obrázek můžete vidět všude, kde bývá větší koncentrace rodičů s dětmi.
„Nedávno jsem vyděsila několik matek ve svém okolí přiznáním, že dudlík jsem sterilizovala párkrát zkraje šestinedělí, a když mi upadne do trávy na zahradě, rozhodně ho neběžím dezinfikovat,“ říká Monika Šmídová, matka půlročního Tomáška.
Se svým uvolněným přístupem občas naráží na nepochopení. Některé její kamarádky totiž vyhlásily bakteriím válku, jedna zapíná sterilizátor dokonce dvakrát denně: dezinfikuje nejen dudlíky a lahvičky, ale i hračky a další předměty, kterých se dítě dotýká.
„Je vžitým mýtem, že sterilní prostředí – tedy bez bakterií, virů, prvoků a parazitů – rovná se zdravé prostředí,“ říká lékařka Marta Šimůnková. Zdůrazňuje, že naprostá většina bakterií je neškodná, nebo dokonce prospěšná lidskému zdraví, chrání totiž člověka před těmi škodlivými, takzvaně patogenními. Laicky řečeno: když se budete potkávat s „hodnými“ bakteriemi, organismus bude odolnější proti těm „nepřátelským“, které způsobují nemoci.
Chcemická čistidla by se v domácnosti měla používat jen sporadickyFoto: Profimedia
„Aby imunitní systém správně fungoval, musí být neustále přiměřeně stimulován. Dlouhodobý pobyt v dokonale vyčištěném, vydezinfikovaném, až sterilním prostředí proto není pro imunitu vhodný,“ potvrzuje imunolog a alergolog Vítězslav Novák ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě.
Dudlík v trávě nevadí
S prvními bakteriemi se novorozenec potká při porodu a s prvními doušky mateřského mléka se jimi osidluje také jeho zažívací trakt. Od té doby už bude v kontaktu s bakteriemi neustále až do dospělosti a je kontraproduktivní mu v tom bránit přehnanou starostlivostí. „Otírání rukou na pískovišti vlhčenými ubrousky a sterilizování hraček, které nepřišly do kontaktu s nemocným jedincem, považuji za přehnaný a neúčinný druh hygieny,“ říká Marta Šimůnková.
Důležité je dodržovat zásadu takzvaně zdravé a nezdravé špíny. Za zdravou špínu se považuje kontakt s trávou, rostlinami, zdravými domácími zvířaty – to všechno posiluje imunitní systém. Pozor dejte ve chvíli, když dítěti upadne dudlík na veřejný chodník nebo na podlahu v čekárně u lékaře. Hlídejte také, kde si hraje, protože na pískovišti v přírodě může přijít do kontaktu se zvířecími exkrementy, v nichž přežívají zárodky infekčních a parazitárních chorob.
Pokud jste s dítětem venku, kde je chráněné hřiště, není třeba mýt ubrousky ratolesti ruce pokaždé, když si zobne jídlaFoto: Profimedia
Pro dospělé platí totéž. Když vám upadne kus rohlíku doma na podlahu, klidně ho snězte. Ze země v restauraci však nic nezvedejte. Myjte si ruce před každým jídlem, po použití toalety, každé cestě veřejnou dopravou nebo návštěvě lékaře, ale nemusíte se po umytí ještě drhnout dezinfekcí. Tu si schovejte pro situace, kdy nemáte k dispozici vodu a mýdlo.
Domácnost jako operační sál?
Přehnaná čistotnost se nevyplácí ani v případě úklidu bytu. „Domácnost není sterilní operační sál, raději bych se proto soustředil na udržení rovnováhy čistoty než na totální dezinfekci domácnosti,“ radí makrobiolog Radim Dobiáš.
Držte se zásady: všeho s mírou. Když jednou za čas použijete na zažranější špínu chemický čistič, nic se nestane. Pokud ho budete brát do ruky denně, bakterie k vám neproniknou, ale budete zdravější? Těžko. Ne náhodou se totiž alergie a jiné nemoci vyhýbají spíše lidem žijícím v rodinách, kde se na nějaký ten zvířecí chlup nehledí a kde je domácnost sice čistá, ale do sterilní má daleko.
Jak si poradit s nutným úklidem, pokud máte doma alergika, jsme psali v tomto článku. A co vám s ním pomůže, zase tady.
A jak to vidíte vy?
