Hlavní obsah

Mainská mývalí kočka bude milovat nejen vás, ale i vaše děti a psa

Foto: cynoclub; Shutterstock.com

Velké, huňaté, důstojné. Takové jsou mainské mývalí kočky, které svým vzhledem i povahou okouzlily mnohé po celém světě. Není divu, jsou to pohodoví společníci vhodní do domu i bytu.

Článek

Mainská mývalí kočka pochází původně z Ameriky, odkud se pak rozšířila postupně do celého světa. Název plemene vznikl jednak podle místa, kde byly tyto kočky poprvé spatřeny, tedy státu Maine, a jednak podle pro toto plemeno typického huňatého ocasu, který připomíná medvídka mývala. Jako uznané plemeno jsou v Evropě zapsány přibližné od 80. let 20. století a jejich obliba stále stoupá.

Takový malý tygr

Mainské mývalí kočky zaujmou na první pohled. Mají impozantní vzhled, ostatně není se čemu divit. Spolu s norskou lesní kočkou a ragdollem je to jedno z největších kočičích plemen na světě. Kocouři dosahují i váhy 10–12 kilogramů a metrové délky.

Všechny „mainky“, jak je chovatelé zkráceně nazývají, mají velké silné tělo a dlouhé nohy s velkými tlapkami. Jsou tak větší než leckterá psí plemena, což při vzájemném setkání někdy působí poněkud komicky. Vlčák se takové kočky asi nelekne, ale třeba jorkšír nebo čivava musejí mít pocit, že potkali minimálně tygra.

Foto: mholka; Shutterstock.com

Huňaté, ale nenáročné

Typickým znakem mainek je i polodlouhá hustá srst, s límcem kolem krku, vyskytující se ve všech přirozených barvách s kresbou i bez kresby, a huňatý ocas. Náročné péče o srst se bát ale nemusíte. Pokud má kočka srst kvalitní, stačí ji pravidelně, asi jednou za 3–4 týdny pročesat kartáčem. Většina koček si na tuto „údržbu“ od mala rychle zvykne a nijak jim nevadí.

Typické jsou pro mainku také štětičky na uších připomínající rysa. Zvláštností u těchto koček je jejich mňoukání. Mňoukají poměrně často, ale tiše, zvuk, který vydávají, připomíná spíše než mňoukání holubí vrkání.

Klidný důstojný společník

Mainky jsou vyhledávané pro svou milou a nekomplikovanou povahu. Jsou přátelské, přiměřeně zvědavé i hravé, velmi mazlivé, ale ne vlezlé. Ráda bude ležet ve vaší těsné blízkosti celé hodiny, ale nevyžaduje nošení nebo ležení v klíně. Naváže s vámi i s případnými dalšími zvířecím společníky velmi pevný vztah, bude milovat i vaše děti. Někteří chovatelé o nich říkají, že to jsou vnímaví psychoterapeuti aneb Kam nemůže lékař, tam pomůže kočka, pes nebo kůň.

Přestože mainky dospívají poměrně pozdě, až ve třech letech, jsou velmi klidné a ve srovnání s jinými plemeny, především krátkosrstými, jako jsou orientální nebo habešské kočky, to nejsou žádní sportovci. Ovšem nedejte se zmást jejich klidem, jsou to velmi zdatní skokani a z místa vyskočí klidně i do dvoumetrové výšky.

Foto: Rosa Jay; Shutterstock.com

Nezávislé, ale společenské

Mainky nepatří mezi závislé kočky, ale i tak je jim lépe ve společnosti další kočky, případně psa (Pelíšek pro psa, který bude zbožňovat? Vyrobte mu ho). Velkou část dne sice prospí, stejně jako jiné kočky, ale přesto potřebují společníka k hrám.

„Mainky zůstávají hravé až do pozdního věku. Jsou navíc velmi chytré a schopné naučit se mnoha kouskům od otevírání dveří až po aportování. Pokud jim děti nebudou ubližovat, jsou i pro ně dobrými parťáky a vydrží si s nimi hrát celé hodiny,“ říká chovatelka Markéta. Mainky jsou společenské a rády se zapojují do rodinného dění, když už ne aktivně, tak aspoň pozorováním. „Je to takový ten typ kočky, který když budete natírat plot, bude chodit s pruhy od barvy na zádech,“ dodává Markéta. „Naše mývalka nás často doprovází i po vsi, když jdeme na procházku se psem.“

Mainské mývalí kočky jsou v současnosti jedním z nejoblíbenějších plemen v Evropě a Americe. Pokud o její koupi uvažujete, nezapomeňte, že špatně snáší samotu. Pokud jste málo doma, pořiďte jí společníka, ideálně kočičího, ale jako kamaráda přivítá i psa.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama