Máte děti? Když vám tohle řeknou bezdětní, neudržíte se smíchy

Díky bohu za emancipaci (a antikoncepci), díky niž si každá žena sama rozhodne, zda bude či nebude matkou, případně, kdy k tomu dojde. Život je přece tak různorodý a každého baví něco jiného. Ale někdy je kontakt těch, kteří mají zkušenosti s mateřstvím, s těmi „neposkvrněnými“ hodně úsměvný. Například tyhle věty z úst bezdětných žen maminky opravdu rozesmějí.

Jasně, každý může být unavený, nemají na to monopol jen matky. Pravda je ale taková, že pokud už půl roku nespíte v kuse víc než dvě tři hodinky, téhle větě z úst nematky se prostě jen smějete.

Únava z práce, stres z jednání s nepříjemným šéfem a další životní nepříjemnosti vám totiž připadají jako bezvadná dovolená. Dokud po vás nechce šéf několikrát v noci podat dudlík, dokud nemusíte nikoho uprostřed noci dvě hodiny v kuse kolébat, nebo za svitu měsíce (už potřetí po sobě) kojit, je to jednoduše pohoda.

Hahaha. Jak ráda by většina žen na mateřské zahodila pleny a chrastítka a utekla do práce. Alespoň na pár hodin v týdnu!

Promluvit si se sobě rovným, řešit něco jiného než dětské kašičky a sunary, slyšet normální řev rozčíleného šéfa místo hysterického breku dítěte, kterému se po sedmnácté během poslední půlhodinky zřítila věž z kostek.

Ne, nemá! Dokud nemá na balkonových dveřích rozpatlaný banán, v gauči zastrkané lentilky, po celém obýváku tunu rozházených hraček (dítě si s nimi hrálo celých nádherných deset minut), vykrámované šuplíky s prádlem (to se stalo, když jste dávala jiné prádlo do pračky) a koupelnové zrcadlo pomalované zubní pastou (to jste byla na záchodě), má naklizeno.

Ano, s dětmi se prostě hranice toho, co je pořádek a nepořádek částečně mění.

Po téhle větě nevíte, zda se smát, nebo spíš brečet. Za poslední rok jste nepřečetla jedinou knížku (ta o tom, jak naučit dítě spát celou noc, se nepočítá), když už jste sehnala hlídání a vyrazila do kina, ještě při reklamě jste usnula, sama jste byla tak maximálně dvě minuty (tak dlouho trvalo vašemu dítěti, než si přineslo stoličku a dosáhlo tak na kliku od záchodu).

Někdy je to s dětmi sice dřina, ale většinou to stojí za to, že?