Hlavní obsah

Na rodinné biofarmě

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Syrovátkovi chovají i ovce.Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Reklama

Krajina jako lusk. Aby ne, vždyť jsou Chrámce a zdejší Zámecké sady součástí Chráněné krajinné oblasti České středohoří. A tak vlastně nic nebrání tomu, aby se tady nepěstovaly produkty té nejlepší kvality. Rovnou biopotraviny.

Článek

Ekologické sady manželů Syrovátkových patří svou plochou mezi největší ekosady v České republice. Tady člověk vejde do sadu a nevidí konce, ani zleva, ani zprava, ani před sebou. Zámecké sady se rozkládají na 92 hektarech.

V malebné krajině Českého středohoří se ovoce pěstuje už po staletí. Chrámce jsou historicky proslulé svým ovocnářstvím. Ve vedlejších obcích Skršín a Dobrčice se zase daří polním plodinám, krmným směsím a živočišné výrobě. Ale to je zase jiný příběh, jen tím chceme říci, že tenhle kousek Ústeckého kraje je neobyčejně úrodný.

Přirozená hradba hor s oblými vrcholy obklopuje celou vlnitou kotlinu. Příznivé je i podnebí, průměrná roční teplota, teplota vegetační i množství srážek. V Zámeckých sadech zpracovávají jablka, hrušky, třešně, višně, švestky, meruňky, z nichž tradičním šetrným způsobem vyrábějí svoje jedinečné bioprodukty, tedy džemy, mošty, sušené ovoce, odrůdové pálenky a nově také ovocné dřeně.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

V sadech se pěstuje ovoce bez chemického postřiku.Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Paní Olga Syrovátková, potomek někdejšího zakladatele zámku Jana de Kysterna, který nechal na tomto místě postavit gotickou tvrz už v roce 1381, má všechno nejen pod pečlivou kontrolou, ale také jí procházejí rukama desítky tun ovoce. Když mi říká, že si v čase sklizně sama sedne k hromadám třešní a odpeckovává a odpeckovává, až jí bolí prsty, představuji si tu nekonečnou mravenčí práci.

Syrovátkovi mají nejedno uznání. V soutěži Česká biopotravina v roce 2003 získali například čestné uznání odborné poroty za praktický a inovativní obal bio hruškového a třešňového moštu, ve kterém díky speciální technologii nedochází ke kontaminaci, a mošt je tak možné uchovávat dlouho po otevření. Tekutina je napuštěna do vaku, který je na jedné straně ukončen pojistkou a jakýmsi kohoutkem. Vak s moštem se dává do krabice, která má otvor na onen kohoutek. Pak už je to docela jednoduché, můžete si točit vynikající přírodní mošt bez přidaného cukru a konzervantů, dokud krabice nevyschne.

Hrušková pálenka ze Zámeckých sadů Chrámce je také tématem, které nelze ošidit. Pan Jiří Syrovátka se jím evidentně pyšní, a nutno říct, že právem. Tak tedy: Z čeho se vyrábí biohrušková pálenka? „Z biohrušek," říká pěstitel. Přičemž je jisté, že nemá smysl ptát se, odkud jsou ty biohrušky. Odpověděl by samozřejmě, že z vlastního biosadu. A ten jsem si už prohlédla, tedy jenom jeho malou část, jak už jsem říkala, člověk nedohlédne konce. Zdejší hrušně dávají každý rok 200 tun ovoce. „Pálenka je vyrobená z hrušek, které vyrostly na hrušních v našem sadu bez použití herbicidů, pesticidů nebo chemických stimulátorů a hnojiv, půdu obděláváme tradičně a hospodaříme na ní s vyloučením nepřirozených vstupů nebo zásahů," vysvětluje přece jenom pan Syrovátka a shrnuje, že to není průmyslově pěstované a zpracované ovoce a není to průmyslová pálenka. „Takový způsob, jaký jsme my zvolili, je však velmi pracný a náročný, tím pádem i drahý," doplňuje.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Džemy, džemy, džemy... vše z biosaduFoto: samphoto.cz/jiunlimited

V biosadu se náramně daří ovečkám, občas se dokáží ukrýt ve vysoké trávě, občas vystrčí hlavu a koukají na návštěvu. Syrovátkovi jich mají dvě stovky.

Ale zpět k ovoci, to je hlavní artikl Zámeckých sadů. „Začínáme s ovocnými dřeněmi ze zmraženého ovoce, které budeme prodávat v 300 a 150gramových papírových kelímcích i se lžičkami," říká u nové plničky paní Syrovátková.

A já si na závěr návštěvy zamlouvám na podzim tu jedinečnou hruškovici a mošt, abych si za dlouhých zimních večerů mohla vychutnávat zámecký biosad.

Reklama

Související témata:

Načítám