Obezita je lepší než vyzáblost!

Jak jste se vůbec dostala k vaší práci? Měla jste to „nalajnované“ a naplánované již předem, nebo šlo spíše o náhodu? Kde berete motivaci k tomu pomáhat ostatním?

Pokud máte na mysli to, jak jsem se dostala k medicíně, tak „nalajnovanou“ jsem měla od dětství architekturu a pro medicínu jsem se rozhodla až ve třetím ročníku na gymnáziu. Tam jsem objevila krásy genetiky a chtěla jsem se věnovat výzkumu – a to se mi také během studia medicíny podařilo. Motivací jsou mi pozitivní výsledky, které mi klienti a pacienti sdělují.

Dodržujete sama správnou životosprávu? Cvičíte?

To, co považuji za správnou životosprávu – tedy dostatečný pitný režim, třikrát denně jídlo (miluji hlavně ryby) a pravidelný pobyt na čerstvém vzduchu vyplněný především chůzí – to dělám. Navíc mám v ordinaci veslovací stroj, na kterém procvičuji prakticky denně celé tělo.

Starám se také o optimistické myšlenky ve své hlavě. Čtu krásnou literaturu, příliš nesleduji TV ani špatné zprávy, nečtu bulvár a nezajímám se o drby ani pomluvy. Poslouchám také různé hudební žánry, chodím tancovat a povídám si s moudrými a zajímavými lidmi – mám hodně přátel ze všech období svého života. Jediným mým prohřeškem je kouření, kterým nahrazuji dříve cca 4–5 hodin sportování denně.

Jaké procento lidí z vašeho pořadu „Jste to, co jíte“ si dokázalo udržet svou novou image a kolik se jich opět vrátilo ke starému životnímu stylu s obžerstvím a minimem pohybu?

Mohu hovořit jen o těch, kteří se i nadále ozývají. Těch je menšina. Ozývá se deset lidí z cca 51 účastníků pořadu, tedy asi 20 %. Osobně to považuji za překvapivě vysoké číslo. Z oněch deseti komunikujících 5 zhublo trvale, zbylých pět se k režimu pravidelně vrací a již nikdy nenabrali tolik, kolik měli na začátku pořadu. To je dle mého velmi dobrý výsledek.

V televizi jste si získala pověst neoblomné a přísné ženy, která svým klientům nic nedaruje. Jaká jste v soukromí? Nejedl váš muž jen obilné klíčky? A co vaše děti?

Bývalý muž jedl úplně všechno a jako někdejší sportovec neměl problémy s postavou. Děti jsou na tom stejně. Sportují a jedí vše, co jim chutná bez následků na postavě.

Proč myslíte, že dnes panuje trend až nezdravě hubených dívek? Domníváte se, že se to v budoucnu obrátí?

Velký vliv mají média plná podvyživených modelek, nezdravě hubených moderátorů a nesportovních jedinců, kteří propagují hladovky a podvýživové diety. Bohužel. Je snazší být nezdravě hubená (nevařit si a nejíst a nesportovat) než být zdravě osvalená (pravidelně jíst a sportovat). Svůj podíl na stavu věci má i vysoká úroveň stresu současných mladých lidí.

Trendy jsou alarmující. V roce 1990 byly podle výzkumu 3 % dětí obézních a 13 % jich trpělo nízkou hmotností, v roce 2006 tentýž výzkum odhalil již 6 % obézních a celých 30 % těch, jejichž BMI je příliš nízké. Obezita mezi dětmi vzrostla na dvojnásobek, nízká hmotnost je na 2,3násobku. To, že se hubenými nikdo příliš nezabývá, považuji za trestuhodné podcenění. Nárůst v procentech u obézních (+3 %), ale především u hubených (+17 %) je alespoň pro mne hrozivý. Nedostatkem svalové hmoty trpí spíše skupina hubených. S tím souvisí také menší fyzická i psychická odolnost, náchylnost k nemocem a další neduhy. Obávám se, že chorobná hubenost a všeobecná netrénovanost spolu velmi vysokou úrovní fyzického i psychického stresu je mezi dětmi mnohem větším problémem než obezita.

Nakolik podle vás souvisí hubnutí s psychikou?

Velmi mnoho. Psychické příčiny tloustnutí i hubnutí považuji vedle nedostatku sportu za hlavní.

Když už se někdo s nadváhou rozhodne vyhledat odborníka, jak by měl postupovat? A co pak? Jak celá procedura probíhá?

Každý, kdo chce upravit svou postavu, by měl přidat pravidelnost ve stravování a každodenní sport. Naopak musí ubrat alkohol, omezit živočišné tuky, rafinovaný cukr a sůl ve stravě. Jídlo by měl konzumovat pokud možno pravidelně, v klidu a v pohodové atmosféře. Důležitý je i optimismus, dostatek odpočinku a přátelských kontaktů. Zapomenout nesmíme ani na zdravé sebevědomí.

Pokud dotyčný toto vše dodržuje a výsledky se nedostavují, měl by si uvědomit kdy a za jakých okolností dostává „chutě“ či hlad. Toto je velmi důležité sdělit potom odborníkovi. Měl by si také udělat přehled o stavu postav v rodině (výskyt obezity, nadváhy či o typu postavy, která je u jeho pokrevních příbuzných nejčastější), měl by vysondovat, zda se v rodině nevyskytla cukrovka, poruchy metabolismu tuků, nádory trávicího traktu, choroby srdce a cév – to vše může mít geneticky vliv také na něj samotného.

Nevede-li nic z toho ke kýženému výsledku, je na čase navštívit odborníka. Ten by měl zjistit kolik tuku a aktivní hmoty (případně nadbytečné vody) se v těle takového člověka nachází, jaká je jeho potřeba energie a jednotlivých živin, a jak vypadá jeho denní režim a jídelníček. Ten je třeba dokumentovat si velmi přesně: typ jídla, množství/váha, čas konzumace, případně pocity kolem jídla (chuť/nechutenství, hlad/nepřítomnost hladu apod.). Dále frekvence vylučování stolice a moči a jejich konzistence, zápach, případně přítomnost zbytků potravy ve stolici – vše toto je velmi důležité. Pokud se vyskytují obavy či předsudky ve vztahu k jídlu, je třeba toto vše odborníkovi také sdělit.

Mnohé ženy sice mají jasno v tom, jaký poměr i kolik sacharidů, bílkovin a tuků by měly přijímat. Mnohdy jsou však přesto bezradné při nákupu surovin a přípravě pokrmů, neboť netuší, zda množství odhadly správně. Je pro tuto skupinu nějaké řešení? Dokážete jim na přání sestavit konkrétní jídelníček na míru? Pokud ne vy, kam se mají obrátit?

Existují různé typy výživových tabulek na internetu. Pokud znají optimální příjem energie a živin (od odborníka) a svůj zdravotní stav, mohou se na těchto tabulkách naučit kolik čeho jíst. Výživoví poradci sestavují různé ukázkové jídelníčky (maximálně na dobu týdne, pokud vím).

Já se snažím mé klienty, ženy i muže, spíš učit, čeho si mají všímat ve složení potravin ve vztahu ke svému zdravotnímu stavu. Sestavení jídelníčku považuji za věc podobnou řízení auta či práci na počítači. U všech těchto činností je třeba, aby se to každý naučil od odborníka a pak vše procvičoval sám. Stejně tak musí každý sám udělat změny ve svém režimu. Poradce jen navede na správný směr, vykonání změn už je na klientovi.

A nakonec, co byste poradila ženám (i mužům) s nadváhou? Nějaké tipy pro zformování postavy?