Hlavní obsah

Permakulturní zahrada je voňavá, tajemná a inspirativní. Stačí jí dát dost času

Foto: bikeriderlondon; Shutterstock.com

Zahrada. Pro někoho synonymum pohody a odpočinku. Mnozí ji ale mají spojenou hlavně se soustavnou dřinou a starostmi. Slyšeli jste někdy o permakultuře? Možná vaše představy obrátí naruby!

Článek

Permakultura je pojem složený z výrazů „permanent“ neboli stálý, vytrvalý a „agriculture“ čili zemědělství. Označuje nejen způsob hospodaření, ale i celkový etický přístup k životu. Kdo se zabývá permakulturou, ten usiluje o šetrnost vedoucí k uchování cenných přírodních zdrojů pro další generace. Pokud si pořídíte zahradu v tomto duchu, v budoucnu se podstatně méně nadřete, protože se o sebe do značné míry sama postará. A to se počítá.

Pár základních pravidel

Nejdůležitějším principem permakulturního hospodaření je, že naprosto zapomenete na umělá hnojiva a pesticidy. Prostě budete šetrně a chytře využívat všechny zdroje, které máte k dispozici. Biologický odpad patří jednoznačně na kompost, a ten se opravdu naučte využívat. Také důkladně mulčujte. Maximum dalšího odpadu zrecyklujete. Plastové nádoby můžete použít na zachycování vody nebo pěstování rostlin, z nepotřebných cihel a kamenů postavíte různé zídky a podobně.

Odlišné je také zacházení s vodou. Už žádné kropení trávníku vzácnou pitnou vodou. Kdo chce následovat principy permakultury, snaží se nejen o zachycování a využívání vody dešťové, ale i takzvané šedé, což je voda, kterou jste se například sprchovali. K pití se sice nehodí, ale není téměř znečištěná, takže je vhodná na zalévání zahrady.

Foto: l i g h t p o e t; Shutterstock.com

Členění na zóny

Je nutné zdůraznit, že založení permakulturní zahrady si vyžádá větší námahu a přemýšlení než vytvoření té běžné. Než bude opravdu dobře fungovat víceméně sama, uplyne klidně i deset let, kdy se jí budete muset hodně věnovat. Na úplný začátek nejlépe uděláte, když se obrátíte se žádostí o pomoc na odborníka. Ten váš pozemek vyhodnotí i z hlediska orientace vůči světovým stranám a společně s vámi vytvoří návrh šitý na míru konkrétním podmínkám.

Obecně vzato se permakulturní zahrady rozdělují na pásma. To, co využíváte nejčastěji, tedy posezení nebo bylinkové a zeleninové záhony, byste měli mít nejblíž domu. Dál pak můžete vysadit „jedlý trávník“, keře a stromy. Nejvzdálenější část zkuste úplně nechat jeho osudu, ať si roste a poskytuje azyl různým druhům hmyzu, ptáků nebo hlodavců.

Z rostlin a stromů vybírejte hlavně u nás původní druhy. Kombinujte trvalky, z nichž budete mít užitek dlouhodobě, s letničkami, které rychle vyrostou. Jde hlavně o to, abyste na zahradě vytvořili živé společenství, v němž se rostliny i živočichové navzájem podporují. Příroda se o sebe dokáže dobře postarat, když jí k tomu poskytnete prostor a čas.

Foto: stefanolunardi; Shutterstock.com

Vítaná vylepšení

Permakulturní zahradu můžete vylepšit různými prvky, které umožní hospodárné zacházení s vodou i půdou. Častá je například bylinková spirála vytvořená z cihel a kamenů, která poskytuje ideální podmínky nejrůznějším druhům bylinek, které bez problému sami vypěstujete. Můžete se pokusit také o různé vodní komponenty, jako jsou přírodní jezírka nebo mokřady. Pro pěstování zeleniny se zpravidla využívají druhově smíšené vyvýšené záhony. Ploty jsou obvykle živé, složené z divoce rostoucích keřů.

Permakulturní zahrada je poměrně divoká a působí neupraveným dojmem, proto se nehodí pro každého. Rozhodně je to však inspirující, voňavé a uklidňující místo, jakých je v dnešním světě tak málo.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama