Každé páté dítě trpí obezitou. Není to vina rodičů, je to nemoc! Přesto ale nevozte děti do školy autem

Hostem dalšího dílu podcastu U tabule je lékařka Eva Havránková, dětská endokrinoložka, která se specializuje na léčbu nadváhy a obezity. Vysvětluje, že dětská obezita není selhání, ale nemoc a dnes ji nevnímáme jako „vinu“ dítěte nebo rodičů.

Jde o komplexní onemocnění, na kterém se podílí prostředí, změny životního stylu i genetika. „Centra hladu a sytosti jsou v oblasti mozku, kterou vědomě neovládáme.“ I proto je regulace příjmu potravy pro mnoho lidí mnohem složitější, než se může zdát. Zároveň ale platí, že životní styl ovlivnit lze: pohybem, skladbou jídelníčku i prostředím.

BMI u dětí se neposuzuje stejně jako u dospělých. Růst, puberta i proměny tělesného složení hrají zásadní roli, proto se používají speciální růstové grafy. Lékařka připomíná, že menší děti bývají přirozeně baculatější, a právě grafy a pediatr pomáhají rozlišit, kdy už jde o problém. Zásadní sdělení je jasné: „Neexistuje bezpečný věk pro obezitu.“ Důležité je situaci řešit včas.

Do Olivovy léčebny v Říčanech se děti nejčastěji dostávají na doporučení pediatra. Pobyt obvykle trvá čtyři až pět týdnů a program je komplexní: zahrnuje pohyb, režim, edukaci i výuku. Součástí zařízení je i základní škola zřizovaná ministerstvem školství. Výuka navazuje na kmenovou školu a přizpůsobuje se individuálním potřebám. V Olivovně se děti učí i prakticky: vaří, připravují svačiny a pracují s kvalitními surovinami.

Součástí léčby je i práce s psychikou. U dětí s obezitou je vyšší výskyt depresí, proto procházejí screeningem psychického stavu. V případě potřeby dostávají intenzivnější podporu. Zároveň platí, že u dětí, které si prošly obezitou, se častěji objevují poruchy příjmu potravy, jako je anorexie nebo bulimie. O to důležitější je zachytit problém včas.

V podcastu zaznívá i důležité téma hyperprotektivní výchovy. Přehnaná snaha, aby potomek „neměl hlad“ nebo „aby nenastydl“, může vést k vyššímu energetickému příjmu a k nedostatku pohybu. „Vozit dítě do školy autem je určitě špatně,“ říká jasně Eva Havránková.

Správná cesta není ani omlouvat děti z tělocviku jen proto, že jsou „po rýmě“ nebo aby se nezpotily. Podobné je to i s oblékáním: přílišná ochrana před chladem nebo teplem není namístě. „Termoregulace je důležitý energetický výdej,“ vysvětluje lékařka.

Velmi konkrétní doporučení se týká i stravy nejmenších. Podle Evy Havránkové by děti do dvou let neměly dostávat sladkosti ani čokoládu. Právě v tomto období se totiž formují chuťové preference. Zároveň ale platí, že by dítě mělo poznat co nejširší spektrum chutí, konzistencí i barev – včetně „zeleného“ jídla. Dokáže si tak k němu vytvořit přirozený vztah.

U starších dětí se často objevuje nahrazování běžného jídla energetickými nápoji a nezdravými svačinami a problém představují i slazené nápoje a umělá sladidla. To vše významně narušuje stravovací návyky.

Rodiče jsou agresivnější, výchovu přehazují na školu a ohánějí se právníky. Podcast U tabule s psycholožkou