Neopravujme děti, hledejme jejich silné stránky, říká Jan Mühlfeit. Problém začíná srovnáváním

U malých dětí doporučuje kouč Jan Mühlfeit hlavně pozorovat, při čem se dokážou zcela ponořit do činnosti. Právě tam se často ukazuje jejich přirozený talent. Dítě ještě nehodnotí samo sebe jako dospělí, ale velmi dobře cítí, co ho baví, co mu dodává energii a co ho naopak vyčerpává.

Rodiče i učitelé mají podle něj často tendenci vidět spíše to, co dítěti nejde, než to, v čem je silné. Tím dítě postupně ztrácí sebevědomí. Nejde o to děti nechválit nebo nehodnotit, ale hodnotit jinak – více oceňovat pokrok, snahu a proces, nejen výsledek.

Velkým tématem rozhovoru bylo růstové myšlení. Dítě, které ví, že je přijímané i při neúspěchu, se nebojí zkoušet těžší věci. Když naopak slyší jen „musíš vyhrát“, „musíš mít jedničku“ nebo „jsi nejlepší“, začne se bát selhání. Důležité je proto ukazovat dětem, že chyba není konec, ale součást učení.

• Jak poznat, co dítěti přirozeně dává energii.

• Proč jsou malé děti často ve stavu flow.

• Jak fungují talentové testy a od jakého věku dávají smysl.

• Proč není nutné, aby dítě v deváté třídě přesně vědělo, čím bude.

• Proč je všestrannost u dětí důležitá.

• Jak rodiče nevědomky posilují strach ze selhání.

• Proč chválit proces, pokrok a úsilí, ne jen výsledek.

• Jak sociální sítě podporují nezdravé porovnávání.

• Proč by děti měly rozumět tomu, jak funguje jejich mozek.

• Jak může sport pomáhat, ale i škodit podle přístupu rodičů a trenérů.

• Proč AI patří do vzdělávání spolu s kritickým myšlením.

• Proč sebepoznání pomáhá dětem lépe chápat i ostatní.

Jan Mühlfeit kritizuje přeceňování známek. Podle něj známka sama o sobě dítěti neříká, co konkrétně dělá dobře, co má změnit a jak se může posunout. Smysluplnější je slovní zpětná vazba, která dítě vede dál a podporuje jeho motivaci.

V rozhovoru zaznělo i téma AI. Děti se jí nemají bát, ale mají se s ní naučit pracovat – ne jako s náhradou vlastního přemýšlení, ale jako s nástrojem, který rozšiřuje možnosti mozku. Klíčové bude umět formulovat problém, ptát se, ověřovat informace a rozvíjet kritické myšlení.

Děti dnes čelí obrovskému tlaku – ze školy, sociálních sítí i porovnávání s ostatními. Proto Jan Mühlfeit zdůrazňuje, že už na základní škole bychom měli děti učit sebepoznání, práci s emocemi, stresem a vlastními myšlenkami. Ne každá myšlenka je pravdivá a děti potřebují vědět, jak s tím pracovat.

Chatbot je jako sedmák před tabulí. Když neví, řekne cokoliv, aby nemlčel, říká Peter Jančárik