Popel nevyhazujte! Na co ho doma můžete využít?

Když je léto horké a suché jako to letošní, bývá zakázáno rozdělávat oheň na otevřených prostranstvích, aby se plameny nerozšířily do okolí. Máte-li však doma krb nebo na chatě vaříte na starých kamnech, do kterých je třeba přiložit, možná oceníte pár tipů, co se vzniklým popelem.

V prvé řadě: vždy manipulujte pouze s popelem úplně vychladlým. Rozhodně se ujistěte, že jde o skutečně bezpečný (tj. studený) materiál – uhlíky uvnitř dovedou dlouho držet vysokou teplotu! Proto se také popel skladuje v kovových nebo skleněných nádobách, nejlépe s víkem – nikdy ne v plastovém kyblíku či staré PET lahvi!

Větší balkony, terásky či předzahrádky jsou v létě vítaným útočištěm s grilem. Můžete si pořídit elektrický nebo plynový, tam popel nevzniká. Když dáte přednost klasice, tedy grilu na dřevěné uhlí, pak vám po každém použití zbude uvnitř hromádka popela. Je-li z dřevěných briket nebo peletek, které jsou lisované a není do nich přidáváno žádné pojivo (je to vyznačeno na obale), je možné jej dále využívat pro hnojení zahrady.

Pokud grilujete na briketách nebo dřevěném uhlí, pak zbytky po spálení obsahují těžké kovy a další toxické látky, které byly použity při výrobě. Tento druh popela vyhoďte do směsného odpadu (v zavařovačce), případně uchovejte například pro čištění v domácnosti.

Může se to zdát jako protimluv, vždyť od popela se člověk leda tak zamaže. Přestože je jemný, oceníte jeho brusné schopnosti. Když potřebujete vyčistit ožehnuté sklo krbu, není nic lepšího. Stačí mokrý hadřík ponořit do misky s popelem a můžete se pustit do práce. Budete překvapeni, jak snadno to půjde. Stejně vyčistíte i kancelářskou bílou tabuli, na niž se píše fixem.

Stříbrného nádobí už v domácnostech není mnoho, ale kdybyste přece jen našli misku nebo lžičku po babičce, pak jí navrátíte zašlou slávu pastou z popela a vody, jíž budete stříbro třít. Dá se říci, že kde se bojíte použít drsnější prostředky na leštění, je popel pro svou jemnost ideální pomocník. Nerez či jiné hladké povrchy jsou skvělým příkladem.

Odpad z ohniště oceníte i v zimě. Namrzlé schody rodinného domku bývají přímo pohromou. Sůl obvykle škodí zahradě kolem, o psích tlapkách nemluvě, písek jako posyp dělá škrábance na dlažbě. Zato popelem podsypané chodníčky nejenže méně kloužou, také se po roztání sněhu samy uklidí.

Popel z dřevěného uhlí či briket lze využít i jako pohlcovač pachů. Válčíte-li na chatě se zatuchlinou, zkuste při odjezdu nechat na stole otevřenou misku s popelem. Až příště přijedete, ucítíte rozdíl. Na principu absorpce je založen i další tip: na olejovou skvrnu v garáži nebo na betonové podlaze zkuste nasypat hromádku popela, nechte působit přes noc a ráno smeťte.

Popel z čistě dřevěných, tedy chemikáliemi nezatížených, briket můžete s klidným srdcem dále organicky využít. Dá se říci, že vhodným hnojivem je popel z jakéhokoli neošetřeného dřeva. Odpad z ohniště můžete přisypat do kompostu nebo přímo zapracovat do půdy. Za pořádnou dávku vápníku, draslíku, hořčíku i fosforu se vám zahrada odmění bohatou úrodou či šťavnatou zeleností trávníku (ten stačí popelem rovnoměrně posypat, nejlépe před deštěm).

Obecně se popel doporučuje aplikovat do zryté půdy na podzim, případně brzy na jaře, ale pozor na mladé výhonky a jemné kořínky. Zapravení do hlíny by mělo být alespoň dva týdny před setím a výsadbou. Dodejme, že ideální množství je zhruba 50 gramů popela na metr čtvereční.

Popelovou terapii ocení celá zahrada – od cibulovin přes plodovou zeleninu a okrasné rostliny až po ovocné stromy. Takové jahody, maliny, rybíz či rajčata doslova pookřejí! Jediné, čemu se musíte vyhnout, jsou kyselomilné rostliny, například borůvka, rododendron, azalka, hortenzie či vřes.

Znáte nějaký další způsob, jak využít popel?