Jak se žije v Norsku? „Je to tu drahé. Hodně drahé.“ Krásné léto, nekonečný déšť, pivo za tři stovky

Inspirují vás články o hospodaření českých rodin u nás i v zahraničí? Zajímají vás rady odborníků a chcete nám i vy poslat své příjmy a výdaje? Udělejte to prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prozeny@firma.seznam.cz.

„Už po maturitě jsem věděla, že nechci dál studovat, ale nabrat zkušenosti a vydělat si co nejvíc, abych se pak třeba mohla usadit někde v cizině,“ vypráví Jana. A když se vyskytla možnost odjet do Norska, neváhala, třebaže to udělala bez znalosti norštiny, jen s angličtinou a odhodláním.

Norsko si vybrala kvůli tomu, že se tu dají vydělat slušné peníze; pracuje jako servírka. „Průměrná mzda servírky je asi 60 tisíc v českých korunách, většinou vám nabídnou i ubytování. Vydělat se tu dá ale mnohem víc, například na ropných plošinách se to může vyšplhat až skoro k půl milionu, ale je to nebezpečná práce.“

Jana je v práci spokojená, i když bydlí a pracuje v oblasti, která se po sezoně vylidní a není tu moc zábavy. „Dokonce kolikrát jdu i během volna do práce za kolegyní jen proto, abych si měla s kým popovídat.“ Ale to není jediné, s čím se musela vyrovnat. Velkým překvapením bylo i zdejší naprosto nevyzpytatelné počasí. „V květnu jsem zažila sníh, déšť, kroupy i dvacet stupňů během jednoho dne.“

Když se řekne Norsko, asi vás napadne, že tu bude víc sněhu než v Česku. Ale nikdo nemluví o dešti. „Tady pořád prší. Deštník je k ničemu, vítr ho zničí. Takže nepromokavá bunda a boty – a zvyknete si.“ Zato si velmi užívá norské léto, to je euforie: slunce nezapadá, člověk má energii a neřeší čas. Zato zima je dlouhá a temná. „Od října do března je tma. Jdete do práce za šera, vyjdete za tmy. Člověk je ospalý, pomalý, trochu depresivní.“

Norové si zimní tmu kompenzují láskou k Vánocům. „V Bergenu je obchod s vánočními dekoracemi, který funguje celý rok. Od října všude svítí světýlka, hrají koledy. Je to nádherné.“ Po svátcích však přichází nejtěžší období: leden, únor a část března. „Hodně Norů odjíždí na dovolenou do zahraničí, aby tu zimu přečkali.“

Práce servírky dává Janě jasný přehled, kolik lidé v restauraci utratí. „Je to tu drahé. Hodně drahé.“ Alkohol má vysokou daň, aby se omezila spotřeba. Když si chcete koupit láhev tvrdého alkoholu, pak pro něj musíte jen do speciálních obchodů Vinmonopolet, které mají omezenou otevírací dobu. Jinak je k mání v barech a restauracích. Janu překvapilo, že Norové nechodí do baru jen na skleničku, ale totálně se opít – a to jak muži, tak ženy.

Pivo v restauraci stojí běžně 120 až 150 norských korun, tedy kolem 230 až 250 českých korun. Někdy i 300. Panák stojí tři stovky. Filtrovaná káva vyjde na 70 až 80 korun, lepší káva na 120 až 150. Jídlo je ještě dražší. „Hamburger stojí kolem 600 korun. Ryba 700 až 800. Steak 800 až 1200.“ Účet pro dva lidi se běžně vyšplhá na čtyři tisíce. „A často ho zaplatí žena. To mě překvapilo. Místní ženy jsou hodně emancipované.“

Samozřejmě jsme se Jany ptali i na ceny služeb. Kadeřnictví zatím nezkoušela, ale manikúru a řasy si dělat nechávala. „Nehty stojí tisíc norských, tedy asi dva tisíce českých korun. Řasy stejně. To, co v Česku stojí šest set, tady stojí dva tisíce.“ Kino vyjde na čtyři sta korun. Posilovna stojí kolem tisícovky měsíčně, lepší fitness centra dva až tři tisíce.

Kosmetice a nabídce v místní drogerii se Jana věnovala v jednom příspěvku na instagramu, kde o životě v Norsku informuje:

Norsko je, co se dopravy týče, docela specifické, a to především kvůli náročnému terénu. Lidé tu jezdí hodně autem, velmi populární jsou elektromobily a nabíječky pro ně jsou všude. „Hromadná doprava sází spíš na autobusy, vlaky jsou tu méně časté než v Česku a do některých oblastí se nelze dostat jinak než trajektem – a na ten se nakládají právě i autobusy.“

Jednorázová jízdenka na delší trasu stojí kolem 240 korun. Lodě jsou drahé: jedna cesta může stát 600 korun. Půlroční jízdné stojí kolem 8 500 korun a zahrnuje autobusy, tramvaje i lodě. I taxi je velmi drahé. Cesta z letiště (20–30 minut) stojí 1 000 až 1 500 korun. Uber je levnější: taková cesta vyjde na 300 až 500 korun.

Zdravotní péče je podle Jany kvalitní. Osobní zkušenosti má se zubaři a ortodoncií. Zubaři jí přijdou horší než v Česku, vstupní vyšetření stojí kolem 900 norských korun, tedy asi 1 800 českých, ale dá se sehnat i levnější ordinace, kde zaplatíte zhruba polovic. Na zhruba 12 tisíc českých korun ji vyšla neviditelná rovnátka – včetně rentgenů a opravy drátku. „I bez speciálního pojištění se dá žít.“