Jak se žije v Německu? Náklady rostou, ale systém pomoci je fér. „Kdo pracuje, ten se má dobře.“

Inspirují vás články o hospodaření českých rodin u nás i v zahraničí? Zajímají vás rady odborníků a chcete nám i vy poslat své příjmy a výdaje? Udělejte to prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prozeny@firma.seznam.cz.

Když Klára vzpomíná na své začátky v Německu, říká, že to nebylo snadné. Přistěhovala se v roce 1999 a třináct let bydlí v Essenu. S manželem vychovali tři děti; dnes je jim 20, 17 a 14 a dvě studují na střední a nejstarší na vysoké škole. O Essenu a o Německu dnes mluví jako o domově: dostudovala zde vysokou školu pedagogického směru a dnes pracuje jako učitelka na základní škole.

Po čtyřech stěhováních teď s rodinou žije v domečku se zahradou v severní části města, kde je víc cizinců, sociálně slabších rodin a kde se podle ní ukazuje, jak moc Německo investuje do podpory dětí. „U nás ve škole dostávají žáci zdarma snídani. Organizují to dobročinné organizace, u nás konkrétně pod záštitou známé herečky,“ popisuje.

Platby za školku a družinu se v Německu platí podle příjmu rodiny. Rodiče musí doložit výdělky a podle tabulek se vypočítá poplatek. Pokud je ve školce nebo družině druhé dítě z téže rodiny, pak za něj platí poloviční sazbu, třetí a další jsou zdarma. Poslední rok školky je bezplatný pro všechny a prý se teď mluví o tom, že zdarma bude i rok před ním. „Každé město to má jinak, ale tady to funguje dobře,“ říká.

Obědy ve škole stojí kolem 3,50 €. Rodiny s nízkým příjmem je mohou mít zdarma, stejně jako další podporu. „Když je rodina na dávkách, může dostat příspěvek na obědy, školní výlety, dokonce i na vybavení dětského pokoje. To je teď hodně kritizované, protože jsou to velké peníze,“ dodává.

Náklady na bydlení jsou jednou z největších položek. Nájemné se v Essenu pohybuje mezi 9 a 15 eury za metr čtvereční, průměr je kolem deseti až dvanácti. Na severu města je levněji, na jihu výrazně dráž. „Když jsme sem přišli před dvaceti lety, platili jsme za dvoupokojový byt 600 eur. Dneska stojí tisíc. Známí si pronajímají dům o 120 metrech čtverečních se zahradou a platí 1 300 eur za holý nájem, což je ještě dobré, protože běžná cena je 1500 až 1600 eur. Kdo chce dům kupovat, musí mít vlastní kapitál, jinak úroky letí do nebe,“ říká Klára.

Ceny potravin za poslední rok výrazně stouply. „Dřív jsme dávali za týdenní nákup kolem dvou stovek. Teď platím 250 eur a nekupuji nic výjimečného.“ Do částky počítá jídlo, drogerii, nápoje i maso. Zdražení odhaduje na dvacet až třicet procent.

Klára si občas zajde s kamarádkou do restaurace: aperol vyjde na cca 8 €, voda kolem 2 €, káva 3–5 €, dobrá večeře s přílohou a salátem vyjde asi 25–40 €. Pizza stojí cca 10–15 €.

Průměrný hrubý plat se v Německu pohybuje mezi 3 500 a 4 000 €. Prodavačka bere v průměru 2 700 až 3 000 € hrubého, sekretářka přes 3 000 €, kadeřnice cca 2 700 €, učitelé jsou placeni podle tabulek a odpracovaných let.

Mateřská se počítá z výše platu rok před tím, je to pak cca 65 %. Může být tedy asi 300 až 1 800 € měsíčně na 12 měsíců. Lze si to prodloužit na dva roky, ale pak za poloviční výši příspěvku. Lze si k tomu za určitých podmínek i přivydělat – s tím má Klára osobní zkušenost. „Protože jsme neměli hlídání pro děti, byla jsem s nimi doma a přivydělávala jsem si ‚minijobem‘, což jsou práce do 450 €, které nemusíte danit.“

Kdo přijde o práci, dostává 70 procent svého příjmu. Po vyčerpání této podpory může žádat o sociální dávky a příspěvky na bydlení. „Člověk, který žije sám a je nezaměstnaný, může mít příplatky až tisíc eur měsíčně,“ vysvětluje.

Dětské přídavky jsou kolem 250 eur měsíčně a vyplácejí se do 25 let. Pokud dítě studuje, může rodina podporu pobírat až do 29 let. „Je to štědré, ale taky se o tom hodně diskutuje,“ dodává.

I díky osobní zkušenosti Klára ví, že potřebovat práci řemeslníka je v Německu drahé. „To je tady šílené. Elektrikář stojí až 70 eur za hodinu. Malíři, podlaháři, zahradníci – všechno je drahé a navíc nejsou. Jsou zamluvení na měsíce dopředu.“ Proto mnoho rodin hledá řemeslníky z ciziny. „Jsou levnější a pracují dobře.“

Protože mají tři děti, zná Klára náklady spojené se studiem: například semestr na vysoké škole stojí kolem 400 €. V ceně je i měsíční jízdenka na veškerou dopravu. Učebnice a skripta si studenti platí sami. Obědy v menze mají se slevou.

Vyšší náklady pro rodinu znamenalo i zdražení benzínu – dáte za něj kolem 2,10 eura za litr. Klára to má autem do práce asi půl hodiny přes město, protože pracuje na jihu a bydlí na severu, tankuje dvakrát měsíčně: „Je to tedy docela velká položka rozpočtu, ale bez auta to nejde.“

Další nutností je samozřejmě telefon a internet. Tyto služby vyjdou její rodinu na 80 eur měsíčně. „Máme v tom i volání do Česka a vybrané televizní programy.“

Když shrnuje život v Německu, říká, že je dražší než dřív, ale pořád stabilní. „Náklady rostou, ale systém funguje. Když má rodina problém, má se kam obrátit. A to je důležité.“ A co by poradila lidem, kteří o životě v Německu uvažují? „Je to jiné než v Česku. Dražší, přísnější, ale férové. Kdo pracuje, ten se má dobře.“