Jak se žije v Chorvatsku? Levněji než v Praze! Zdravotní pojištění i místní úřady fungují skvěle

Inspirují vás články o hospodaření českých rodin u nás i v zahraničí? Zajímají vás rady odborníků a chcete nám i vy poslat své příjmy a výdaje? Udělejte to prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prozeny@firma.seznam.cz.

Zatímco většina Čechů míří do Chorvatska jen na letní dovolenou, Jitka se rozhodla udělat zásadní krok a vybrala si tuto zemi jako svůj domov na důchod. Prodala byt v Praze a přesunula se do domku na ostrově Vir nedaleko Zadaru. „Měla jsem to udělat dávno,“ hodnotí své rozhodnutí. Jak se v Chorvatsku běžně žije, kolik stojí potraviny nebo bydlení a co ji fascinuje na místních úřadech?

Jitka celý život pracovala jako úřednice pro město. Protože byla sama na tři kluky, musela si přivydělávat další prací, což bylo náročné, ale jak sama říká, zúročilo se jí to teď na výši důchodu, ze kterého u moře krásně vyžije.

Když Jitka mluví o svém rozhodnutí se přestěhovat, tak lituje jen toho, že to neudělala dřív. K přesunu do země, kterou znala z mnoha rodinných dovolených a kterou si zamilovala, se rozhodla, když zjistila, že bydlení v Praze ji jako důchodkyni nebaví. „Když nemáte práci, která vás drží od rána do večera a děti už žijí vlastní život, tak co tam? Sídliště, ruch, nic pro mě.“

A tak padlo rozhodnutí, které by mnozí považovali za odvážné: byt se prodá a peníze se investují do bydlení u moře. „Souhlasili i synové, protože kdybychom se podělili o peníze z bytu, nikdo by pořádně nic neměl, takže tohle byla pro všechny lepší varianta, protože teď mají kam jezdit.“

Jitka měla hned od začátku jasno, že pokud se přesune do Chorvatska, nebude kupovat apartmán, ale chce domek. Celá rodina miluje psy a věnuje se i dočasné péči o zachráněné chrty, takže potřebovala prostor. A také chtěla na ostrov, protože věřila, že právě tam je moře nejčistší. No a kvůli dostupnosti to měl být ostrov spojený s pevninou mostem. Nakonec zvítězil ostrov Vir, dvacet kilometrů od letiště v Zadaru, s obchody a službami i dobrým autobusovým spojením.

Dům našla přes realitku, kterou jí doporučili místní. „Má dva apartmány a byl to první, u kterého jsem si řekla: ano, tady to je.“ I po zaplacení ceny a tříprocentního poplatku realitce a stejného finančnímu úřadu se „vešel“ do ceny za byt. „Prostě všechno, jak jsem si představovala. Při nákupu domu naštěstí nemusíte hned všechno zařízení kupovat nové. Domy se tu prodávají tak, jak jsou. Lidi si vezmou osobní věci a odejdou. Co chcete, to si necháte, to ostatní stačí dát ven a jednou za týden tu jezdí lidé, kteří si to odvezou a co jde, opraví a prodají, co nejde, zlikvidují. Nepořádek tu neexistuje,“ směje se.

První měsíce byly překvapivě jednoduché. „Stěhování proběhlo v pohodě a sžívání s místními také. Na ostrově je mimo sezonu jen pár stálých obyvatel, všichni se znají a zdraví, jsou tu i Češi, takže je na koho se obrátit, když potřebujete pomoc nebo radu.“

Jitku příjemně překvapily i životní náklady. „Říká se, že Chorvatsko zdražilo. Ano, ale jen něco a pořád se tu dá žít levněji než v Praze. Elektřina ji vyjde na padesát až šedesát eur měsíčně za dva apartmány, internet stojí třicet devět eur, mobilní tarif 30 eur na půl roku, s neomezenými hovory i SMS a zhruba sedm giga dat. Máme také televizní a rozhlasový poplatek, je to 10,60 eur měsíčně.“

Odpady, tedy popelnice vyvezená v sezoně dvakrát za týden a v zimě jednou za týden, stojí 17,85 eura měsíčně, což je prý kvůli tomu, že jsou na ostrově, dražší než na pevnině. „K tomu mám jednou za rok možnost zavolat si odvoz velkoobjemového odpadu. Využívám toho, když ořežu stromy a mám obrovskou hromadu větví,“ říká Jitka.

Ceny potravin jsou podle Jitky přijatelné a velmi si pochvaluje jejich kvalitu. „Je to úplně jinde, teď mohu srovnávat a v Česku už si tedy musím hodně vybírat. Je tu i výborné a levné pečivo, chleba stojí mezi jedním a třemi eury. Nabídka ovoce a zeleniny, stejně jako jejich ceny, se mění podle sezony. Sklizeň je tu dvakrát ročně, to pak chodíme nakupovat k místním na trh. Mimo sezonu klasicky do obchodů, které znám od nás, třeba do Lidlu.“ Následující ceny jsou platné zhruba v půlce května, mimo sezonu, a lze ušetřit i díky věrnostním programům nebo slevám, které se zaměřují hlavně na místní.

Dobře a levně najíst se dá i v místních restauracích, kam Jitka také občas zajde. „Samozřejmě můžete jít do luxusnějších podniků, kde si dáte mořské plody a běhá kolem vás majitel, to pak zaplatíte víc. Když vám ale stačí velmi chutné místní jídlo, vejdete se do deseti eur. A místní jídla jsou skvělá.“

Místní vydělávají něco mezi 800 až 3 000 eur. Důchody začínají také kolem 500 €. „Ale hodně lidí pracovalo v Německu nebo Rakousku, tak berou část důchodu i odtud, tak se jim to poskládá tak, že si nemohou stěžovat. To vím od souseda. Co jsem pochopila, tak důchody jsou tu srovnatelné s výplatou.“

I když je Vir malý ostrov, který se zaplňuje vždy jen v sezoně, mají tu místní všechno, co potřebují. „Máme tu kadeřnici, kde za ostříhání dávám 20 eur. Minule se tam objednala kamarádka, která u mě byla na dovolené. I s barvou zaplatila padesát eur.“

Benzin vyjde na 1,64 € a nafta na 1,72 €. Cesta autobusem na pobřeží, což je asi 20 kilometrů, vyjde na 4,11 €, taxíkem Bolt kolem 30 €, i když v sezoně to je klidně dvojnásobek a víc.

Jitka si pochvaluje i ceny za lékařskou péči. Když spadla z elektrokoloběžky a poranila si koleno, odvezli ji sousedé na pohotovost do Zadaru. Vyšetření, rentgen, léky, zpráva od lékaře – a účet 8,83 eur. „Byli milí, rychlí, profesionální.“ Zdravotní pojištění si může člověk připlatit sám, základní hradí stát a za poplatek asi dvacet eur měsíčně lze mít plné krytí, včetně operací.

Podobně pozitivní zkušenost má kvůli chrtům, o které pečuje, i s cenami veterinárního ošetření.

Když Jitka mluví o životě na ostrově, oceňuje klid a milé vstřícné sousedy a samozřejmě moře. A co by poradila ostatním, kteří o podobném kroku uvažují? „Nebát se. Když vás to táhne, udělejte to. Já jsem čekala zbytečně dlouho.“

Protože Jitka pracovala celý život na úřadě, všimla si velmi rychle i toho, jak fungují ty místní. „Jsou dostupné přes mail nebo aplikace. Všechno vyřídíte hned a bez nějakého docházení, čekání. Jsou velmi ochotní a hlavně – nastěhovala jsem se, přihlásila k pobytu a v tu chvíli o mně věděli všichni. Úřady si to předaly mezi sebou a začaly komunikovat. Tady to jde opravdu o hodně lépe než u nás. I když i tady to má mouchy, tahle elektronická dostupnost je velmi příjemná.“

Bydlení u moře už není jen pro celebrity. Češi kupují nemovitosti v zahraničí jako nikdy dřív